Děsivá nehoda jí sebrala rok života, ale ne sny. Zvařičová chce zlato z olympiády


Jablonec nad Nisou - Přežila svou vlastní smrt. V květnu to budou tři roky. Biatlonistka Veronika Zvařičová tehdy jako obvykle trénovala na kolečkových lyžích v jabloneckém areálu Břízky. Osudným se jí stalo nebezpečné místo, ve kterém se tréninková trať nepochopitelně křížila se silnicí. Srážka s autem napáchala na jejím těle obrovské, děsivé škody.
Utrpěla otřes mozku, měla rozbitou hlavu, zlomený nadočnicový oblouk. Během složitých operací jí lékaři vpravili do obličeje šest plíšků a patnáct šroubů. Zlomila si lýtkovou kost, přetrhala vazy v kotníku i přední zkřížený vaz. Měla vykloubené rameno, tříštivě zlomenou lopatku, nadvakrát zlomenou klíční kost.
Nehodu si nepamatuje. Ani celých devět dní po ní. Kdyby ano, dost možná už by si na lyže nikdy nestoupla. Kariéra sedmadvacetileté závodnice, která v juniorském věku zářila po boku současných hvězd Gabriely Soukalové a Veroniky Vítkové, se vinou tragického incidentu sice výrazně přibrzdila, ale nezastavila.
Zvařičová nezlomena vytrvale pokračuje v tvrdé dřině a je pevnou součástí rezervního reprezentačního týmu, který sbírá body v IBU Cupu. A hledí vstříc svým sportovním snům.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz se rodačka z Krnova rozpovídala nejen o hrůzné nehodě, ale také o současné formě a budoucích cílech.
Jak se vám zatím daří v letošní sezoně, jakých výsledků si nejvíce ceníte a jak jste se svými výkony spokojená?
V letošní sezoně se mi zatím moc nedařilo. Ale cením si všech závodů, které jsem mohla jet. Každý závod mě poučí, překvapí něčím novým a rozšíří obzory. Letos se peru s hlavou, mám velké problémy při střelbě. Vím, že mám na víc, ale výsledky hovoří jasně. Nejvíc sympatické je mi dvacáté místo v německém Arbru a teď z víkendu deváté místo ve slovenském Osrblie, kde se mi podařilo střílet čistě. Konečně se mi snad začíná dařit. Ale hodně mě mrzí, že jsem se nedostala na mistrovství Evropy.
Zatím jezdíte IBU Cup, je nějaká šance, že byste dostala letos od trenérů příležitost i ve Světovém poháru?
Ano, šance vždy nějaká je, ale v této sezoně je pro mě velmi mizivá. Český biatlon má velice solidní závodnice ve Světovém poháru a můžeme jim jen tleskat. Vždyť nikdo lepší z celé naší republiky není, a to máme víc jak deset milionů obyvatel. Proto mám tuhle sezonu jiné cíle, ráda bych se ještě dostala na evropský pohár do italského Martellu.
Od nepříjemné nehody, která výrazně ovlivnila vaši kariéru, uplynulo už více než dva a půl roku. Cítíte ještě na sobě nějaké následky, nějaká omezení plynoucí z utrpěných zranění?
Ne, nic mě netrápí, kromě svědomí, v uvozovkách (smích). Až bude čas, tak bych se moc ráda setkala se všemi, kdo se o mě starali, a navštívila rehabilitační oddělení v Jablonci nad Nisou a v Berouně. Stýská se mi po nich. Moc jim děkuji za péči. Jinak pana doktora Smetanu, který taky závodí u nás v Jablonci v biatlonu, stále potkávám a cítím vděčnost. To samé cítím vůči panu doktoru Františku Ptáčkovi, který dával do kupy můj obličej.
Jak s odstupem sama v sobě hodnotíte, co se vám tenkrát přihodilo? Musí být těžké brát něco takového s nadhledem.
Mrzí mě, že nebyl zabezpečený areál v Jablonci stejně tak, jak je třeba v Letohradu nebo Novém Městě. Já ten rok s odstupem času vnímám, jako bych ho zaspala. To nepochopí ten, kdo to nezažije, prostě ztracený rok. Mozek je chytrý a to ošklivé si nepamatuje. Ale moc se mi líbilo na rehabilitacích, připadalo mi to jak na soustředění. Ráno cvičení, snídaně, rehabilitace, oběd, spánek nebo odpočinek, rehabilitace, večeře a cvičení. Takhle pořád dokola. Spíš mě trápí aktuální forma, než co bylo před dvěma lety. To stejně nezměníte, tak proč se tím trápit, zbytečně. Taky mě trápí a mám strach, že jsem měla slibně rozjetou kariéru a musela bych třeba skončit po téhle sezoně, kvůli špatným výsledkům.
Změnil vám ten osudný moment nějak život, hodnoty, priority?
Hodně teď poslouchám své tělo, to je určitě velká změna. Nehoda mi samozřejmě změnila kariéru k horšímu a na něco jsem díky tomu zase přišla. Priority? Soustředím se víc na sebe, ale tím pádem mi víc chybí rodina. A hodnoty? Ty jsem si nedávno určila a na prvním místě je zdraví, od kterého se odvíjí klid, biatlon, regenerace, strava a sex, pro čistější mysl (smích).
Určitě jste musela přemýšlet o tom, zda ve sportovní kariéře ještě pokračovat. Jaké byly důvody, které vás hnaly zpět na lyže? Jak jste v sobě sebrala tu vůli a odhodlání?
Vůli jsem měla hlavně díky té sezoně před nehodou, tam jsem si třetím místem ve štafetě na Světovém poháru a druhým místem ve štafetě na ME dokázala, že na to mám. Takže podvědomě jsem vůbec neřešila, že bych měla skončit. A každou myšlenku, která se týkala konce kariéry, jsem zavrhla a přišla mi nesmyslná. Člověk musí mít cíl, pro který žije a kvůli kterému se vybičuje k výkonům. Jinak by z většiny z nás nic nebylo.
Takže jaký je ten cíl, pro který žije Veronika Zvařičová?
Zlatá štafeta na olympiádě v Pchjongčchangu za dva roky je mým tahounem kupředu. Kdo o svých snech nechce mluvit, tak se za ně stydí, a kdo žádné nemá? Tak ten lže.
Vraťme se ještě na chvíli k nehodě. Jak vůbec dopadlo policejní vyšetřování události? Mělo nějaký konkrétní dopad, výsledek?
Ano, mělo. Dopadlo to naštěstí dobře pro mě. Přežila jsem a to je hlavní. Původně tam hrozila i ta varianta, že by část viny za nehodu mohla být přičítána i mně, protože jsem jako účastník silničního provozu nedala přednost vozidlu jedoucímu zprava. Nakonec naštěstí zvítězil zdravý rozum, a pokud si dobře pamatuji, tak i proti řidiči vozidla, který nehodu způsobil, bylo policejní vyšetřování zastaveno. Jsem velmi vděčná Českému olympijskému výboru, panu JUDr. Janu Šťovíčkovi a Jiřímu Janákovi, kteří mi s celou věcí pomohli po právní stránce.
Jaké máte momentální sportovní cíle? S výhledem třeba do příští sezony.
Mám dva hlavní momentální cíle: být zdravá a zachovat si klid v hlavě. Prostě si chci vytvářet pohodovou atmosféru a být v klidu. Soustředit se sama na sebe a nevnímat negativní okolí. Výhledy do příští sezony? Být klidná, zdravá a dostat se do Světového poháru.
Co říkáte na aktuální výsledky českých biatlonistů a biatlonistek?
Holky jsou úžasné, každý rok předvádí jedna, druhá nebo všechny společně nádhernou podívanou a krásné výsledky. To samé kluci. Je až neuvěřitelné, kolik toho lidské tělo vydrží. Je to náročné jak fyzicky, tak psychicky. To si nedovede představit člověk, který vrcholový sport nezažil. Věřte mi. Přeji jim plno klidu, zdraví, spokojenosti a úspěchů nejen ve sportovní kariéře.
A jak hodnotíte konkrétně skvělou formu vaší kamarádky Gabriely Soukalové, která jednoznačně vede celkové pořadí Světového poháru?
Miluji tuhle holku (smích). Srší z ní každý závod klid, vyrovnanost a má neuvěřitelný motor. To, co letos předvádí, nezná mezí. Taky jí děkuji za to, co všechno v biatlonu díky ní máme. A je mi velkou motivací v letošní sezoně jako sportovec i jako přítelkyně.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy