Hovězí může zdražit. Češi zaplatí za suché léto, zemědělcům docházejí krmiva


Praha - Loňské suché léto může na peněženky českých spotřebitelů dopadnout také zdražením hovězího masa. Ceny rostly už loni, a to za situace, kdy produkce hovězího masa v Česku stoupla, jak ukázala dnešní data Českého statistického úřadu. A mohou se dál zvyšovat, varují experti. Zemědělci budou totiž volit ze dvou variant - zmenší stáda, nebo nakoupí dražší krmení ze zahraničí.
Problém spočívá v tom, že zemědělci kvůli horkému počasí loni sklidili méně kukuřice - podle agrárního analytika Petra Havla klesla sklizeň zhruba o třetinu. Kukuřice přitom slouží pro výrobu krmiv, které tak může chovatelům skotu chybět.
"Přes zimní období se skot nemůže pást venku, tak je třeba jej něčím přikrmovat. Takže kdo v loňském roce vyrobil krmení méně, může mít problém," shrnuje ředitel Českého svazu chovatelů masného chovu Kamil Malát.
Loni bylo krmiv ještě dost
Nedostatek krmiv se přitom projeví teprve teď. "Loni na podzim měli chovatelé ještě nějaké zásoby krmiv z minulosti, teprve teď jim mohou začít docházet," vysvětluje Malát. Chovatelé se podle něj v takovém případě budou muset rozhodnout, zda se některých zvířat zbaví, nebo jestli nedostatkové krmivo za vyšší ceny odněkud přikoupí.

"Ten problém ještě není u konce, od loňské sklizně jsme zatím jen půl roku," souhlasí analytik Havel. "V nákladech na produkci hovězího, a tedy v možném růstu cen, se nedostatek krmiv projeví určitě nejvíce," dodává.
Jak ukazují pondělní data Českého statistického úřadu, na loňskou produkci hovězího masa sucha ještě vliv neměla - meziročně se jej spolu s telecím vyrobilo přes 68 tisíc tun, tedy o 4,2 procenta více. Velká část z toho se podle Maláta vyváží do zahraničí. Od prosince 2014 do listopadu 2015 se vyvezlo přes 226 tisíc kusů skotu. Živý skot, který je určený k porážce, se vyváží hlavně do Rakouska a zástavový skot, neboli zvířata na další vykrmení, do Turecka.
Ceny hovězího ale navzdory vyšší produkci rostly i v roce 2015. Podle Státního zemědělského intervenčního fondu zdražilo hovězí zadní bez kosti meziročně o 5,8 procenta, hovězí přední s kostí o 7,7 procenta a hovězí svíčková o 3,5 procenta.
Prasata mají co jíst. Je jich ale příliš
Vepřového masa se v Česku loni naopak vyrobilo méně - produkce klesla o 3,5 procenta na 228 tisíc tun. Chovatelé omezili výrobu hlavně kvůli obrovské nabídce v celé Evropské unii.
"Nadbytek vepřového masa na evropském trhu je způsobem nadvýrobou v Německu a Dánsku," uvádí mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. "Živá prasata se do Česka dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska," potvrzuje ČSÚ. Dovezené hotové maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska.

Za vysokou nabídku prasat mohou i sankce, kvůli kterým nelze z EU od léta 2014 vyvážet maso na ruský trh. Přímo České republiky se tento zákaz výrazně nedotkl, chovatelů z okolních zemí ale ano - podle Agrární komory tak Unie přišla o odbyt v hodnotě 800 tisíc tun ročně.
Tyto přebytky se zahraniční zemědělci snaží prodat jinde v Unii, která je tak "zaplavena" vepřovým masem. Na rozdíl od hovězího, kterého je v celé EU podle Maláta málo, tak jdou jeho ceny dolů. Podle Státního zemědělského intervenčního fondu tak například vepřová kýta s kostí loni zlevnila o 13,9 procenta, vepřová kýta o 9,2 procenta a vepřový bok o 5,2 procenta. "Obchodní řetězce a někteří zpracovatelé s oblibou nakupují nejlevnější a často nejméně kvalitní maso v Evropě, o které nikde jinde není zájem," tvrdí přitom Večeřová. Čeští chovatelé pak podle ní nejsou schopni a často ani ochotni těmto nízkým cenám konkurovat.
Zemědělci si tak stěžují, že jsou dlouhodobě v krizi. V říjnu dokonce varovali, že  kvůli nízkým cenám může české vepřové zmizet z trhu.
Chovatelům vepřového však alespoň nehrozí problémy s nedostatkem krmiva. Krmné směsi pro prasata tvoří hlavně obiloviny, které podle Večeřové suchem zasaženy nebyly . Pokud tedy zemědělci likvidují prasata, tak hlavně kvůli nízké ceně.
Mléka bude dál přebytek
Podobný problém jako s vepřovým masem mají čeští zemědělci i s mlékem, kterého je v celé Unii rovněž příliš. Důvodem jsou opět sankce, kromě toho za vysokou nabídku může zrušení mléčných kvót, díky kterým loni v dubnu skončila omezení na výrobu.

Podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu se produkce v Česku za leden až listopad meziročně zvýšila o 3,5 procenta. V celé Evropské unii o 2,2 procenta. Nejvíce se produkce mléka v tomto období zvýšila v Irsku, kde byla o 13 procent vyšší, v Lucembursku (nárůst o 8 procent) a Belgii (růst o 6,5 procenta). "Čím více se toho do Česka doveze, tím je přebytek větší. U některých mléčných výrobků činí dovoz již více než 50 procent," doplňuje ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR Jiří Motyčka.
Kvůli vysoké nabídce mléko už téměř dva roky zlevňuje. Podle ministerstva zemědělství se v roce 2015 snížila výkupní cena z 8,52 koruny v lednu 2015 na 7,41 koruny v prosinci. Průměrná cena v celém roce činila 7,86 koruny za litr, což je meziročně o 17,2 procenta méně. Pro rok 2016 nečeká Motyčka žádné změny. Trend by se podle něj mohl změnit jen v případě, že by skončila omezení na vývoz mléka do Ruska.