V devíti letech jela na černo. Proti dluhům se nemohla bránit, teď se jí zastal soud


Brno – Soudy mají při schvalování exekuce přihlížet k tomu, že někteří nezletilí dlužníci mají rodiče, kteří nejsou schopni hájit jejich práva. Zdůraznil to Ústavní soud, když řešil případ dluhů za jízdu na černo v městské dopravě.
Dnes sedmnáctiletá slečna byla ve svých devíti letech dvakrát přistižena při jízdě bez platné jízdenky. Pokuty nezaplatila. Plzeňský dopravní podnik pak tyto pohledávky prodal soukromé společnosti, která - tehdy jedenáctiletou dívku - úspěšně zažalovala u Okresního soudu Plzeň-město o zaplacení dlužných částek a nákladů řízení. V součtu šlo téměř o dvacet tisíc korun.

Ústavní soud ale nyní jedno z rozhodnutí okresních soudců zrušil. Neřešili totiž životní situaci dítěte. O přiznání dluhu pro firmu, která od dopravního podniku koupila pohledávku, tak nerozhodovali dostatečně pečlivě.
Matka nefungovala
V roce 2010, kdy bylo dívce jedenáct let a soud začal řešit žaloby, byla zákonným zástupcem stále její matka. Ta se však o ni v té době nebyla schopna postarat ani do té míry, aby zajistila její základní potřeby, což vedlo k nařízení ústavní výchovy a umístění dívky do dětského domova.
Okresní soud ale tuto skutečnost nevzal v potaz. „Měl přitom v souladu s judikaturou Ústavního soudu postupovat zvlášť obezřetně, když rozhodoval o žalobě podané proti nezletilému dítěti, které obvykle nemá vlastní majetek a rodiče vůči němu mají vyživovací povinnost,“ říká advokátka Alena Vlachová, která nezletilou v řízení u Ústavního soudu zastupovala.

„V důsledku nesprávného postupu soudu se tak vůbec nedozvěděla o tom, že jsou proti ní vedena nějaká řízení. Neměla možnost se vyjádřit k žalobě ani k prováděným důkazům a nebyla jí ani doručena rozhodnutí vydaná v těchto řízeních, čímž došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces,“ argumentovala Vlachová u Ústavního soudu.
A ten jí dal za pravdu. „Skutečnost, že v řízení před obecnými soudy, jehož účastníkem je nezletilý, je jednáno s jeho rodičem jako zákonným zástupcem, nevylučuje vznik situace, kdy na takovéto zastoupení nebude možné z hlediska zájmu nezletilého nahlížet jako na řádné,“ říká mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
„Bude tomu tak zejména tehdy, jestliže zákonný zástupce zastupuje nezletilého pouze formálně, fakticky však se soudem nijak nekomunikuje ani si nepřebírá zaslané písemnosti na žádné známé adrese. Takovýto zástupce nečiní žádné procesní úkony k ochraně práv nezletilého, v důsledku čehož jedná v rozporu s jeho zájmy, jakož i samotným účelem zastoupení,“ dodává Sedláčková na základě dnešního verdiktu.

Druhá půlka dluhu je stále před soudem
Druhou část stížnosti Ústavní soud odmítl, protože podle něj byla podána předčasně. Mířila na druhý z rozsudků plzeňského soudu, v němž už mladou černou pasažérku nezastupovala její matka, ale opatrovnice - zaměstnankyně soudu. U ní podle stěžovatelky nejde předpokládat, že by jednala v jejím zájmu, a proto chtěla zrušit i druhý rozsudek plzeňského soudu.
Věc ale podle Ústavního soudu musí nejprve dořešit plzeňský soud, ke kterému dívka (respektive její advokátka) podala žalobu pro zmatečnost. O druhou půlku dluhu se tak před soudy ještě bude bojovat.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy