Případ Lerch: optický klam, nebo manipulace roku? Damková se s verzí sudího neshodne


Glosář - Omlouvám se Tomáši Součkovi, střelci slávistického hattricku, ale dokud bude působit v Synot lize, musí se bohužel smířit s tím, že největší pozornost na sebe v této soutěži nestrhávají střelci, ale rozhodčí. Ostatně jako třeba tentokrát...
Nejvíc diskusí v 19. kole Synot ligy vzbudil výkon rozhodcovské trojice Ondřej Lerch - Jan Paták a Miroslav Fišer v utkání Olomouc - Plzeň. Otazníky vzbuzovalo v tomto střetnutí hned několik situací, jedna z nich však byla naprosto speciální.
Přenesme se tedy do 66. minuty utkání, kdy fauluje domácí Radakovič a je po druhé žluté kartě v utkání správně vyloučen. Následuje diskuse olomouckých hráčů s hlavním sudím Lerchem.
Je zjevné, že domácí hráč Hála do Lercha strčí rukou. Pak to podle obrazovky vypadá, že sudí Hálovi uděluje žlutou kartu - a všichni u obrazovek se diví, že Hála není vyloučen, protože v předchozím průběhu utkání už byl taktéž jednou napomínán. Místo toho je však ohlášena žlutá karta domácímu kapitánu Vepřekovi.
Přesně tak viděla situaci i Dagmar Damková, předsedkyně komise rozhodčích FAČR.  Tím pádem to vypadá, že se na Ondřeje Lercha valí velký problém.
Lerch: Kartu dostal Vepřek, nikoli Hála
Sám sudí Ondřej Lerch poskytl v neděli deníku Sktuálně.cz tento svůj pohled na diskutovanou situaci:
"Poté, co jsem za faul jeho druhou žlutou kartou v utkání napomenul a následně i vyloučil domácího hráče Radakoviče, následovaly projevy nesportovního chování domácích fotbalistů. Hráče Hálu jsem od sebe slovně odháněl, upozorňoval jsem ho na to, že už jednu žlutou kartu má.
A za nesportovní chování, které spočívalo v kritice mého rozhodnutí, jsem udělil kartu domácímu kapitánu Vepřekovi. Jasně jsem na něj ukázal a ještě ho na to slovně upozornil. Stejně tak jsem sdělil svým kolegům rozhodčím, že napomínán byl Vepřek, a za minutu se to tak správně objevilo i na světelné tabuli.
Žlutou kartu dostal opravdu Vepřek, nikoli Hála. S tím souhlasil i delegát utkání. Jestli jsem cítil, že na mě někdo sahá rukou? Ano, to jsem postřehl, ale nezaznamenal jsem, kdo to byl, myslel jsem si, že nejspíš Vepřek."
Tolik tedy Ondřej Lerch, který na důkaz svých slov zaslal i tuto fotografii. (Jen proto, abychom ji mohli umístit sem na web, převedli jsme ji technicky do formy tweetu.)

Vidíte? V tomto úhlu pohledu to vypadá, že Lerch vskutku uděluje žlutou kartu domácímu kapitánu Vepřekovi. Hála už ze záběru odešel.
Když si ale opakovaně pouštíte videozáznam inkriminované situace, který naleznete například ZDE, říkáte si: No jo, ale přehrávám si to už po patnácté a pořád to poměrně jednoznačně vypadá tak, že tasení žluté karty je přímou reakcí rozhodčího na to, že jej Hála rukou postrčil.
Ani při opakovaném pouštění záznamu se ne a ne zbavit přesvědčení, že se s onou žlutou kartou v ruce sudí Lerch dívá přímo na Hálu, a když mu v tom překáží kapitán Vepřek, dokonce si Lerch směrem k Hálovi lehce povykročí.
Kdyby sudí Lerch reagoval na Vepřekovy slovní protesty, čekali byste, že by mu kartu neukázal tak zprudka. On ale tasí tak ostře, že je těžké zbavit se dojmu, že jde o přímou, autentickou a automatickou reakci na podnět, nejspíš na ono postrčení Hálovou rukou.
Působí to stejně automaticky, jako že když někdo sáhne na rozžhavená kamna, víme, že postižený logicky vykřikne a rukou rychle ucukne. Ondřej Lerch ovšem tento výklad o automatické reakci a žluté kartě jednoznačně odmítá.
Prst nahoru, nebo dolů? Damková už něco naznačila
Dovolím si parafrázovat Svatého otce slovy: Kdo jsem já, abych soudil Ondřeje Lercha? Upřímně, ve fotbale už jsem zažil mnohokrát, že se na jedné kameře něco tvářilo tak a na jiné pak zase úplně naopak.
Optické klamy opravdu vznikají všude kolem nás a vypálit na "tutovku", že sudí Lerch neříká pravdu, to by byl hodně vážný soud. Vážnější, než vyjádřit se k nějaké odpískané či neodpískané penaltě či špatně odmávanému ofsajdu. Proč? To vysvětlím vzápětí.
Zmíněný verdikt každopádně milerád ponechám na rozhodcovské komisi paní Dagmar Damkové. Ta si přečte Lerchovu zprávu, také zprávu delegáta Bohuňka, podívá se i na obrázky, které ze své kamery dodá pořádající klub, možná bude mít k dispozici i jiné záběry.
Sama Dagmar Damková rozeslala v pondělí dopoledne prostřednictvím tiskového oddělení FAČR toto své stanovisko: "Z mého osobního pohledu i následných dílčích konzultací s některými členy Komise rozhodčích jsem usoudila, že žlutá karta byla zjevně udělena hráči Hálovi. V zápisu o utkání je toto uvedeno jinak, a proto komise vyzve Ondřeje Lercha k dodatečnému vysvětlení. Na nejbližším zasedání komise celou situaci vyhodnotí a zaujme k ní odpovídající stanovisko".
A rozhodne. Speciální tíže této věci leží v tom, že pokud by po své předsedkyni snad i komise rozhodčích FAČR došla k závěru, že sudí Lerch udělil žlutou kartu Hálovi a pak to korigoval na Vepřeka, nemělo by to patrně za následek tradiční pauzu na pár zápasů a pak zase hop, zpátky do ligy. V takovém případě by totiž bylo namístě rozloučit se s ním úplně.
Pokud by snad komise připustila, že se Lerch, snad v náhlém záchvěvu strachu z toho, že by v jedné minutě vyloučil hned dva olomoucké hráče, rozhodl celou věc kamuflovat, šlo by pak totiž nejen o hrubou chybu, ale i vědomou manipulaci, lež a podvod. A rozhodčí, který by se snad něčeho takového dopustil a byl z toho usvědčen, by snad, předpokládám, nemohl nadále působit (nejen) v profesionálních soutěžích.
A bylo tam toho víc...
Olomouc - Plzeň 0:1. Komisi rozhodčích ovšem v příslušném utkání může zajímat i "takové to okolo". Třeba neuznaný gól Plzně, který si vzal na triko asistent Miroslav Fišer. Soudě dle jeho zdviženého praporku viděl, že balon už předtím opustil hrací plochu. Podle televize to tak nevypadalo, byť to v ní nebylo vidět ideálně. Ostatně ideální pozici na čáře neměl ani Fišer, nestačil na ni totiž včas doběhnout a situaci posuzoval odněkud z úrovně malého vápna.
Domácí fanoušci brblali též u penalty nařízené v plzeňský prospěch, ale i domácí hříšník Hála přiznal, že byla nařízená správně. Šlo o Hálovu hloupost, když o Kovaříka v pohybu lehce brnknul.
Horší už to bylo, když Petržela naremploval Vepřeka jak utržený vagón, ale místo hvizdu a žluté karty se ani nepískal faul.
Když se pak ve finiši zápasu i devět hráčů, již Olomouci zbyli v poli, hrnulo do útoku, zastavil je jednou asistent Fišer neexistujícím ofsajdem, který se s realitou minul snad o pět metrů. A při rohovém kopu Hanáků pak Lerch pískal útočný faul, který na rozdíl od něj televizní kamera opět nerozeznala.
Tak co, uvidíme Ondřeje Lercha ještě někdy v lize? Asi ano.
Slavia - Ostrava 3:1. Baník se po strašidelném podzimu ocitl na jaře v opravdu speciální roli. Navzdory prvotnímu vedení v Edenu prohrál, ovšem jeho trenér, jindy zápasovými emocemi napěchovaný bouřlivák Vlastimil Petržela, zůstával i navzdory tomu v absolutním klidu.
Dobře ví, že teď nejde ani tak o výsledky jako o rozvoj mladých talentů, které právě piplá, byť nezvykle v prvoligovém inkubátoru. Ví, že pro tyhle kluky je v jejich rozjíždějících se kariérách třeba i zápas před třinácti tisícovkami fanoušků  velkou zkušeností, co se jim už brzy může hodit.
Viděli jste, co si na placu dovolil takový Ondřej Šašinka, kterému bude teprve v březnu osmnáct? Uf, mám pocit, že jestli se tenhle kluk nezkazí, může jednou vykonat opravdu velké věci.
Jako třeba včera domácí defenzivní záložník Souček, který oslavil narozeniny hattrickem. Za týden už si nikdo nevzpomene, že dva góly padly šťastně po tečovaných střelách, zato vzpomínka na hattrick zůstane.
Zlín - Mladá Boleslav 0:2. Nechytit rozjezd (půl)sezony a mít po třech kolech nula bodů, to je nepříjemnost, která Zlín stále trestá za jeho přílišnou bohorovnost v Ostravě. Jeden by řekl, že k  podzimním 24 bodíkům stačí na jaře přidat už jen 6, aby nastal pomyslný záchranářský klid. Ale myslet na body, a sáhnout si na ně, to může být rozdíl.
Slůvko k hostům, kteří zahráli o třídu líp než na pražské Letné: Kdo neviděl Čermákovo gólové kouzlo, ať to stoprocentně dožene - třeba ZDE.
Příbram - Bohemians 0:0. Až šest tisíc lidí v týdnu fandilo příbramským juniorům v jejich verzi Ligy mistrů proti Benfice. A odnášeli si ze stadionu povznášející zážitek, i když se na penalty vypadlo. Na klokany přišlo 2480 lidí. A gól od Bednáře a spol. zase neviděli, ne, na jaře tyhle pušky opravdu ještě neskórovaly. Což hostím z Ďolíčku rozhodně nevadilo. Osm ligových zápasů bez porážky, to je zase jejich série, kterou si rozhodně užívají.
Slovácko - Jihlava 3:1. Zato nad Vysočinou se smráká. Jen díky bodu, který Jihlava uzmula před týdnem Slavii, zůstává v tabulce stále těsně nad Olomoucí. A právě vzájemný zápas mezi Vysočinou a Sigmou může už za týden hodně napovědět o tom, kdo Baník doprovodí do sestupového pekla. Pro zajímavost: na Andrově stadionu na podzim zvítězili domácí 2:1.
Jablonec - Brno 3:0. Trenér hostí Václav Kotal si na své angažmá stále pod Ještědem moc dobře pamatuje. A před utkáním připustil, že mu dělá moc dobře pohled na tabulku, ve které se chudé Brno vyjímalo nad pozůstatky slavných Galácticos. Tak už to neplatí. Zdenko Frťala (a Ivan Horník) sice v Jablonci po vzoru císařova pekaře neoživili golema, ale zato probudili formu u Stanislava Tecla. Uznejte, že když ve třech jarních zápasech vysypal 4 góly, tak už se na tom dá stavět.  Za celý podzim dal předtím dva.
Teplice - Liberec 0:3. To bylo Na Stínadlech slávy, když se v prvním jarním kole s novou jedenáctkou, v zimě zgruntu přestavěnou,  podařilo porazit hosty z Příbrami. Jenže co následovalo? Uznávám, že v Plzni se moc nevyhrává a ani Liberec není úplně snadné sousto, ale třígólový debakl od svého předchozího zaměstnavatele domácí kouč David Vavruška jistě dostat nechtěl. Jak už to bývá, gólovou symfonii hrál Teplickým do ouška jejich bývalý hráč Egon Vůch, kterého Plzeň poslala pod Ještěd na převýchovu. Za týden jedou Teplice do Ďolíčku, takže tady už končí legrace.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy