Změny v důchodech: Vyšší odvody zaplatí jen bezdětní, ministerstvo mírní plány


Aktuálně.cz: V jakém stavu je váš záměr na odstupňování sazeb sociálního pojištění podle počtu dětí?
Iva Merhautová: Momentálně připravujeme paragrafové znění novely zákona. Předpokládáme, že v dubnu by mohl být návrh předložen vládě. Oproti původnímu plánu jsme upravili výši navrhovaných sazeb.

Rodinám s dětmi by se sazba na sociálním pojištění neměla zvedat ani poté, co přestanou s výchovou. Odvody se tedy skutečně zvýší jen bezdětným. Rodinám s dětmi tak zůstane doživotní výhoda v nižší sazbě - a pokud budou vychovávat více dětí, tak dostanou na sociálním pojištění slevu.
( Poznámka redakce:  U jednoho dítěte zůstane celková sazba za zaměstnance i zaměstnavatele na dosavadních 28 procentech. Při dvou dětech by klesla na 26,5 procenta, se třemi dětmi na 24 procent a se čtyřmi a více dětmi na 21,5 procenta. Bezdětní by nově zaplatili 29 procent. )
Dávají smysl slevy za děti na sociálním pojištění, když už máme slevy za děti na daních, které navíc současná vláda zvyšuje?
To souvisí s daňovým systémem. My chceme, aby i v pojistném systému rodiče vychovávali budoucí plátce pojistného (průběžně přispívající na výplatu současných důchodů - pozn. red.). A to nejen pro sebe, ale i pro lidi, kteří děti z nějakého důvodu mít nemohou.
Pořád počítáte s tím, že odstupňování sazeb pojistného podle dětí začne platit od začátku roku 2017?
To pravděpodobně nestihneme, možná to bude od poloviny roku 2017. Ta změna s sebou přináší potřebu administrativních změn, na které se bude muset Česká správa sociálního zabezpečení připravit.






Kolik vydělal váš penzijní fond? Příjemně překvapil, říká první porovnání
číst článek






Pracujete také na dalším doporučení od důchodové komise, podle něhož by lidé měli trávit v důchodu čtvrtinu života. S tím souvisí i zavedení stropu pro odchod do penze na 65 letech. Celkem rázně se proti němu postavilo ministerstvo financí. Už jste to s kolegy řešila? Jak moc zásadní ta jejich připomínka je?
Ano, jednali jsme o tom s panem náměstkem Janem Gregorem. Kolegové z ministerstva financí doporučují vyšší strop na hranici 67 let. My však trváme na 65 letech, protože jsme si udělali srovnání odchodů do starobních důchodů v 32 zemích - hlavně jde o státy EU, ale také třeba USA - a jen tři země mají důchodový věk na hranici 67 let, další k němu pouze směřují. Jsou naopak země, které nemají ani těch 65 let. Pokud náš návrh projde, tak se na strop ve věku 65 let dostaneme až po roce 2030, nyní jsme níž a důchodový věk do té doby postupně poroste.
Je také důležité podotknout, že v postkomunistických zemích je naděje dožití nižší než v západních zemích. Například v Norsku, kde se chodí do důchodu v 67 letech, je naděje dožití u mužů delší o 4,5 roku a u žen o 2,5 roku.
Váš návrh zároveň ale počítá s tím, že důchodový věk by měl i po roce 2030 dál růst tak, aby lidé strávili v důchodu zmíněnou čtvrtinu života. Výpočty důchodové komise mluví o tom, že dnes narozené děti by měly jít do důchodu zhruba ve věku 69 let.

Ano, návrh počítá s tím, že se v budoucnu každých pět let provede demografická analýza a případně se důchodový věk bude upravovat. Předpokládáme, že se bude zvyšovat spíše než snižovat. To zastropování tedy není absolutní.
Není to nakonec jen odsunutí nepříjemného rozhodování o zvyšování důchodového věku na budoucí generace politiků?
Je velmi těžké se vyjádřit k tomu, co přijde v budoucnu – k demografickému vývoji i délce dožití. Také jsme oslovování lidmi, kteří jsou dnes ve špatném zdravotním stavu a nejsou schopni pracovat do 65 let. Jde o náročné pracovní činnosti a pro ně musíme naopak vymýšlet, jak mohou do důchodu odcházet ještě dříve. U náročných činností a profesí to bude více individuální a musí se též rozhodovat podle budoucího vývoje.

Před dvaceti lety také nikdo netušil, jakým způsobem poroste věk dožití, jakou budeme mít zdravotní péči, jak dlouho budou lidé schopní pracovat. Dnes máme v pobytových zařízeních sociálních služeb lidi kolem devadesáti let, před dvaceti roky tam byli i šedesátníci. My to opravdu musíme zčásti nechat budoucímu vývoji.
Je tedy naopak zodpovědné, nechat rozhodnutí o dalším růstu důchodového věku na budoucích politicích?
Ono to není jen o politicích. Je to i o odbornících, kteří budou zpracovávat prognózy pro rozhodnutí politiků.
Mluvila jste o tom, že bude potřeba řešit předčasné odchody do důchodu lidí v těžkých profesích. Jak jste daleko s přípravou návrhu na řešení této situace?

Nyní je po řešení velká poptávka ze strany některých profesí. Je to dáno mimo jiné tím, že vláda nedávno schválila návrh na dřívější odchod do důchodu pro horníky, kteří pracují v hlubinných dolech. Ozvali se například z Lesů ČR, aby se myslelo třeba na dřevorubce, a ozvali se i další lidé z náročných profesí. Mohlo by jít například také o pracovníky z chemického průmyslu nebo z hutnictví. Zvažujeme, jaké činnosti vybrat.
Opatření chceme směřovat do třetího pilíře ("penzijního připojištění" - pozn. red.), zaměstnavatelé by do něj lidem v těžkých profesích měli v budoucnu přispívat povinně. Lidé by pak mohli ze spoření na penzi a z těchto zaměstnavatelských příspěvků čerpat již dříve schválené předdůchody. Detaily ale teprve řešíme. Návrh bychom rádi dokončili ještě v tomto volebním období, ale spíše nepředpokládám, že by platit začal již v roce 2017.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.