Česká práce nestačí ani na průměr EU. Produktivnější jsou i Řekové, ukazuje nové porovnání


Praha - Produktivita práce v České republice pomalu roste. Přesto Češi zvládnou za hodinu udělat jen 71,4 procenta toho, co průměrný zaměstnanec v celé Evropské unii. Ukazují to data za rok 2014, která nyní zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Mezi 28 členskými státy EU je česká produktivita desátá nejnižší. Kromě většiny západních zemí jsou na tom lépe Slováci (77,2 procenta průměru EU) i Řekové (71,6 procenta).
Produktivita je přepočtena na standard kupní síly (PPS), to znamená na společnou jednotku zohledňující cenové rozdíly, za níž si lze v každé zemi EU pořídit stejné množství zboží a služeb.
Produktivita práce na hodinu za rok 2014:
Země
Podíl na průměru EU
1. Lucembursko
180,6 %
2. Belgie
135,3 %
3. Nizozemsko
129,1 %
4. Irsko
128,7 %
5. Francie
127,5 %
6. Německo
126,8 %
7. Dánsko
126,7 %
8. Rakousko
115,3 %
9. Švédsko
113,3 %
10. Finsko
106,7 %
11. Itálie
101,3 %
12. Španělsko
100,9 %
13. Velká Británie
99,4 %
14. Slovinsko
79 %
15. Kypr
79,2 %
16. Slovensko
77,2 %
17. Malta
72,7 %
18. Řecko
71,6 %
19. Česká republika
71,4 %
20. Portugalsko
70 %
21. Litva
66,1 %
22. Maďarsko
65,5 %
23. Estonsko
64,7 %
24. Chorvatsko
60,7 %
25. Polsko
58,9 %
26. Lotyšsko
54,4 %
27. Rumunsko
51,1 %
28. Bulharsko
43,3 %
Oproti roku 2013 stoupla produktivita práce v Česku o 3,1 procenta, rostla tak nejrychleji od předkrizového roku 2008.
"Česká republika vděčí především zvyšování hrubého domácího produktu, jehož rychlý růst se po dlouhých a promarněných letech stagnace podařilo současné vládě nastartovat," domnívá se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské ale pomohla hlavně úsporná opatření firem během krize.
Nízko na výrobním žebříčku
Podle odborářského šéfa je česká produktivita jen na 71 procentech průměru Unie kvůli tomu, že se tuzemské podniky nacházejí na "výrobním žebříčku" relativně nízko. To znamená, že vyrábějí hlavně součástky, zatímco finální produkty pak vznikají někde jinde.

Problém tedy není, že by toho český zaměstnanec dokázal vyrobit méně než ten německý nebo rakouský. Jeho produkty mají ale nižší cenu, vysvětluje Středula.
Podle Horské mohou za nízkou produktivitu i prostoje, zbytečná administrativa a nefunkční systémy. "Češi si také rádi stěžují - možná že stráví více času stížnostmi nad špatně zadaným úkolem než nad jeho vyřešením," dodává. "Snad pracujeme stejně tvrdě, ale s menší efektivitou. To může být dáno mnoha faktory, počínaje horším manažerským řízením nebo horším kapitálovým vybavením napříč tuzemskými firmami," říká ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Pomohly by inovace i silnější koruna
Aby produktivita rostla, muselo by podle něj přibýt inovací. "Třeba v železniční dopravě. Pokud by třeba úsek z Ostravy do Brna zvládla vysokorychlostní železnice za 30 nebo 40 minut, problém s ostravskou nezaměstnaností by do značné míry vymizel. Časem by se zvedla i produktivita, neboť talentovaní lidé z Ostravska by se v průměru uplatnili lépe," vysvětluje Kovanda. 
Podle Horské se také nabízí otázka, jestli je nízká nezaměstnanost (Česko se nyní může chlubit nejnižší v EU), jen pozitivní a chvályhodná. "Malá nezaměstnanost doprovázená nízkým počtem uchazečů o pracovní místo ztěžuje zaměstnavatelům hledání adekvátních zaměstnanců," vysvětluje, proč se v mnoha případech produktivita nezvyšuje.

Středula i Kovanda se shodují, že by Česku prospěla také silnější koruna. "Vytvořila by tlak na české firmy, aby se snažily být na zahraničních trzích úspěšné i bez pomocné berličky intervence, za kterou všichni platíme v podobě dražších dovolených a celkového zaostávání," říká Kovanda.
Dlouhá pracovní doba - příčina, nebo důsledek?
Lépe než v porovnání produktivity na odpracovanou hodinu dopadá Česko v porovnání produktivity na osobu - ta podle dat za rok 2014 dosahuje 77,6 procenta průměru EU. S tím souvisí fakt, že průměrná pracovní doba je v Česku delší než v jiných zemích EU.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pracuje v Česku sedm procent všech zaměstnanců déle než 50 hodin týdně. Ve Švédsku se podobné přesčasy týkají jen 1,1 procenta zaměstnanců, v Estonsku 3,3 procenta a v Německu 5,2 procenta zaměstnanců.
Produktivita práce na osobu v roce 2014:
Země
Podíl na průměru EU
1. Lucembursko
167,3 %
2. Irsko
148,6 %
3. Belgie
129,5 %
4. - 5. Francie
115,3 %
4. - 5. Rakousko
115,3 %
6. Dánsko
113,4 %
7. Nizozemsko
112,5 %
8. Švédsko
112 %
9. Finsko
107,5 %
10. Itálie
107 %
11. Německo
106,3 %
12. Španělsko
105,1 %
13. Velká Británie
102,2 %
14. Řecko
89 %
15. Malta
87,1 %
16. Kypr
85,4 %
17. Slovensko
83,4 %
18. Slovinsko
81,5 %
19. Portugalsko
80,1 %
20. Česká republika
77,6 %
21. Litva
74,4 %
22. Estonsko
73,8 %
23. Polsko
73,7 %
24. Maďarsko
70,5 %
25. Chorvatsko
70,4 %
26. Lotyšsko
64,7 %
27. Rumunsko
56,7 %
28. Bulharsko
43,7 %
"Obecně samozřejmě platí, že v zemích s nižší hodinovou produktivitou se pracuje déle. Počtem hodin se tak dotahuje tato nižší produktivita a s tím samozřejmě spojená i nižší mzda," dodává Středula.
Dlouhá pracovní doba ale nemusí být jen důsledkem nižší produktivity - někdy je i její příčinou. "Zkušenosti ze severských států říkají, že produktivita práce při zkrácení pracovní doby nebo pracovního týdne roste. Lidé hospodárněji nakládají svým časem. Lépe si uvědomují cenu každé minuty," říká Horská. Nemusí to však platit vždy - ve Francii podle ní produktivita po zkrácení pracovní doby naopak klesla.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy