Zrušte nižší minimální mzdu pro invalidy, žádá ombudsmanka Ústavní soud


Brno - Ombudsmanka Anna Šabatová žádá Ústavní soud, aby zrušil nařízení vlády stanovující minimální mzdu pro zaměstnance s invalidním důchodem. Chce, aby byla minimální mzda pro všechny stejná.
Nařízení vlády nyní stanovuje dvě minimální mzdy: Pro zdravé zaměstnance platí 9900 korun měsíčně, zatímco pro invalidní zaměstnance jen 9300 korun měsíčně. "Je to přímá diskriminace," říká veřejná ochránkyně práv.
Také podle šéfa Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy je nižší minimální mzda pro lidi s handicapem diskriminační. Ombudsmančin krok ale považuje za mediální a unáhlený.

Ke sjednocení sazeb směřuje i ministerstvo práce a sociálních věcí. Loni oznámilo, že do začátku roku 2017 chce odstranit nerovnoprávné postavení osob se zdravotním postižením v odměňování minimální mzdou. Pak by tedy měla existovat pouze jedna sazba minimální mzdy. Vláda sice od roku 2017 plánuje další zvýšení minimální mzdy, o konkrétní částce a sjednocení sazeb ale zatím nejednala.
"Základní tezí zákoníku práce je za stejnou práci stejné peníze, a ta není u invalidních zaměstnanců dodržována," uvedla Šabatová. Zároveň vyzvala inspektoráty práce, aby nečekaly na rozhodnutí Ústavního soudu a nutily zaměstnavatele vytvářet rovné podmínky v jejich firmách pro zdravé i invalidní zaměstnance.
O věci již Šabatová jednala s vedením ministerstva práce a sociálních věcí, které podle ní přislíbilo, že se v příštím roce postará o úpravu nařízení vlády tak, aby byly nastoleny tyto rovné podmínky. Ombudsmanka ale nechce dále vyčkávat.






Stát chce trestat rozdílné platy mužů a žen. Do firem zamíří kontroly
číst článek






Zdůraznila, že zrušení minimální mzdy pro invalidy se bude týkat tisíců lidí v ČR. Mnozí z nich pracují v ostraze různých areálů. Zaměstnávají je bezpečnostní firmy, někteří postižení pracují jako závozníci nebo najdou uplatnění v administrativě.
Skutečnost, že zatím mohou dostávat mzdu o 600 korun měsíčně nižší než jejich zdraví kolegové, je podle veřejné ochránkyně práv zcela v rozporu se zákoníkem práce, s antidiskriminačním zákonem a s Listinou základních práv a svobod.
Šabatová zdůraznila, že celá věc je o překonávání stereotypů. To, že někdo dostává invalidní důchod, neznamená, že mu může jeho zaměstnavatel jen tak krátit mzdu s odůvodněním "vždyť tento člověk má vlastně dva příjmy". Podobný problém měli kdysi v ČR pracující senioři, uvedla ombudsmanka. Trvalo podle ní zhruba 20 let, než si zaměstnavatelé zvykli na to, že pokud zaměstnávají důchodce pobírajícího starobní důchod, v žádném případě to neznamená, že mu mohou za odvedenou práci dávat méně.

Invalidní důchod je kompenzací za to, že si postižení nemohou příliš vybírat druh zaměstnání na trhu práce a potýkají se s mnoha dalšími úskalími. Není "luxusní dávkou navíc", řekla Šabatová.
Podle Krásy ale ombudsmanka svým krokem srovnání neurychlí. Potrvá, než Ústavní soud věc projedná. Pokud by soudci nařízení zrušili, vyzvou vládu k řešení, které už mezitím bude na stole, dodal Krása. "Dohodli jsme se na tomto termínu, aby zvýšení nepředstavovalo takový nárazový skok, protože vedle růstu minimální mzdy jsou potřeba i kompenzace pro zaměstnavatele. Dohodu vláda plní," uvedl Krása.
Rozdíl mezi minimální mzdou pro zdravé a postižené zaměstnance byl v Česku smazán už v roce 2013. Sedm měsíců tehdy platila jedna minimální měsíční mzda pro všechny, kdy činila 8000 korun. Od 1. srpna 2013 se stát vrátil k dřívější praxi, tedy k rozdílným minimálním mzdám pro zdravé a handicapované.