Nejrizikovější práce v Česku. Když zemřete, na hrob vám přispěje firma


Praha - Nejnebezpečnější povolání měli v roce 2015 řemeslníci, zpracovatelé a opraváři. Alespoň pokud jde o počet smrtelných úrazů. Vyplývá to ze statistik Státního úřadu inspekce práce a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, které získal online deník Aktuálně.cz.
Za celý loňský rok se v Česku stalo 41 441 pracovních úrazů, z toho 122 smrtelných a 1299 závažných.
Počet smrtelných úrazů byl loni nejvyšší od roku 2011, kdy se jich stalo 125, zatímco předloni jich bylo 105. Na to chtějí upozornit i odboráři, kteří tento čtvrtek - v rámci Mezinárodního dne smutku - připomenou památku zaměstnanců a před svým sídlem na pražském Žižkově zatlučou 122 křížů.
Celkový počet pracovních úrazů sice z dlouhodobého pohledu výrazně klesl (v roce 1998 jich inspektorát evidoval 85 469, loni to nebyla ani polovina), v posledních dvou letech se ale pokles zastavil.
Vývoj počtu pracovních úrazů:
Rok
Celkový počet
Z toho smrtelných
2011
47 111
125
2012
44 108
113
2013
39 412
108
2014
40 358
105
2015
41 441
122
Zdroj dat: SÚIP, VÚBP
Čísla pocházejí z informačního systému o pracovních úrazech, kam je musí zaměstnavatelé povinně hlásit.
Řízení auta a pád z výšky
Většina řemeslníků, zpracovatelů a opravářů loni zemřela při dopravní nehodě nebo pádu z výšky, například z lešení, žebříku či mostu. Celkově jich od roku 2011 při práci zahynulo 190.

Druhou nejnebezpečnější profesi měla obsluha strojů a zařízení. Loni zemřelo 24 takových pracovníků, za posledních pět let 152. Na třetí místo smutného žebříčku se dostali pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jichž loni zemřelo patnáct, od roku 2011 celkem 81.
Úplně v bezpečí nejsou ani úředníci či zaměstnanci v kancelářích. "Za rok 2015 jsme evidovali tři smrtelné pracovní úrazy," říká Pavel Kramář ze Státního úřadu inspekce práce. Ve dvou případech zemřeli po dopravní nehodě, v jednom se stali obětí vraždy související s prací.
Počet smrtelných pracovních úrazů:
Profese
2011
2012
2013
2014
2015
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři
44
40
33
36
37
Obsluha strojů a zařízení
38
24
31
35
24
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
23
13
18
12
15
Provozní pracovníci ve službách a obchodě
5
4
4
8
8
Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech
7
7
8
8
7
Činnosti, při nichž zaměstnanci loni při práci nejčastěji umírali:
Činnost
Počet úmrtí
Řízení motorových vozidel – dopravní nehoda
37
Obsluha technických zařízení a strojů
15
Pád z výšky
13
Oprava, údržba a seřizování techn. zařízení a strojů
12
Pád konstrukcí, předmětů a materiálů, zával horninou
11
Zdroj tabulek: SÚIP
Hlavní příčina? Špatný odhad rizika
Nejvíce smrtelných úrazů - devět - se loni stalo v Plzni. Po pěti připadá na Prahu, Děčín a Ústí nad Labem, po třech v Náchodě, Hradci Králové, Chomutově, Mladé Boleslavi, Uherském Brodě, Svitavách a v Táboře.
K většině úmrtí došlo podle Kramáře proto, že zaměstnanci špatně odhadli rizika. To se stalo celkem v 62 případech ze 122. Devatenáct osob doplatilo na nebezpečné postupy, jednalo bez oprávnění či proti zákazu nebo se příliš dlouho zdrželo v ohroženém prostoru.

Ve čtyřech případech může za smrt zaměstnance i ohrožení jinými osobami. Sem patří například odvádění pozornosti při práci, žerty nebo hádky. Kvůli nesprávné organizaci práce pak loni přišli o život tři lidé, stejný počet osob zemřel i kvůli chybějící nebo nedostatečné ochraně.
Firma musí platit pohřeb i odškodnění
Jestliže zaměstnanec zemře kvůli pracovnímu úrazu, musí firma podle zákoníku práce odškodnit jeho rodinu. Pozůstalý manžel a nezaopatřené děti mají každý nárok na nejméně 240 tisíc korun. Pokud žil v jedné domácnosti s rodiči, dostanou dohromady také nejméně 240 tisíc korun.
Později musí zaměstnavatel pozůstalým přispívat na náklady spojené s obživou. Na ty mají nárok příbuzní, které zemřelý pracovník do té doby vyživoval, případně k tomu měl povinnost. Firma musí posílat peníze po celou dobu trvání tohoto závazku, nejpozději ale do nedožitých 65. narozenin zaměstnance.

Zároveň musí uhradit "přiměřené náklady", které souvisejí s pohřbem. Sem kromě samotného smutečního obřadu spadají hřbitovní poplatky, výdaje na postavení pomníku v hodnotě nejméně 20 tisíc korun, cestovní výlohy pozůstalých, ale i třetina "obvyklých výdajů" na smuteční ošacení.
Hrozba i pro učitele a úředníky
Závažných pracovních úrazů - takových, při nichž je zaměstnanec déle než pět dní hospitalizován - se loni stalo 1299. Podle statistik hrozí největší riziko řemeslníkům, kvalifikovaným výrobcům a opravářům. V této skupině profesí loni došlo k 343 úrazům, zatímco předloni 410.
Závažné pracovní úrazy v roce 2015:
Profese
Počet úrazů
Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 
343
Obsluha strojů a zařízení
318
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
207
Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci
98
Provozní pracovníci ve službách a obchodě
83
Vědečtí a odborní duševní pracovníci
55
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech
42
Nižší administrativní pracovníci (úředníci)
42
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
15
Podle statistik se loni v práci závažně zranilo i 55 vědeckých a odborných duševních pracovníků, 42 úředníků či 15 zákonodárců, vedoucích či řídících pracovníků. Tito lidé většinou zakopli, spadli, uklouzli, nebo měli dopravní nehodu. Dva z popisů takových úrazů: Nesla šanony do spisovny, špatně našlápla na hranu schodu a upadla. Vracel se z pracovní cesty ve Vietnamu, při letu zpět dostal trombózu do nohy a následně embolii.
Jeden vedoucí pracovník ve výrobě byl také napaden podřízeným, když řešil jeho pracovní kázeň. Další závažný úraz se stal projektantovi, který řídil auto. "Vysvitlo slunce, zavřel oči a srazil se s kamionem," zní popis úrazu. Vážným zraněním se nevyhnuli ani učitelé. "Při vycházce v okolí školy zalétl míč na zahradu softbalového hřiště. Učitelka přelézala plot, zvrtla se jí noha a při pádu došlo k zachycení prstu za prstýnek do plotu," stojí v popisu dalšího úrazu, který skončil částečnou amputací prstu.