Jindřichův Hradec – jihočeská romantika nad rybníkem

Historie, kultura, architektura a spousta zážitků vás čeká v malebném městě na jihu Čech mezi řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Pokud jste tady ještě nebyli, neváhejte. Pokud jste Hradec už někdy dříve navštívili, pravděpodobně se sem budete rádi  vracet…
Okénko do historie
Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Hradci pochází z roku 1220, kdy jindřichohradecké panství vlastnil zakladatel rodu pánů z Hradce, Jindřich I., nejstarší syn Vítka z Prčice. Ten na místě dřívějšího slovanského hradiska vystavěl gotický hrad, v jehož předhradí z původní řemeslnicko-obchodní osady vzniklo přibližně v polovině 13. století město, které nese jméno právě po Jindřichovi. S mocenským vzestupem jednotlivých příslušníků rodu pánů z Hradce se i město rozrůstalo do šířky a do krásy. Jeho půdorysný rozvrh ze sklonku 16. století s dominantou zámku a farního kostela, množstvím církevních staveb, kvalitní renesanční zástavbou městského jádra a tří rozlehlých předměstí před branami – Zárybnického, Nežáreckého a Nového města – se podstatněji nezměnil až dodnes. Po vymření rodu pánů z Hradce roku 1604 přešlo hradecké panství do rukou Viléma Slavaty, známého účastníka pražské defenestrace (1618) a v letech 1628 – 1652 nejvyššího kancléře. Za Slavatů (1604 – 1693) setrval J. Hradec na předním místě v žebříčku soudobých měst a v roce 1654 se podle soupisu obyvatel a domů zařadil dokonce hned na druhé místo za Prahu.
Když Slavatové roku 1691 vymřeli po meči, na hradeckém stolci je vystřídal další významný rod, Černínové. Za nich ztrácel Jindřichův Hradec postupně charakter rezidenčního sídla a stával se až na nepatrné výjimky pouze místem krátkodobějších pobytů svých majitelů. Barokní období se města téměř nedotklo, k významným barokním památkám patří pouze sousoší Nanebevzetí Panny Marie s Nejsvětější trojicí ve vrcholu a s postavami světců a andělů, dílo sochaře M. Strachovského z let 1764-1766.
Odklonění první jihočeské parostrojní železnice roku 1871 a nedostatečný rozvoj průmyslu znamenaly pokles hospodářského významu města, v němž však neutuchal bohatý společenský a kulturní život. V roce zahájení provozu železnice (1887) zažilo město i první zkoušku Křižíkových elektrických lamp. Jindřichův Hradec se tak zařadil za Prahu na druhé místo mezi českými městy s veřejným elektrickým osvětlením.
I přes devastující požár roku 1801, po němž většina domů obdržela klasicistní tvar, si město zachovalo svůj převážně renesanční charakter.
Co vidět, zažít a ochutnat
Když přijedete do centra města a budete mít trochu štěstí, zaparkujete přímo v historické části na náměstí Míru s původně gotickou radnicí a se sousoším Nanebevzetí Panny Marie, nejtypičtější barokní památkou, kterou v letech 1764 – 1766 vytvořil sochař Matouš Strachovský. Na severovýchodní straně náměstí poutá pozornost tzv. Langrův dům, jedinečná původně gotická, později renesančně přestavěná budova, jejíž průčelí zdobí figurálními sgrafity zobrazujícími biblické výjevy. Přesně v těch místech doporučujeme návštěvu Selského obchodu, což je polévkárna, kavárna a obchod zároveň. To vše s příjemnou obsluhou a podmanivou atmosférou. Koupíte si zde čerstvé domácí slané i sladké koláče, mnoho různých regionálních produktů od marmelád po vinné želé a osvěžit se můžete Lhenickými šťávami nebo domácí zázvorovou limonádou. O kousek níž je místní pekárna s křupavými plackami-zelňáky. Budete-li mít štěstí, dostanete je ještě teplé z trouby. Jste-li ale spíš „masožraví“, popojděte kousek dál do stylové restaurace Udírna. Zdejší specialitou jsou Krajcpánky, Křehké steaky z oblasti vepřové pánve.
Z Udírny je to co by kamenem dohodil do Národního muzea fotografie a také do Muzea Jindřichohradecka, kde vás i v době nevánoční uchvátí Krýzovy jesličky, největší lidový mechanický betlém na světě. Opomenout samozřejmě nesmíte dominantu města, ojedinělou kulturní a historickou památku, rozsáhlý komplex gotického hradu a renesančního zámku s arkádami, zahradou s renesančním Rondelem, Černou věží, hladomornou a skvěle dochovanou černou kuchyní. Chcete-li právě toto místo „zažít jinak“, určitě se vypravte na Noční prohlídku hradu a zámku s Bílou paní. Navštívíte při ní setmělá nádvoří, černou kuchyni, kapli svatého Ducha, zámecký rondel, svůj příběh vám povypráví zámecká kašna a na závěr se vám možná zjeví samotná Bílá paní…
Další den se pak můžete projet parním vlakem po poslední úzkorozchodné železnici v Čechách nebo se vykoupat v místním aqvaparku či v rybníku Vajgar.
Okolo Hradce, v malé zahrádce…
Budete-li v místě trávit více než jen dva tři dny, můžete se porozhlédnout třeba po blízkém okolí. V 16 km vzdáleném městečku Deštná najdete Provaznické muzeum Karla Klika, kde vám předvedou staré řemeslné postupy tradiční výroby provazů, popruhů, rohožek a sítí pomocí originálních nástrojů a na dobových provaznických strojích. Jen pár kroků odtud se v objektu bývalého kina nachází Letecké muzeum , které zaujme milovníky historie a techniky. Zhruba 3 km od Deštné leží „nejpohádkovější“ zámek u nás, Červená Lhota, kde se po prohlídce můžete projet na lodičce po Zámeckém rybníku.
Pokud jste akčnější a muzea a zámky už vás moc neberou, vyrazte z Hradce naopak na druhou stranu do Starého města pod Landštejnem, kde najdete lanové a outdoorové centrum. Čekají vás zde vysoké lanové překážky, aquazorbing, lukostřelba či bugee running. Cestou zpět to můžete vzít přes hrad Landštejn. Na závěr si v místní „občerstvovně“ nezapomeňte dát skvělé kapří hranolky.