Mizérie v Česku? Patříme do dvacítky nejlepších zemí světa, ukazuje žebříček


Praha - Česko patří mezi nejlepší země světa. Po zprávě Eurostatu, že podíl zdejších obyvatel ohrožených příjmovou chudobou je nejnižší v celé Evropské unii, nebo žebříčku OECD, podle něhož je v Česku rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli jeden z nejmenších ve světě, to potvrzuje i takzvaný index mizérie.
V novém vydání žebříčku, který každoročně sestavuje profesor ekonomie Steve H. Hanke z Univerzity Johnse Hopkinse a amerického Cato Institutu, se Česko loni dostalo na čtrnácté místo z 87 států. V rámci Evropy je u nás mizérie dokonce pátá nejnižší.
Autor, který vychází ze statistik agentury The Economist Intelligence Unit, však zatím nemá k dispozici data pro Švýcarsko a Brunej. Ty měly v roce 2014 nejnižší mizérii, takže doplněné výsledky ještě mohou Česko odsunout.

Za příznivý výsledek Česko vděčí nízké inflaci, nízkým úrokovým sazbám, rekordnímu růstu HDP a nízké míře nezaměstnanosti. Právě součtem těchto ukazatelů vzniká zmíněný index, často nazývaný také jako index bídy nebo index útrap.
"Zatímco HDP je pro spotřebitele velmi těžko uchopitelný pojem, tak nezaměstnanost nebo inflaci vnímají mnohem citlivěji," říká analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Index podle něj vypovídá hlavně o tom, "jestli by se lidé v dané zemi měli mít dobře, nebo špatně". Obecně přitom platí, že čím má index vyšší hodnotu, tím více útrap obyvatelům dané země hrozí.
Mezi 87 zeměmi, u nichž jsou potřebná data zatím dostupná, vykazují nejnižší mizérii Čína, Japonsko a Thajsko. Například v Thajsku mohla ale mít na výsledek vliv deflace. Proti poklesu cen se přitom ve většině zemí snaží centrální banky bojovat a odstranit jej.
Nejnižší mizérie:
Země
Hodnota indexu (2015)
Čína
2,3 bodu
Japonsko
3 body
Thajsko
3,4 bodu
Katar
4,5 bodu
Vietnam
4,8 bodu
Jižní Korea
4,7 bodu
Tchaj-wan
5,2 bodu
Nizozemsko
5,2 bodu
Německo
5,2 bodu
Maďarsko
5,2 bodu
Nejnižší mizérie v Evropě:
Země
Hodnota indexu (2015)
Německo
5,2 bodu
Nizozemsko
5,2 bodu
Maďarsko
5,2 bodu
Norsko
5,5 bodu
Česká republika
5,8 bodu
Česku pomohla k pátému místu nízká nezaměstnanost, která byla po většinu roku druhá nejnižší v EU. V prosinci 2015 klesla až na 4,5 procenta, což byla nejnižší hodnota v Unii.
Inflace se ve většině zemí EU už déle než rok pohybuje okolo nuly. Přímo v Česku spotřebitelské ceny loni rostly jen o 0,4 procenta.
Podobný žebříček sestavil také hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. V Česku je podle něj sedmnáctá nejnižší mizérie na světě. Marek počítá index z dat Mezinárodního měnového fondu, takže se pořadí zemí mírně liší. Na prvních místech tohoto žebříčku jsou Thajsko, Singapur a Švýcarsko, naopak Čína má prakticky stejné skóre jako Česká republika.
Země s nejnižší mizérií podle ekonoma Marka:
Země
Hodnota indexu (2015)
Thajsko
- 0,056 bodu
Singapur
2,038 bodu
Švýcarsko
2,291 bodu
Brunej
2,7 bodu
Tchaj-wan
3,86 bodu
Salvador
4,232 bodu
Japonsko
4,235 bodu
Jižní Korea
4,422 bodu
Vietnam
4,65 bodu
Německo
4,88 bodu
Největší mizérie podle obou žebříčků panuje ve Venezuele. Podle profesora Hankeho tu loni index dosáhl téměř 215 bodů. Za tak vysoké číslo může hlavně tamní inflace, která ve třetím čtvrtletí loňského roku činila 141,5 procenta. "Předpokládám, že toto číslo není aktuální. Celoroční inflace podle mých odhadů loni činila 392 procent," dodává ovšem Hanke.
Následují Ukrajina a Brazílie, obě země mají rovněž problém hlavně s inflací.
Kde je největší mizérie:
Země
Hodnota indexu (2015)
Venezuela
214,9 bodu
Ukrajina
82,7 bodu
Brazílie
67,8 bodu
Argentina
60 bodů
Jihoafrická republika
40 bodů
V Evropě je na tom nejhůře již zmíněná Ukrajina. Z EU jsou na tom nejhůře Řecko a Španělsko - tedy země, které mají mimo jiné problém s vysokou mírou nezaměstnanosti.
Největší mizérie v Evropě:
Země
Hodnota indexu (2015)
Ukrajina
82,7 bodu
Ruská federace
37,4 bodu
Srbsko
32,3 bodu
Moldávie
30,4 bodu
Makedonie
29,2 bodu
Index mizérie se ve světě využívá zhruba od sedmdesátých let. Jako první jej použil americký ekonom Arthur Okun, který pracoval pouze s inflací a mírou nezaměstnanosti. Profesor Robert Barro jej později rozšířil o zmíněnou úrokovou sazbu a tempo růstu HDP. Tato veličina má také jako jediná znaménko minus, jelikož na rozdíl od ostatních proměnných platí, že čím vyšší číslo, tím lépe.
Index zkoumá jen ekonomiku
Nedostatkem indexu je, že podobně jako celosvětově rozšířený HDP vypovídá jen o vývoji ekonomiky. Popisuje tak, co se v zemi vyrobilo a kolik si toho lze koupit, o kvalitě života - o bezpečnosti, práci policie, životním prostředí nebo o úrovni lékařské péče toho ale mnoho neříká.
Stejně tak nepopisuje, jak je bohatství ve společnosti rozdělené, a nevypovídá o důsledcích, které "nejsou vidět". V případě povodní tedy statistiky zahrnují jen investice do oprav a náklady na opravu škod, ale už nevypovídají o nákupech, které si poškození museli odepřít, aby tyto ztráty nahradili.
Dalším problémem je, že mizérie je subjektivní pocit - takže v zemích s podobnými výsledky mohou lidé ve skutečnosti vnímat situaci naprosto jinak.

Příkladem je podle Kozuba Maďarsko, které skončilo mezi nejlepšími v Evropě. "Pokud bychom měli brát jako autoritu ratingové agentury, tak ty Maďarsku příliš nepřejí. Agentura Fitch dává rating BB+, zatímco Česko má rating A+," říká s tím, že index tedy nemusí úplně odrážet realitu.
"Problémem indexu je, že jej zlepšuje záporná inflace, takže země v deflaci je na tom podle indexu mizérie lépe než země s nízkou stabilní inflací, což v realitě nemusí být pravda," upozorňuje také Marek.
Stejně tak může být problém, že inflace a nezaměstnanost mají v indexu shodnou váhu. Ze studie Preferences over Inflation and Unemployment: Evidence from Surveys of Happiness, kterou zpracoval ekonom Rafael Di Tella, ovšem vyplývá, že propouštění vnímá populace hůř než zdražování. "Průzkum mezi obyvateli USA a dvanácti zemí EU ukázal, že nárůst inflace o procento má pro respondenty stejnou hodnotu jako zvýšení nezaměstnanosti o 1,7 procenta," uvádí.