Medaile z MS či olympiády a rekonstrukce mamuta v Harrachově. Čeští skokani mají velké cíle


Podařilo se vám splnit vaše představy, s nimiž jste vstupovali do letošní letní sezony?
Pro zimní období jsme si chtěli zajistit účast po pěti zástupcích ve Světovém i Kontinentálním poháru, což se nám podařilo. Ve Světovém poháru může startovat dokonce šest skokanů. Tím se nám podařilo splnit základní předpoklad integrace mladých závodníků na nejvyšší úroveň reprezentace.
Jak se vám daří řešit generační problém, který v reprezentaci vyvstal po odchodu několika opor?
Už loni jsme tréninkové skupiny rozdělili na dvě části. Richard Schallert má pod svými křídly mladíky. Vedle Romana Koudelky to jsou Tomáš Vančura, Vojtěch Štursa a Viktor Polášek. Mezi svěřence trenéra Jakuba Jiroutka potom patří  starší skokani, tedy Jakub Janda, Jan Matura, Lukáš Hlava a Čestmír Kožíšek. Tento způsob přípravy si všichni pochvalují.
Jaká je současná situace v juniorské a dorostenecké kategorii?
Pracujeme s nimi podobně, čili zase jsme vytvořili dvě generační skupiny a obě  od našeho úseku dostávají plnou materiální i trenérskou podporu. V první skupině, která se zaměří na vystoupení v "třetí lize" mezinárodních soutěží, FIS Cupu, jsou talentovaní skokani František Holík, syn bývalého mistra světa Filip Sakala, Jan Michálek a Damian Lasota. Dorostenecký tým má na starosti Tomáš Vambera a doufáme, že za několik let se ve Světovém poháru objeví aspoň někdo ze sexteta Selcer, Holub, Lejsek, Kuběna, Rýdl či Sluka.

Lze tedy říci, že hodně investujete do mládeže?
Nic jiného nám nezbývá. Bez investic do klubů a mladých talentů bychom v blízké budoucnosti neměli na mezinárodním poli šanci. Zavedli jsme takzvaný bodový systém, na jehož základě získané body ze seriálu mládežnických závodů přepočítáme na koruny a v řádu jednotek milionů je posíláme do klubů, kde je tak zajištěn další rozvoj žactva a dorostu. Tento systém se nám vyplácí a doufáme, že se nám ho podaří zachovat, což však souvisí s přímou závislostí na finančních prostředcích.
A jsme u peněz. Máte dost obchodních partnerů, kteří vám pomáhají?
Do roku 2015 jsme v zahraničí uzavřeli řadu sponzorských smluv a v porovnání s ostatními individuálními zimními sporty s nadstandardním plněním. Loni nás však po jedenácti letech úspěšné spolupráce velmi zasáhl náhlý odchod generálního partnera OMV a po sedm letech hlavního partnera – firmy Adidas. Bylo to dáno celkovou situací na trhu i všeobecnou nejistotou. Tíživou situaci se nám podařilo zachránit vstupem na český marketingový trh.

Za záchranu našeho sportu chci poděkovat stavební firmě Chládek a Tintěra Pardubice, stejně jako českému zastoupení firmy zabývající se odpady FCC Enviroment. Uzavřeli jsme rovněž několik menších smluv, především na oblečení, takže jsme opět jedním z nejlépe vybavených týmů. V současnosti jednáme o příchodu dalších partnerů ze zahraničí. Proto věříme, že se nám podaří finanční situaci stabilizovat a udržíme tak podporu klubům a mládeži.
Vraťme se však k reprezentaci. Co v letošní sezoně čekáte či požadujete od špičkových českých skokanů?
To je otázka přímo na tělo. Poslední medaile, kterou jsme na mistrovství světa vybojovali, bylo stříbro a bronz Jakuba Jandy v roce 2005 v Oberstdorfu. O rok později se pak Janda stal celkovým vítězem Světového poháru. V roce 2007 na sebe upozornil titulem juniorského mistra světa Roman Koudelka, který ve famózní sezoně 2014/2015 stál ve Světovém poháru osmkrát na stupních vítězů a čtyřikrát jako vítěz. Na mistrovství světa však skončil "až" čtvrtý. Pro splnění dlouhodobého snu, kterým je medaile ze světového šampionátu či olympijských her, uděláme vše. Trenér Richard Schallert má od vedení našeho úseku do vypršení smlouvy jednoznačné zadání: některý z cenných kovů příští rok na MS v Lahti nebo v roce 2018 na MS v letech, případně na ZOH v Koreji!
Jsou někteří mladíci schopni prosadit se i ve vrcholných závodech?

Tomáš Vančura v letošní letní části Světového poháru v ruském Čajkovském obsadil druhou a Vojtěch Štursa třetí příčku. Opravdu nepamatuji, kdy naposledy stáli dva čeští reprezentanti v tak důležitém závodě na pódiu. Máme z toho velkou radost, neboť je to i příslib do budoucna. Oba mladíci jsou již s Viktorem Poláškem pevnou součástí reprezentačního týmu.
Je stejně příznivý váš pohled i do českého ženského skoku na lyžích?
Ženskému skoku jsme se z finančních důvodů začali věnovat o něco později než v řadě jiných zemí. Máme tedy velice mladý tým, ale do budoucna můžeme být opatrně optimističtí. Většina členek seniorské reprezentace se může ještě příští rok zúčastnit juniorského mistrovství světa. Na klasickém mistrovství světa bychom však s mix týmem, což jsou dva muži a dvě ženy, mohli poprvé postoupit do finále, což by byl úspěch. Snažíme se také, aby některá z reprezentantek – Zdena Pešatová, Barbora Blažková či Jana Mrákotová – splnila kvalifikační kritéria pro účast na zimních olympijských hrách v Koreji. Věřím, že Česká republika bude i v kategorii žen na této olympiádě zastoupena.
A na závěr: jaká je naděje na uspořádání jednoho ze závodů Světového poháru v České republice?
Dlouhá léta jsme i mezinárodní závody ve skocích a hlavně v letech pořádali v Harrachově. To je však už kvůli nepřijatelnému stavu mamutího můstku nemožné. Jsme jedinou zemí, které se mamuta v poslední době nepodařilo zrekonstruovat. Je to smutné, protože celosvětově známý Harrachov lákal do České republiky spousty turistů, a tím i peněz. S nákladnou rekonstrukcí může za dnešní situace pomoci jedině stát, projektovou dokumentaci jsme už připravili. Pro závod Světového poháru tedy připadá v úvahu pouze Liberec. Žádost o jeho uspořádání v roce 2018 byla zamítnuta, do světového kalendáře jsme se nevešli. Rok nato bude svaz lyžařů pořádat Světový pohár v alpských disciplinách a dvě akce by se finančně nezvládly. Tak snad v roce 2020.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy