Přijdete o práci? Tyto profese v Česku převezmou roboti, předpovídá analýza


Praha - Čtvrtá průmyslová revoluce v následujících patnácti až dvaceti letech v Česku nejvíce ohrozí úředníky, řidiče osobních automobilů, pokladníky a prodavače vstupenek. Předpokládá to žebříček, který zpracoval ekonom Aleš Chmelař z Úřadu vlády ČR. 
Dokument je součástí dvousetstránkové studie nazvané Národní iniciativa Průmysl 4.0, která analyzuje připravenost České republiky na masivní automatizaci a digitalizaci. Ve čtvrtek ji představil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Podle Chmelaře mohou digitalizace a masivní nástup robotů nejvíce dopadnout na úředníky, zejména pokud se zabývají zpracováním číselných údajů. Takzvaný index ohrožení, který se pohybuje na škále od nuly do jedné, činí u této profese 0,98 bodu.
Pozice
Index ohrožení digitalizací
Úředníci pro zpracování číselných údajů
0,98
Všeobecní administrativní pracovníci
0,98
Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních)
0,98
Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek
0,97
Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech
0,97
Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci
0,97
Ostatní úředníci
0,96
Sekretáři (všeobecní)
0,96
Obsluha pojízdných zařízení
0,96
Chovatelé zvířat pro trh
0,95
Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
0,95
Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin
0,94
Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru
0,94
Úředníci v logistice
0,94
Montážní dělníci výrobků a zařízení
0,93
Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků
0,93
Pracovníci s odpady
0,93
Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech
0,93
Strojvedoucí a pracovníci zabezpečující sestavování a jízdu vlaků
0,92
Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení
0,92
Zdroj: Aleš Chmelař a kolektiv
"Automatizace některých dříve manuálně prováděných postupů se nevyhýbá ani administrativní oblasti," vysvětluje Pavel Kaczor, který přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede pobočku Úřadu práce ČR v Táboře, proč by digitalizace měla nejvíce postihnout právě úředníky.

"My už tímhle procházíme - nemáme kam umísťovat zaměstnankyně vracející se po rodičovské dovolené. Jejich práci nahradily stroje," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. "Co se státní správy týče, 90 procent činností dělaných úředníky je naprosto zbytečných nebo ihned nahraditelných strojem," přidává odvážnou myšlenku.
Ohroženi jsou všichni bez kvalifikace
Kromě úředníků či dělníků jsou překvapivě vysoko v nejohroženější dvacítce zastoupeni i řidiči - s výjimkou nákladních aut. Částečně může dojít k rozšíření "samoovládacích" vozidel. "Ale jiný racionální důvod mě nenapadá. Je tedy otázkou, zda to v reálu opravdu nastane," myslí si Kaczor.
"Nejohroženější jsou obecně profese, které vyžadují střední až nízkou úroveň kvalifikace," předpokládají autoři Národní iniciativy Průmysl 4.0. Robotizace ale podle nich bude probíhat postupně, takže se ani všechny dopady neprojeví hned, ze dne na den.
"I když vývoj robotů jde rychle dopředu, v několika nejbližších letech nelze očekávat jejich masové rozšíření," uvádějí autoři iniciativy. "Ono už se nahrazování lidí stroji děje nyní, to je přirozený vývoj. Osobně si myslím, že dynamika změn nebude zásadně jiná, než jak tomu bylo doposud," souhlasí Kaczor.

Právě v případě úředníků ale může být změna skoková a proběhnout během krátké doby - ve chvíli, kdy padne rozhodnutí o digitalizaci, upozorňuje Chmelař. "V případě soukromého sektoru je navíc nutné počítat s náklady těchto technologií, které si různé společnosti budou moct dovolit v různých chvílích. Tudíž nelze hovořit o jednotném datu," dodává.
"Nahrazování lidí roboty" může přitom paradoxně brzdit i nízká úroveň mezd v Česku. Pro zahraniční investory je tak tuzemská práce ve srovnání se Západem stále relativně levná. "Kdyby byly mzdy vyšší, byly by firmy tlačeny k tomu, aby výrobu modernizovaly," zdůrazňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Manažery nenahradíte
Naopak jen minimálně se proměna zvaná Průmysl 4.0 (nazývaná též Práce 4.0) dotkne lidí pracujících na manažerských pozicích.
"Je to typický případ profese, kde nefungují žádné jednoduché algoritmy a řeší se škála velmi specifických a individuálních situací," vysvětluje Kaczor, podle něhož lze tuto činnost nahradit technikou jen obtížně. "Výstupy jakéhokoliv podniku či instituce do velké míry závisí právě na tom, jak kvalitně jsou řízené," připomíná.
"Z hlediska kvalifikovanosti a mzdového ohodnocení se ale manažeři v této oblasti nemají na co těšit. I jejich úkoly totiž mohou být jednoduší a zvládnutelné méně kvalifikovanou pracovní silou," předpokládá Chmelař.
Dvacet profesí s nejnižším indexem ohrožení digitalizací:
Pozice
Index ohrožení digitalizací
Řídící pracovníci v maloobchodě a velkoobchodě
0,000
Lékaři (kromě zubních lékařů)
0,001
Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací
0,002
Řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, v sociálních a jiných oblastech
0,002
Řídící pracovníci v oblasti obchodu, marketingu, výzkumu, vývoje, reklamy a styku s veřejností
0,005
Učitelé na vysokých a vyšších odborných školách
0,008
Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií
0,008
Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb
0,010
Řídící pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a v oblasti životního prostředí
0,011
Ostatní specialisté v oblasti zdravotnictví
0,011
Specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a elektronických komunikací
0,015
Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí
0,021
Ostatní řídící pracovníci
0,021
Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví
0,022
Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech
0,044
Zákonodárci a nejvyšší úředníci veřejné správy, politických a zájmových organizací
0,048
Specialisté v biologických a příbuzných oborech
0,050
Specialisté v oblasti sociální, církevní a v příbuzných oblastech
0,054
Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech
0,054
Specialisté v oblasti strategie a personálního řízení
0,056
Zdroj: Aleš Chmelař a kolektiv
Častější práce na dálku
V dalších patnácti až dvaceti letech se zároveň změní samotný způsob práce. Podle autorů studie budou pracovní týmy mnohem častěji vznikat jednorázově, jen kvůli splnění určitého úkolu. Běžnější bude i práce na dálku, kdy spolu kolegové komunikují virtuálně.
Výroba by už neměla být tolik masová, protože zákazníci budou mnohem více stát o originální zboží na míru. Díky "individualizaci" výroby lze čekat, že se zvýší zájem o designéry. Stejně tak bude více potřeba specialistů na prodej a odborníků, kteří dokážou se zákazníky jednat.
I kvůli stárnutí populace mají být stále významnější profese, které jsou navázané na sektor zdravotních a sociálních služeb - například monitorování pacientů, pomoc při každodenních úkonech nebo asistence na dálku.

Výhodou nástupu robotů je podle autorů studie fakt, že se lidé zbaví fyzicky namáhavé rutinní práce. Podle Burkoviče nahrazují stroje v první vlně zaměstnance na pozicích, kde hrozí dlouhodobé ohrožení či poškození zdraví - třeba při práci s nebezpečnými látkami, jedy či břemeny nebo v prostředí, kde jsou vystaveni hluku, prachu a vibracím.
Kolik lidí přijde o práci?
"Podle zahraničních studií v první fázi může dojít ke ztrátě dvaceti procent pracovních míst, aby ve fázi následné bylo získáno padesát procent pracovních míst," uvedli už na podzim zástupci Svazu průmyslu a dopravy.
Před zánikem pracovních míst varují dlouhodobě hlavně odboráři. Podle Středuly je v Česku ohroženo přes padesát procent pracovních příležitostí. Šéf ČMKOS také kritizuje, že odbory nebyly přizvané k tvorbě Národní iniciativy. "Nikdo to s námi nekonzultoval. Vnímám to jako pokus dostat pryč ze stolu otázku, co budou dělat obyčejní lidé," říká.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy