Více než čtvrtinu platu na splátky půjček

Splátky úvěrů měsíc co měsíc ukusují lidem v průměru více než čtvrtinu platu. Před deseti lety jen pětinu.


Vyplývá to z analýzy registru všech bankovních a části nebankovních úvěrů v České republice. Dlužníkům, kteří si ale v zoufalství berou extrémně předražené půjčky, ovšem splátky podle odhadů Práva upálí i přes polovic jejich obvykle i tak silně podprůměrného příjmu.


„Lidé si půjčují stále vyšší částky na bydlení i na spotřebu. U klientů s více než pěti úvěrovými smlouvami je míra rizika nesplácení jejich úvěrů téměř dvojnásobná proti klientům s jedním úvěrem,“ uvedl ředitel Czech Credit Bureau (CRIF) Petr Kučera.


 Průměrná hypotéka je dva milióny


Podle CRIF je z hrubého měsíčního příjmu 26 300 korun průměrná splátka 7300 korun, což je 28 procent. Před deseti lety to bylo 4500 korun. V průměru si jeden klient s dlouhodobým úvěrem v posledním čtvrtletí loňského roku půjčil 1,7 miliónu korun, což činí meziročně o 114 tisíc, respektive o 7,1 procenta více.


Za celý rok byla průměrná částka u dlouhodobého úvěru 1,3 miliónu korun. Pokud jde výslovně o hypotéky, tak ty si Češi v průměru berou vyšší.


V únoru podle zveřejněných odhadů dosahovala průměrná výše nově sjednané hypotéky bezmála 1,9 miliónu, v lednu dokonce 2,1 miliónu. Není divu, že si Češi berou úvěry na bydlení. V únoru hypotéky historicky zlevnily na absolutní minimum. Průměrné sazby jen o něco málo přesahují dvě procenta ročně. Navíc úroky z hypoték a úvěrů na bydlení lze každoročně odepisovat z daní.


Splátky ukusují více než čtvrtinu platu


Podle CRIF se u dlouhodobých úvěrů, tedy hypoték, zlepšuje platební schopnost klientů, když počet těchto úvěrů v tzv. selhání meziročně poklesl o deset procent na 30 674 osob. Průšvih ale začínají být krátkodobé půjčky. Krátkodobý dluh mělo koncem roku 2015 téměř 2,5 miliónu lidí.


Průměrná částka připadající v průměru na jednoho klienta s krátkodobým dluhem dosáhla koncem loňského roku výše 157 tisíc korun, uvedl CRIF. Meziročně tedy o 7,7 tisíce korun, respektive o 5,2 procenta více. Přitom ale meziročně vzrostl počet těch, konkrétně o deset tisíc klientů, kteří nejsou krátkodobé půjčky schopni splácet.


Jenže Česká národní banka, CRIF ani asociace nebankovních úvěrových firem nemají žádné informace ani páky na firmy, které poskytují úvěry klientům, kterým už nikde jinde nepůjčí. Lidé, kteří si půjčují od úvěrových společností často až s lichvářskými podmínkami, kde jsou roční náklady na půjčku i přes tisíc procent, ovšem podle odborných odhadů Práva na takové splátky odepisují i více než polovinu platu.


Každý devátý už odmítnut


Navíc jsou to většinou lidé s příjmy kolem dvanácti či patnácti tisíc korun měsíčně. Zbývá jim pak tak málo, že padají do pásma příjmové chudoby, padají mezi příjemce sociálních dávek a mezi exekuční kategorii, kde ani exekutoři už nemají co zabavovat.


Půjčky „z nádraží“ a ty, které jsou mimo jakýkoli dohled a víceméně i pravidla udržitelného zadlužení, vedou k tomu, že je podle CRIF podíl žadatelů, které banky i nebankovní společnosti odmítnou, vysoký. „Každá devátá žádost o úvěr je odmítnuta,“ dodal Kučera.


U jedenácti procent žadatelů je konstatováno úvěrové přetížení, že tedy zkrátka na splátky dalších půjček už nemají příjmy, a u dalších 28 procent úvěráři klienta odmítnou výslovně již pro nesplácení předchozích závazků. O výsledcích testu, jak jsou Češi finančně gramotní, bude ve čtvrtek informovat Česká bankovní asociace.