Vyřešte úrazy při práci z domova, tlačí firmy na stát. Byty kontrolovat nemůžeme


Praha – Místo nadbytečné regulace raději upřesněte pravidla ohledně úrazů při práci z domova. Tak lze shrnout vzkaz zaměstnavatelů směrem k ministerstvu práce a sociálních věcí, které jim poslalo k připomínkování novelu zákoníku práce. V ní sice úřad navrhuje řadu bodů týkajících se takzvaného home office, ale otázku bezpečnosti práce nijak speciálně neřeší.
Podle zástupců firem se ministerstvo snaží regulovat oblíbený benefit, který v praxi funguje dobře a na základě dohod. Jde nejen o určování pracovní doby nebo proplácení nákladů na připojení, ale zejména novou povinnost zabránit izolaci zaměstnance a umožnit mu pravidelná setkávání s kolegy. „Naopak na otázky bezpečnosti a ochrany zdraví a s tím související odpovědnosti za pracovní úraz, které by bylo nutné uspokojivě vyřešit s přihlédnutím ke specifikům práce z domova, novela neodpovídá,“ říká šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Bezpečnost práce byla i jedním z bodů, které chtěli upravit odboráři z ČMKOS, což ale neladilo s dalším jejich požadavkem − zachováním soukromí zaměstnance. Návrh, který ministerstvo dokončilo na konci února, ale žádnou změnu neobsahuje. Nadále mají tedy platit obecná pravidla, podle nichž za pracovní úrazy a bezpečnost práce odpovídá v zásadě firma.
Nemůžeme kontrolovat byt
„Pokud dojde k úrazu nebo škodě na majetku zaměstnance při práci z domova, tak již dosud odpovídá zaměstnavatel. Tady vyvstává pouze otázka, že je obtížnější prokazování, zda škoda vznikla při práci, nebo ne,“ říká právník Petr Hůrka, který na ministerstvu řídí přípravu novely. Připomíná, že zaměstnavatel je odpovědný nezávisle na tom, kde člověk pracuje – tedy třeba na pracovní cestě nebo teambuildingu.

Podle Hůrky ale kvůli ochraně soukromí nehrozí, že by firmy chodily k zaměstnancům domů kontrolovat, zda tam mají bezpečno. Jako schůdné se mu jeví proškolení zaměstnance, který by pak podepsal, že jeho byt je v pořádku. Pokud by uvedl nepravdivé údaje a potom u něj vznikla škoda, tak se odpovědnost zaměstnavatele může snížit nebo zcela vyloučit.
„Obecně platí, že pokud by zaměstnavatel chtěl někomu povolit práci z domova, primárně by ho proškolil, jaká bezpečnostní pravidla musí dodržovat, jaké parametry má splňovat jeho pracoviště doma,“ vysvětluje Hůrka. „Ochrana soukromí má ale vyšší váhu, takže pokud zaměstnanec nebude chtít, tak jeho obydlí zaměstnavatel nemůže kontrolovat,“ dodává.
Podle zástupců Svazu průmyslu a dopravy ale v praxi není splnitelné, aby firma plně odpovídala za bezpečnost i mimo pracoviště. „Je nutno přenést alespoň částečně tuto povinnost i na zaměstnance. Například uložit mu povinnost zajistit si revize k vlastnímu vybavení, jako je zejména elektronika, kotle, karmy a podobně, a umožnit zaměstnavateli kontrolu, případně řádné vyšetření úrazu, který by se doma stal,“ říká mluvčí svazu Milan Mostýn.

Také Hospodářská komora zdůrazňuje, že zaměstnavatel má omezené možnosti kontroly. Na druhou stranu většina profesí, u nichž je homeworking rozšířený, nevyžaduje z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví zvláštní opatření.
Důkazy musí najít firma
Podle zákoníku práce obecně platí, že za pracovní úrazy odpovídá vždy zaměstnavatel - bez ohledu na to, zda ke zranění došlo v továrně, kanceláři, nebo doma. "Odpovídá za ně vždy, když pro něj lidé pracují,“ říká místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Za úraz zaměstnavatel neodpovídá jen v případě, pokud sám aktivně prokáže, že úraz s výkonem práce nesouvisel. Tedy že vznikl třeba při činnostech, které zraněný konal ve vlastním zájmu, při osobních střetech zaměstnanců či při žertování. Firma se může „zprostit odpovědnosti“ (zcela nebo částečně) i v případě, že zaměstnanec byl opilý nebo pod vlivem drog, nebo když porušil předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – jestliže s nimi byl řádně seznámen a firma průběžně kontrolovala jejich znalost.

To, že činnost mimo pracoviště nesouvisela s prací, se ale podle zástupců firem prakticky nikdy nepovede dosvědčit. "Pokud si zaměstnanec pracující z domova například pohmoždí ruku na náledí, když si jde pro rohlíky, a bude tvrdit, že se mu úraz stal doma, je to zpravidla bráno jako fakt," říká místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků Pavla Břečková. Zaměstnavatel by podle ní musel - například pomocí svědků - prokázat, že k úrazu došlo skutečně venku na náledí.
"Uklouzne-li zaměstnanec proto, že nese koš s prádlem, tak o pracovní úraz zjevně nepůjde. Ponese-li si notebook na zahradu, není posouzení již tak zjevné," souhlasí vedoucí oddělení legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory Markéta Schormová. Podle Břečkové by stál za zvážení i úraz, kdy se zaměstnanec řízne nožem, protože při práci u počítače jej běžně nepotřebuje.
"Typicky zaměstnavatel neodpovídá za úrazy způsobené například po požití alkoholu, ale při práci z domova je pochopitelně problém to prokázat," dodává. Zákoník práce je podle ní vůči zaměstnancům velice ochranářský, zatímco firmy tahají za kratší konec provazu.
Pomůže školení i speciální předpis
Zaměstnavatelé tedy měli ve vlastním zájmu provádět důkladnou kontrolu domácnosti. Například jestli pracovní počítač není blízko varné konvice nebo jestli v okolí pracovního stolu nejsou žádné překážky, o které by zaměstnanec mohl zakopnout. "To je ale pochopitelně velmi obtížně vymahatelné a prokazatelné. Vztah se zaměstnancem pracujícím z domova musí být tedy hodně o vzájemné důvěře," zdůrazňuje Břečková.

Profesní svazy každopádně firmám radí, aby zaměstnance pořádně proškolily. Kromě povinného školení při nástupu by to měly dělat i tehdy, když dochází k nějaké změně – což je podle Samka i umožnění práce z domova.
Firma může vydat i speciální předpis určený pro home office. Podle vedoucího úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Státního úřadu inspekce práce Ondřeje Varty by se měly předem písemně vymezit všechny podmínky – včetně požadavků na ergonomii (jako je výška stolu a postavení monitoru) nebo pravidel bezpečného používání různých přístrojů.
"Je vhodné stručně uvést ve vnitřním předpise minimální požadavky na pracovní místo a získat od zaměstnance písemné prohlášení, že je vzal na vědomí a jeho alternativní místo je splňuje," shrnuje Varta. Stejně tak by mělo být jasně dané, že zaměstnanec musí dodržovat bezpečnostní přestávky. Samek je přesvědčen, že další komplikovanější úprava pak už není nutná.
Většinou stačí domluva
Kolik úrazů se při práci z domova stane? Státní úřad inspekce práce nemá přesný přehled. „Evidujeme jen úrazy s pracovní neschopností nad tři dny. Ani tak ale nemáme možnost je jednoduše dohledat,“ odpovídá Simona Zajícová z úřadu.

Zkušenosti z praxe ukazují, že případné úrazy při práci z domova končí domluvou a firma vyjde zaměstnanci vstříc. "Konzultovali jsme dva případy, v obou zaměstnavatel úraz vyšetřil a následně uznal a odškodnil," říká Samek. V jednom případě šlo podle něj o uklouznutí na dřevěné podlaze, když šel zaměstnanec na toaletu, což se podle něj může stát i na pracovišti.
Otázkou je, kolik úrazů vůbec zaměstnanci nahlásí. V důsledku totiž hrozí, že přijdou o oblíbený benefit. Podle nedávné ankety společnosti Hays o něj stojí 66 procent lidí - po pružnější pracovní době jde o druhý nejžádanější benefit, více než například stravenky. Podle čerstvého průzkumu poradenské společnosti PwC dovolují práci z domova - alespoň částečně - dvě třetiny tuzemských firem.