Auta s pohonem zadních kol vymírají. Chtějí je pouze nadšenci, většina volí přední náhon, nebo 4x4


Minulá generace nejmenšího terénního auta od BMW, modelu X1, se nabízela v základním provedení s pohonem zadní nápravy. U nedávno testované novinky (podrobnou recenzi čtěte zde) už v nejlevnější verzi motor pohání přední kola.
Jde o trend. "Předokolkami" jsou i nejlevnější BMW řady 2 v provedení Active Tourer a Grand Tourer nebo nejmenší mercedesy řad A, B, CLA nebo GLA. Obě německé značky přešly u menších vozů ke koncepci běžné u výrobců levnějších aut, tedy "vše vpředu".

Jenže s pohonem zadních kol se neprodávají ani větší bavoráky a mercedesy. U nich totiž drtivě převládá 4x4. Například ze 187 letos nově zaregistrovaných BMW řady 5 jich bylo 174 s pohonem všech kol. Z 97 mercedesů třídy E připadá 68 kusů  na 4Motion, jak značka se třícípou hvězdou označuje svůj "všehrab". U poloterénních vozů kategorie SUV obou výrobců je "čtyřkolka" samozřejmostí a jejich prodej překonává běžné sedany a kombíky.
Jaké jsou důvody převahy vozů s pohonem přední nápravy, stále větší popularity pohonu všech kol a vymírání aut s pohonem zadní nápravy? Hodně souvisejí se změnou filozofie používání auta jako takového. Uživatelé osobních vozů aktuálně preferují při přepravě zejména bezpečnost, nízké náklady a přepravní kapacitu. Zábavné jízdní vlastnosti zajímají málokoho.
Základní výhody koncepce "vše vpředu" spočívají v konstrukční jednoduchosti a nenáročnosti na prostor. Laicky řečeno může být místo na součástky využito k prostoru pro cestující a náklad. "Předokolky" mají nižší hmotnost a tím pádem i spotřebu. Pohon předních kol je také nejsnazší na ovládání. Nedotáčivý smyk je nejméně záludný a nejlépe kontrolovatelný, i když v dnešní době elektronických asistentů, kteří si poradí s náznaky smyku u všech koncepcí, už nejde o zásadní argument.

Auta s motorem vpředu a pohonem zadních kol umožňují zábavnější jízdu. Kdo se naučil řiditelný přetáčivý smyk, ví, jakou dávku adrenalinu při tomhle kousku dostane. Logicky lepší je také práce s volantem u přední nápravy, která není hnaná, než u té, na kterou se přenáší síla motoru. Odpadá nepříjemné "tahání za ruce" v zatáčkách projížděných pod plynem. Třetí výhodu u aut se základním pohonem zadní nápravy představuje jednodušší zástavba pohonu všech kol.
Tím ale pozitiva končí. Zatímco auto s pohonem předních kol zásadní nevýhody nemá, "zadokolka" se velmi obtížně provozuje na klouzavém povrchu, zejména v zimním počasí. Kdo se někdy s autem s poháněnou zadní nápravou pokoušel vyjet prudší kopec na sněhu nebo ledu, ví, o čem píšeme. Jediným řešením bývá naložit do kufru co nejtěžší věci.
Právě jisté a bezpečné jízdní vlastnosti na nepřilnavém povrchu jsou největším pozitivem aut čím dál populárnějších aut s pohonem všech kol. Mezi nevýhody řadíme zejména vyšší hmotnost a tudíž spotřebu.