Byznys s oddlužením má skončit. Vláda schválila zpřísnění pravidel, zakáže firmám poplatky


Praha – Stát chce výrazně omezit činnost takzvaných oddlužovacích společností, které lidem za úplatu nabízejí návrh na povolení oddlužení k soudu. Jako placenou službu by ji mohli nabízet jen advokáti, notáři a insolvenční správci, bezplatně pak především neziskové organizace a další poskytovatelé s akreditací ministerstva spravedlnosti. Počítá s tím novela, kterou ve středu schválila vláda a nyní ji projednají poslanci.
Ministerstvu i odborníkům vadí činnost mnoha komerčních subjektů, které lidem v tíživé situaci nabízejí "možnost oddlužení". Za sepsání návrhu k soudu si totiž účtují neúměrně vysokou částku i v případě, že dlužník vůbec nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, respektive osobního bankrotu. Některé tyto firmy pak vybírají od lidí poplatky i za další činnosti, například komunikaci s věřiteli, bez ohledu na výsledek takové snahy.
Ministerstvu vadí, že jen malé procento z oddlužovacích společností nemá za cíl primárně generovat zisk, ale poskytovat kvalifikované služby. Kvůli netransparentnosti trhu hrozí poškození klientů kvůli nekvalitně zpracovanému návrhu. Zástupci ministerstva, respektive soudů se nezřídka setkali s chybami, které místo oddlužení mohly klienty připravit o další peníze.

Před službami komerčních oddlužovacích společností dlouhodobě varují také neziskové organizace jako Člověk v tísni nebo Poradna při finanční tísni, které návrhy na oddlužení připravují zájemcům bezplatně.
Právní služby jen pro advokáty
Ministerstvo spravedlnosti odkazuje na stanovisko České advokátní komory z roku 2012, podle něhož je sepsání návrhu na oddlužení za úplatu právní službou. K ní podle komory nestačí živnostenské oprávnění na poradenské a konzultační činnosti, protože placené právní činnosti jsou speciálním zákonem vyhrazeny pouze advokátům (případně firemním právníkům, notářům či insolvenčním správcům).
"Černí poskytovatelé těchto služeb v zásadě akorát okrádají dlužníky a navíc si často účtují mnohem více, než by si účtoval advokát,“ řekl ministr Robert Pelikán online deníku Aktuálně.cz. Podle něj je činnost mnoha oddlužovacích společností už nyní nelegální, protože právní služby za úplatu mohou poskytovat jen advokáti .
Z předloňského průzkumu společnosti Provident Financial vyplynulo, že "insolvenční zprostředkovatelé" si účtují poplatek až 20 tisíc korun. Na čtyřicet procent žadatelů však u soudu neuspěje a o poplatek přijde. Formou takzvaného mystery shoppingu prověřili autoři průzkumu 62 oddlužovacích firem. Samy banky nebo serióznější "splátkové společnosti" (sdružené zejména v České leasingové a finanční asociaci) samozřejmě dlužníkům radí, aby nejdříve jednali přímo s věřitelem.

Poplatek za sestavení návrhu na oddlužení se obvykle pohybuje od osmi do dvaceti tisíc korun a je nevratný, a to i v případě, že návrh neuspěje a soud oddlužení zamítne. Neziskové organizace přitom poskytují tutéž službu zadarmo nebo levněji, oslovené renomované advokátní kanceláře pak zhruba za polovinu uvedených částek. Naprostá většina dlužníků však využívá placené zprostředkovatele, protože ti je často aktivně vyhledávají a přemluví je k podání žádosti. Některé společnosti používají i různé varianty slova „poradna“, ale přinejmenším poslední fáze jejich služeb – sepsání konkrétního návrhu – je u nich placená.
Rychlejší profesionálové?
Zástupci "komerčních poraden" s argumenty kritiků pochopitelně nesouhlasí. Také podle nich by pročištění trhu prospělo, firmy ale zdůrazňují, že právě ony jsou profesionálové, jejichž služby mohou být výhodnější než u takzvaných neziskovek.
"Některé bezplatné poradny či občanská sdružení jsou financovány bankami a leasingovými společnostmi. Osobní bankrot je výhodný pro dlužníka, ne však pro banku, která přichází o úroky. Jsou zde i delší čekací lhůty ke konzultacím, a samotné zpracování návrhu vzhledem k množství klientů se tak může protáhnout až na měsíc. Mezitím má klient navýšen dluh o sankce či úroky z prodlení,“ uvádí na svém webu Centrum finanční rady a pomoci, spojené se společností Moneta finance.

Jiří Brychta, zástupce služby Dluhová poradna, zdůrazňuje, že jejich poradenské služby jsou v zásadě bezplatné. "V prvé řadě posuzujeme situaci lidí, abychom zjistili, jak nejlépe postupovat, což jim následně také sdělujeme s odůvodněním, proč to tak je. Zároveň máme externí právní kancelář, která pro nás návrhy vypracovává, takže klientům to rovnou můžeme nechat zpracovat. A 98 procent lidí, co se na nás obrátí, toho následně využije,“ řekl Brychta před rokem, kdy online deník Aktuálně.cz o návrhu na omezení oddlužovacího byznysu psal poprvé.
Podle Brychty tuto službu nelze dotovat. Také on naznačuje, že za některými bezplatnými poradnami stojí věřitelé, respektive banky. Případně prý bezplatné služby nebývají tolik kvalitní.
Podle ředitele neziskové Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala sice čas hraje svou roli, ale pokud někdo nesplácí několik měsíců či let, neměly by jeden či dva týdny čekání vadit. "Z naší mnohaleté poradenské praxe vyplývá silná nedůvěra vůči oddlužovacím společnostem. Ordinují oddlužení jako svůj jediný produkt, jako všelék a kouzelnou hůlku. Oddlužení by přitom mělo stát na konci úsilí dlužníka o ozdravění jeho finanční situace, nemělo by se prodávat jak housky na krámě,“ zdůrazňuje Šmejkal.
"Dlužník nemá jen závazky. Má také příjmy, majetek, rodinu a sociální okolí. Kontaktoval všechny věřitele s návrhy uspořádání plateb? Aktivně pracuje se svým majetkem? Lze uvažovat o rodinné výpomoci? Tyto otázky si oddlužovací společnosti nekladou a na stůl pokládají rovnou návrh na oddlužení, protože z něj mají zajímavý poplatek. To pak vede ke zneužívání institutu oddlužení,“ dodává Šmejkal.
Cenový strop pro advokáty
Zástupci Člověka v tísni i Poradny při finanční tísni sice vítají snahu ministerstva regulovat trh, upozorňují však na možné problémy. "Činnost stávající oddlužovací společnosti jen 'přikryje' nemravný advokát, takže formálně bude vše v pořádku, ale v praxi se nic nezmění,“ říká Daniel Hůle, který se problematice dluhů věnuje v organizaci Člověk v tísni. Na podobné nebezpečí upozorňuje i Šmejkal.

Podle Šmejkala by celková cena za zpracování návrhu měla být výrazně omezena advokátním tarifem, přičemž Česká advokátní komora a ministerstvo spravedlnosti by měly nastavit funkční a transparentní mechanismy proti účtování dalších nevyžádaných služeb. Hůle k tomu dodává, že se v praxi setkal i s advokáty, jejichž služby byly naopak ještě dražší než u oddlužovacích firem. Navrhuje, aby dlužník musel platit jen za úspěšné návrhy, protože výsledek insolvenčního řízení je vysoce předvídatelný.
Šmejkal také připomíná, že některé neziskové organizace si účtují část nákladů spojených se zpracováním návrhu na oddlužení. Proto by se neměla tato možnost omezovat jen na advokáty. Řešením může být zavedení registru neziskových organizací poskytujících dluhové poradenství. Ty by si pak mohly účtovat oprávněné náklady spojené se zpracováním návrhu, maximálně však do výše advokátního tarifu. Ostatní společnosti by se dopouštěly neoprávněného podnikání, navrhuje Šmejkal.
Ministerstvo ale ve vládou schválené novele počítá s tím, že akreditované neziskové organizace budou moci službu poskytovat jen bezplatně – nemají si účtovat ani odměnu, ani náhradu vynaložených nákladů. Poplatek budou moci chtít pouze advokáti, notáři či insolvenční správci, nově však jen maximálně 4000 korun bez DPH (případně 6000 korun u společného návrhu manželů na povolení oddlužení, přičemž v tomto případě nelze požadovat čtyřtisícovou odměnu od každého zvlášť). Poplatek navíc budou muset uplatnit jen v rámci insolvenčního řízení na stejné úrovni jako ostatní pohledávky.
Poskytovatelé bezplatných oddlužovacích služeb musí nově získat akreditaci ministerstva. Pro dohled na trhem plánuje úřad posílit o šest pracovních míst.
---------------------
Náš tip: Ušetřete na splátkách půjček. Vyzkoušejte jejich sloučení. Pomůžeme vám porovnat nejvýhodnější úvěry >>

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy