Záporné sazby přijdou do Česka za rok. V peněženkách to ale nepoznáte, říká analytik


Online rozhovor –  Pokud Česká národní banka doprovodí konec intervencí zápornými sazbami, na peněženkách běžných občanů by se to přímo projevit nemělo. "Záporné sazby ČNB tak, jak je očekáváme, nezpůsobí pokles úroků na individuálních vkladech u bank pod nulu. Pro drobné klienty bank by se příští rok nemělo nic zásadního změnit," řekl čtenářům online deníku Aktuálně.cz v online rozhovoru Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.
Podle výhledu analytiků Komerční banky zavede Česká národní banka záporné sazby pouze na pár měsíců a jen pro podporu hladkého ukončení kurzového závazku. "ČNB jimi bude podle nás chtít zmenšit příliv spekulativních peněz sázejících na posílení koruny a tím omezit nutnost intervenovat na trhu skupováním eur," vysvětluje Dřímal. Podle něj se centrální banka ale určitě bude snažit omezit nepříznivý vliv záporných sazeb na domácí finanční sektor a střadatele.

"Proto podle nás zavede novou zápornou sazbu (nezmění současné měnověpolitické sazby) a pouze na objem likvidity (peněz) uložených u ČNB nad nějaký strop. Dejme tomu, že o zavedení záporných sazeb rozhodne centrální banka v létě 2017. Tato záporná sazba by se podle nás týkala peněz uložených u ČNB nad objem, který by byl na účtech ČNB uložený v době schválení této sazby," pokračuje ve výkladu Dřímal.
Podle něj tak pokles sazeb na vkladech občanů pod nulu nehrozí. Ukončení kurzového závazku, ke kterému podle analytiků KB dojde ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017, nebude zároveň znamenat ukončení intervencí. "ČNB nedovolí skokové posílení koruny v měsících po opuštění minimální úrovně 27 CZK/EUR. Ani v delším období nečekáme nějak závratné posilování koruny. Například pod úroveň 26 CZK/EUR by se koruna měla dostat až v druhé polovině roku 2018," odpověděl Dřímal čtenářovi, který se ptal, zdali koruna po ukončení intervencí posílí k úrovni 25 Kč/EUR.