Změny v daňovém přiznání: Řekněte si o vyšší slevy, ale pozor na nové povinnosti


Vyšší daňová sleva na děti, vyšší limit pro uplatnění školkovného, nové povinnosti týkající se datových schránek a vysokých příjmů osvobozených od daně, pro podnikatele pak také omezení takzvaných výdajových paušálů. To jsou hlavní změny v přiznání k dani z příjmů za rok 2015. Standardní termín pro jeho podání končí v pátek 1. dubna.
Daňové přiznání musí i tentokrát podávat každý, jehož příjmy (které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob) za loňský rok překročily 15 tisíc korun. U lidí, kteří mají příjmy pouze za zaměstnání, nebo jejich přivýdělek nepřesáhl šest tisíc korun za rok, ale může tuto daňovou povinnost splnit zaměstnavatel ve formě ročního zúčtování daně – musí jej o to ale požádat do 15. února.
Už před rokem se zvýšil limit pro daňové osvobození nepodnikatelských příjmů z příležitostné činnosti z dřívějších dvaceti na třicet tisíc korun ročně – typicky jde o prodej přebytků z vlastní zahrady nebo malých polí, přivýdělek z chovatelství, příležitostného pronájmu movitých věcí a podobně.
Sleva na děti a školkovné
Příjemné změny čekají na rodiče. Sleva na vyživované děti ve společné domácnosti - oficiálně nazývaná daňové zvýhodnění - počínaje příjmy za rok 2015 stoupla. Na první dítě se nemění - zůstává 13 404 korun ročně. Za druhé dítě si ale rodič může odečíst už 15 804 korun, za třetí a každé další dítě dokonce 17 004 korun ročně. Počínaje příjmy za rok 2016 se pak slevy mají znovu zvýšit.

Maximální výše takzvaného daňového bonusu – 60 300 korun – se nemění. Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na vyživované dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc. Bonus mohou využít jen lidé, kteří měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy – pro příjmy za rok 2015 se tato hranice zvyšuje na 55 200 korun.
Daně za loňský rok si lze opět snížit také díky takzvanému školkovnému – dalšímu dárku od současné vlády. Jde o náklady, které vydávají za pobyt dítěte v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Maximální výše této slevy na jedno dítě je ohraničena částkou měsíční minimální mzdy. Pro daně za rok 2015 se roční limit zvyšuje na 9200 korun.
Šance pro pracovníky „na dohodu“
Také další příjemnou novinku šlo využít poprvé před rokem. Týká se lidí, kteří loni měli alespoň jeden příjem na základě dohody o provedení práce, jež nepřesáhl 10 tisíc korun měsíčně od jednoho plátce. Další podmínkou je, že u zaměstnavatele loni nepodepsali „růžový formulář“ – takzvané prohlášení k dani.
Finanční úřad jim může vrátit přinejmenším část takzvané srážkové daně, kterou za ně z loňských příjmů odvedl jejich zaměstnavatel. Lidé tak mohou dostat zpět tisíce, v nejlepším případě až desítky tisíc korun. Tato možnost se může vyplatit hlavně brigádníkům z řad studentů, důchodců či žen v domácnosti, pokud si takto loni přivydělávali a za celý rok měli jen nižší příjmy, případně pracovali jen část roku.

Příjmy zdaněné srážkovou daní si lze nyní započíst do daňového přiznání. Z odvedené srážkové daně se tak vlastně zpětně stane „jen“ záloha na daň. To lidem umožní odečíst si různé standardní slevy a odpočty, přinejmenším základní slevu na poplatníka v celé roční výši 24 840 korun.
Tato možnost se týká jen zmíněných dohod, nikoliv autorských honorářů (na rozdíl od příjmů za rok 2014, kdy bylo možné získat zpět srážkovou daň i u honorářů).
Pozor na datovou schránku
Pozor by si měli dát lidé, kteří mají zprovozněnou (aktivní) datovou schránku. Na ně se totiž vztahuje nová povinnost podávat všechna daňová přiznání (i další povinná oznámení daňové správě) elektronicky. Oproti předchozímu roku už neplatí žádná výjimka, je tedy nutné dodržet přímo formát určený daňovou správou.
„Podáním učiněným elektronicky se rozumí podání učiněné datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, datovou zprávou odeslanou prostřednictvím datové schránky nebo datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,“ uvádí Generální finanční ředitelství.

Uživatelům datové schránky, kteří podají přiznání sice včas, ale v klasické "papírové" podobě nebo v elektronické podobě neodpovídající výše uvedeným kritériím, uloží finanční úřad pokutu. Ta činí jednotných 2000 korun a vznikne automaticky přímo ze zákona. Úřad tedy nemá možnost ji snížit nebo vůbec neuložit.
Přiznejte i příjmy osvobozené od daně
Lidé musí nově oznamovat finančnímu úřadu i příjmy (poprvé za rok 2015), které jsou osvobozeny od daně, pokud přesáhnou pět milionů korun. Typicky tedy velké dědictví a dary, prodej uměleckých sbírek nebo třeba cenných papírů (po třech letech).
Drobných příjmů a běžných rodinných transakcí se tato oznamovací povinnost netýká, stejně jako třeba změn zapisovaných do katastru nemovitostí, do něhož má finanční úřad přístup. Povinnost je nutné splnit do konce lhůty pro podání daňového přiznání, tedy standardně do začátku dubna následujícího roku.
Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až do výše patnácti procent z částky neoznámeného příjmu – tedy vlastně náhrada daně. Tak vysoká by byla ovšem jen tehdy, pokud ji člověk nesplní ani v náhradní lhůtě po vyzvání finančního úřadu. Pokud tak učiní hned po výzvě úřadu, může pokuta dosáhnout deseti procent. A pokud tak učiní sice po termínu, ale ještě před vyzváním z úřadu, klesá možná sankce na 0,1 procenta z částky neoznámeného příjmu.
Limit na výdajové paušály
Omezení takzvaných výdajových paušálů se už týká všech skupin osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Počínaje příjmy za rok 2013 platí, že u činností spadajících do paušálů ve výši čtyřicet a třicet procent (svobodná povolání, autorské honoráře či příjmy z pronájmu) lze paušály využít pouze u příjmů nepřesahujících dva miliony korun ročně. Počínaje příjmy za rok 2015 se tento strop rozšiřuje na šedesátiprocentní (neřemeslné živnosti) i na osmdesátiprocentní (řemeslné živnosti a zemědělci) paušály. Pokud budou mít podnikatelé tržby přes dva miliony, musí místo paušálů prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur.
V platnosti zůstává také další omezení: Podnikatelé využívající paušály (s výjimkou přivýdělků) si nemohou z daní odečítat slevu na dítě a manželku.
Na samotné procentní výši paušálů pro jednotlivé skupiny OSVČ se nic nemění.
Změny pro důchodce
Penzisté s příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu nebo třeba z vlastní fotovoltaické elektrárny na střeše rodinného domu si už opět standardně mohou odečítat základní slevu až 24 840 korun. Současně se ale vrací povinnost danit důchod, pokud si k němu člověk vydělá přes 840 tisíc korun ročně.
Přeplatek dostanete až v dubnu
I když si s daňovým přiznáním pospíšíte a podáte jej už v únoru, případného přeplatku se dočkáte až v dubnu, nebo dokonce na začátku května. A to přesto, že podle zákona má finanční úřad na vrácení přeplatku třicet dnů od dne jeho vzniku.





Infografika
Jak si snížit daně. Aktuální přehled slev, který vám může ušetřit tisíce korun
projít grafiku



Třicetidenní lhůta se totiž začíná počítat až od začátku dubna - tedy od okamžiku, kdy končí termín pro podání daňového přiznání. Teprve tímto datem oficiálně vzniká přeplatek. Všichni, kdo podali přiznání třeba na konci února, tak požádali o vrácení přeplatku ještě před jeho faktickým vznikem.
Až do 1. dubna totiž můžete bez postihu podat opravné přiznání. Finanční úřady proto čekají na "definitivní" přiznání, nechtějí vycházet z verze, kterou možná ještě opravíte. Docházelo by ke zmatkům a nutnosti vracet vrácený přeplatek. Ve standardním případě tedy vzniká přeplatek 2. dubna a třicetidenní lhůta pro jeho vrácení začíná běžet 3. dubna.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.