Skutečný stres je víc než "hodně práce". Připraví vás o zdraví a firmu o peníze, varuje expert


Podle chystané novely zákoníku práce by zaměstnavatelé měli mimo jiné "předcházet riziku stresu spojeného s prací". Přijde vám podobný požadavek reálný?
Radek Ptáček: Obecně není špatné, že se zamýšlíme nad pracovními podmínkami, nad tím, aby práce měla smysluplný charakter. Nicméně snaha řešit to nařízením určitě dobrá není, protože ani my jako vědci neumíme dát nějaké zcela jednoznačné poručení, jak to provést.

Pokud se podobné nařízení v zákoníku práce přesto objeví, jaké rady byste firmám dal? Co mají dělat, aby se jim zaměstnanci nestresovali?
Určitě to, že jakákoliv práce by na všech úrovních měla vždy dávat nějaký smysl, ať už ten člověk sedí za pokladnou, kdy prodává věci a dostává za to peníze, nebo jinde. Za druhé musí být předvídatelná - zaměstnanec má žít v pravidlech, která jsou pochopitelná. Za třetí z toho zaměstnanec musí mít i jiné než finanční benefity, je nutné, aby se tam cítil dobře. Ukazuje se, že toto je mnohem důležitější, než kolik dostáváme. A samozřejmě by firmy měly aktivně dbát na hygienu práce, tedy hlídat, že lidé mají dost volného času. Zaměstnavatel by měl sledovat přesčasy, vybírání dovolené.
Zdá se mi, že větu "jsem ve stresu" říkají lidé častěji než ve 39 procentech případů, jak ukázal váš průzkum. Co je tedy už skutečně stres a co "jen" běžná pracovní zátěž?
Stres je reakce na zátěž, úlohou stresu je vybudit váš organismus k nějaké aktivitě. Většina podobných termínů jako "jsem ve stresu" nebo "mám depku" je nadužívaných. Obvykle tím ale chceme jen říct, že máme hodně práce.

Vystresovaní lidé si stále stěžují
Kromě užitečného stresu, který člověka spíše pohání, existuje ten škodlivý, před nímž chce ministryně Michaela Marksová zaměstnance chránit. Podle čeho poznám, že jde o druhý případ?
To sama pocítíte. Ten špatný je především dlouhodobý. Pokud se například setkáte s problémem, na který neustále myslíte a nemůžete se ho zbavit. Jednou, dvakrát, třikrát vás šéf seřve a vy už máte neustále strach, že se to může opakovat, váš organismus je ve stavu neustálého nabuzení nebo jste neustále v očekávání nějakého průšvihu. U kolegů to poznáte tak, že si ten člověk neustále na něco stěžuje, začíná mluvit o tom, že jeho práce nemá smysl, může být cynický, říká, že je unavený a nic ho nebaví.
Co můžu jako zaměstnanec udělat pro to, abych se do stresu vůbec nedostala? Lze tomu předejít?
Na individuální rovině si musím sám ohlídat "work-life balance". Ono to zní trochu jako vyšumělá mantra, ale je to alfa a omega. Prostě musím mít volný čas. Dalším významným faktorem jsou mezilidské vztahy - pokud mám funkční partnerský vztah, tak je to nejlepší prevence. A pak samozřejmě zájmy. Zároveň také víme, že lidé, kteří se věnují aktivně sportu, mají menší náchylnost podléhat stresu. A to může dělat úplně každý. A v rámci firmy? Nejprve by se měl zaměstnanec pokusit vyjednávat, sdělit to svému nadřízenému. Pakliže se to nedaří, měl by to zkusit ještě podruhé a pak odejít.
A z vaší zkušenosti - dodržují zaměstnanci vše, co jste jim právě poradil?
Bohužel. Informovanost je docela dobrá, ale uvědomělost relativně nízká. Lidé obecně málo věnují pozornost zdravému životnímu stylu a tady je co napravovat. Takže si myslím, že spíše než vytvářet nějaké zákony by bylo lepší dělat aktivní informační kampaně.

Peníze na stres nemají vliv
Ve kterých zaměstnáních hrozí dlouhodobý stres lidem nejvíce?
Obecně platí, že čím větší odpovědnost je spojená s danou profesí, tím je větší pravděpodobnost, že se rozvine. To, co nás vyčerpává, je odpovědnost. Na prvních místech žebříčku stojí vrcholoví manažeři, na nejnižší příčce jsou živnostníci bez zaměstnanců a pracovníci v oblasti lesnictví a rybářství, kteří mají čistou hlavu a nic je netrápí.
Ve vašem průzkumu zaměstnanci uvedli, že hlavním zdrojem stresu je pro ně kontakt s lidmi. Jaké pro to máte vysvětlení?
Lidem často musíte dávat něco ze sebe a nedostáváte zpět. V současné době uvádějí všichni, bez ohledu na profesi, že je vyčerpává kontakt s lidmi, který je obecně náročný. Samozřejmě více nás stresují konfliktní situace, ty nás jednoznačně vyčerpávají. Občasné promluvení jistě zátěž není. Principiálně jde o to, kolik duševních sil investujeme do druhých. To u každého může být jiné.
Dá se s tím něco udělat, aby se zaměstnanec tohoto stresu zbavil?
Schopnost profesionální komunikace, která bude méně zatěžující pro pracovníka a vhodná pro klienta, se dá trénovat. Respektive měla by. Přetížený zaměstnanec podává nižší výkon, méně se věnuje zákazníkům, často je může svým demotivovaným přístupem odradit. To jistě může vést i k ekonomické ztrátě.

Druhou nejčastější příčinou stresu v práci je platové ohodnocení. Platí to stále, i v době ekonomického oživení?
Je to dlouhodobě, napříč obory. Pakliže se zeptáte kohokoliv, co by chtěl zlepšit ve své práci, tak jsou to peníze. Což je zajímavý paradox, protože jiné průzkumy už od šedesátých let ukazují, že pokud lidem v práci přidáte, tak se nezvýší ani jejich pracovní výkonnost, ani spokojenost. Takže všichni si myslíme, že by nám pomohlo, pokud bychom dostali přidáno, ale fakticky to nemá vliv.
Jak ke stresu přispívá práce z domova? Pomáhá lidem, protože pro ně může být pohodlnější, nebo naopak vede právě k tomu, že jsou neustále "na příjmu"?
Zde jsme zpátky u té "work-life balance", kdy by zaměstnavatel měl dohlížet na rozdělení pracovního a volného času. Práce z domova je vnímaná jako velký benefit, ale začínáme si uvědomovat, že to tak úplně nemusí být. V mnoha případech se až příliš prolíná pracovní a osobní život, což může způsobit daleko větší stres než to, že člověk nebude moct pracovat doma.
Jaké další možné zdroje dlouhodobého stresu v práci byste zmínil?
Například jedení u počítače. Nemožnost trávit občas chvíli volného času, taková ta pracovní doba v jednom kuse. Přitom víme, že lidé jsou daleko produktivnější, když si na pět, deset minut odskočí někam například popovídat.
Více nemocí i pracovních úrazů
Jak se může pracovní stres podepsat na zdraví zaměstnance?
Důsledky dlouhodobého stresu představují v 21. století největší zdravotní zátěž. A vůči dlouhodobému stresu nemůže být nikdo imunní, přestože si to řada lidí myslí, že pracuje od nevidím do nevidím a že se ten stres na nich nepodepíše. Každý má sice jinou výdrž, ale stres vyčerpává vnitřní zdroje a vede k onemocněním, jako jsou kardiovaskulární nebo onkologické choroby. Samozřejmě to ale vše začíná mnohem drobnějšími znaky, například špatně spím, věci mě přestávají bavit, začínám mít nevysvětlitelné bolesti.

Hrozí kvůli stresu i pracovní úrazy?
Nejen podle mých zkušeností, ale i podle studií po celém světě - například výzkum Harvardské Univerzity Does Money Really Affect Motivation? Nespokojený a přetížený pracovník rovná se vyšší riziko pracovních úrazů i chyb. Třeba v medicíně - protože já mám největší zkušenosti s lékaři - to může být až o desítky procent více. Takže pro firmy rozhodně vychází levněji se o zaměstnance starat než ho vyždímat.
Máte nějaký průzkum k tomu, jaký stres ovlivňuje hospodářské výsledky podniků?
Já se tou ekonomickou stránkou úplně nezabývám, ale například ekonomické fórum v Davosu už někdy v roce 2004 definovalo syndrom vyhoření jakožto důsledek stresu jako největší ohrožení světového hospodářství. A já se jako psycholog domnívám, že pokud bychom doopravdy byli schopni vyčíslit, nakolik pracovní nespokojenost nebo nadměrná pracovní zátěž nás stojí, tak to pravděpodobně budou větší čísla, než si dokážeme představit.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy