Účet za rekordně suchý rok. Zelenina výrazně zdražuje, jablka jsou menší


Praha - Zvykejte si na dražší zeleninu a možná i maso. Kvůli suchému létu se totiž loni sklidilo výrazně méně zeleniny nebo třeba kukuřice. U zelí, brambor či mrkve byly výrazně vyšší ceny patrné už na konci prosince.
Celkově se konzumní zeleniny loni sklidilo o 17 procent méně. Například úroda zelí klesla podle nově zveřejněných dat Českého statistického úřadu za rok 2015 o 24,8 procenta.
Někteří zemědělci na tom přitom byli ještě hůř. "Úroda nám klesla asi tak o 60 procent," uvádí Jiří Vícha, místopředseda představenstva ZDV Nošovice, které patří k největším českým producentům zelí.

"Hlávkové zelí jsme vůbec neprodávali, protože nebylo, a u kysaného zelí šly ceny nahoru zhruba o dvě koruny na kilo, to je takových 30 procent," říká. Cena krouhaného zelí se podle něj zvýšila zhruba o 80 procent.
Podle ČSÚ stála zelenina na konci roku 2015 o 12,7 procenta více než v prosinci 2014, z toho zelí v průměru zdražilo o 79,1 procenta na 15,4 koruny za kilo.
Špatná úroda se týká i dalších plodin. Brambor se meziročně sklidilo o 27,6 procenta méně, pórku o 45,5 procenta méně, rajčat o 34,7 procenta méně, celeru o 24,6 procenta méně a mrkve o 10 procent méně.
I tato zelenina kvůli nedostatečné nabídce zdražila - například brambory stály v prosinci meziročně o 51,8 procenta více, kilo se prodávalo za 15 korun. Mrkev zdražila o téměř 30 procent na 18,3 koruny za kilo a celer o 22 procent na 22,6 koruny za kilo.
"Dominantní příčinou bylo nepříznivé počasí," shrnuje agrární analytik Petr Havel. "Protože ale různé hospodářské plodiny dozrávají v různém období, někde se sucho téměř neprojevilo (například na úrodě ředkviček a kedluben - pozn. red.), v jiných komoditách ale mělo až decimující vliv," dodává Havel.

Neúroda má vliv i na cenu masa
Stejně tak loni výrazně klesla úroda kukuřice, té se meziročně sklidilo o 46,8 procenta méně. Na to mohou doplatit hlavně chovatelé skotu - z kukuřice se totiž vyrábí krmivo, které tak bude hůř dostupné. Nedostatek se podle zemědělců teprve projeví, protože na podzim chovatelé ještě využívali starší zásoby krmiv.
Pokud jim v dalších týdnech dojdou, tak se podle ředitele Českého svazu chovatelů masného skotu Kamila Maláta budou muset rozhodnout, zda se některých zvířat zbaví, nebo krmivo dokoupí za vyšší ceny. Obě řešení pak mohou vést ke zdražení hovězího masa.
O malá jablka není zájem
Ovoce se loni naopak urodilo o čtvrtinu více. Hrušek se meziročně sklidilo o 139,2 procenta více, stejně tak vzrostla úroda švestek (o 66,7 procenta), rybízu (o 57,7 procenta), broskví (o 48,8 procenta) a jablek (o 21,1 procenta).
Ani všichni sadaři ale nejsou za suché léto vděční.
Zvláště jablka jsou totiž kvůli horkému létu menší a velká část z nich nesplňuje "normy" týkající se velikosti. Ty určuje jednak Evropská komise, především však o malá jablka nemají zájem obchodní řetězce.






Méně cukru, ale jak? Jogurty a krémy pro děti mají kvůli EU změnit recepturu, výrobci mají obavy
číst článek






"V řadě případů mají vlastní a přísnější požadavky, protože lidé malá jablka jednoduše nechtějí. Nejžádanější jablko je to s příčným průměrem 7,5 až 8 centimetrů, to je taková ideální velikost," říká předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Jablka s průměrem od 6,5 centimetru se podle něj prodávají také, ale za nižší cenu. "Toto spotřebitel, například pro děti, ještě akceptuje," dodává.
Ostatní, nevyhovující jablka musí zemědělci prodat na zpracování. V takovém případě ovšem za ovoce utrží méně.
"U nás tento zpracovatelský průmysl příliš není, takže loni se z České republiky odvezlo zhruba 100 tisíc tun jablek především do Rakouska a Německa. Odtud se k nám pak zpátky dovážejí různé jablečné džusy, které se prodávají v supermarketech," popisuje Ludvík.
Standardně jde na zpracování okolo jedné třetiny jablek, loni to ale byla skoro polovina. Problém s velikostí měli podle Ludvíka i pěstitelé hrušek, višní a dalšího ovoce. "Ale největší problém byl určitě u jablek," zdůrazňuje.