Horníci půjdou do důchodu o sedm let dřív, schválili poslanci. Úleva míří na tisíce zaměstnanců OKD


Praha – Zhruba čtyři tisíce horníků se mohou těšit z nové úlevy. Všichni, kteří odpracovali určitý počet směn v hlubinných dolech, budou moci odejít do důchodu o sedm let dříve. Vládní návrh dnes schválila Sněmovna - pro bylo všech 166 přítomných poslanců.
Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL původně navrhovala snížení důchodového věku o pět let, nakonec ale poslanci odhlasovali velkorysejší variantu. "Je to mimořádně důležité vzhledem k událostem v Moravskoslezském kraji. Přispěje to k řešení aktuální situace v hornictví, která bude mít velké sociální dopady," uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).
Narážela na kritický stav těžební společnosti OKD, která v úterý požádala o insolvenci. Zaměstnancům hrozí propouštění, několik horníků se dnes dokonce přijelo z Ostravy na jednání o důchodech ve Sněmovně podívat.

Dosud platné nařízení vlády umožňuje odejít dříve do řádného důchodu jen horníkům, kteří se touto profesí začali živit před rokem 1993, kdy ještě zákon znal takzvané pracovní kategorie. Poslanci schválená novela toto omezení ruší.
Úpravu zákona v tomto smyslu slíbil horníkům už na konci roku 2013 tehdejší úřednický premiér Jiří Rusnok. Už tehdy šlo o reakci na situaci v OKD a na chystané uzavření Dolu Paskov. Většina horníků, kteří budou těžit z podmínek nového zákona, jsou právě zaměstnanci OKD. Podle ministerstva práce je jich zhruba 3690, v dalších firmách pak zhruba 250.
Podpora i od opozice
Návrh podpořila i opoziční TOP 09. "Nezvládáte situaci v OKD řešit. Kvůli vaší neschopnosti by eskalovala krize v Moravskoslezském kraji, proto to podpoříme," uvedl šéf klubu TOP 09 František Laudát.

Novela počítá také s tím, že se horníkům, kteří odejdou do důchodu dříve, budou penze vypočítávat tak, aby nebyli penalizováni kratší dobou účasti na pojištění. Do řádného důchodu by mohli odejít už v necelých 56 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 53 letech. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole.
V případě, že horník musel skončit v dolech dříve kvůli dopadu práce na zdraví, počítá zákon s nižším počtem směn - o 319 v dole a o 219 méně u uranu.
Dříve do penze chtějí i ostatní
Proti návrhu se dlouho stavělo ministerstvo financí, které se obává, že by podobné požadavky jako hornické odbory mohly po schválení návrhu vznášet i další skupiny zaměstnanců. Některé už se skutečně ozvaly.

"V souvislosti s návrhem na nižší důchodový věk horníků se ozvali zástupci příslušníků městské policie a dřevorubců, kteří neměli nižší důchodový věk ani v době existence pracovních kategorií. V období od zrušení pracovních kategorií (od roku 1993) však požadovali nižší důchodový věk než obecný zástupci řady dalších profesí, jako například baletních umělců, strojvedoucích, letušek, pilotů, hutníků," říká Petr Sulek, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. To však nechystá obdobnou úpravu pro další profese.
Vyšší výdaje na důchody, ale úspora na dávkách
Ministerstvu financí se nelíbí ani dopady na státní pokladnu. Proti se v připomínkovém řízení postavila třeba i Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy.
"Úhrnný dopad navrhovaného zákona na skupinu osob, které již v současné době pracují v hornictví, je odhadován na 11,6 miliardy korun. Jde o kumulaci zvýšených nákladů za období let 2016 až 2055," vyčísluje ministerstvo práce, kolik státní rozpočet vyplatí horníkům za dřívější důchody podle původního návrhu (o pět let dříve).

Výdaje by v čase postupně narůstaly. V nejbližších letech se jedná o částky na úrovni desítek milionů korun za rok, přes sto milionů korun by se dostaly v roce 2022. Vrchol by byl na hodnotách kolem 700 milionů korun ročně kolem roku 2040 a poté by náklady poměrně rychle klesaly.
Část nákladů (zhruba desetinu z celkové sumy, která půjde na předčasné důchody) má stát ušetřit na tom, že horníci, kteří přijdou o práci a budou splňovat podmínky pro odchod do dřívějšího důchodu, nepůjdou čerpat podporu v nezaměstnanosti a další dávky.
Nižší věková hranice pro hornické důchody má podle ministerstva práce své opodstatnění i v tom, že horníci se dožívají v průměru právě o pět let méně než "obecná" populace. "Tato diference byla potvrzena dvěma vědeckými studiemi v 90. letech 20. století," uvádí ministerská zpráva.
Návrat k důchodovým kategoriím?
Do roku 1993 existovaly v Česku takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Návrat k těmto kategoriím jako zásadní problém kritizuje Svaz průmyslu a dopravy. "Důchodové kategorie byly ze systému odstraněny ne proto, že došlo k odstranění rizikových prací, ale proto, že došlo ke změně společenských poměrů. Už to nebyl stát, který ve svých podnicích zaměstnával pracující a musel se o ně postarat, ale podniky patřící do soukromé sféry,“ uvedli zástupci svazu.
Připomínají také zavedení takzvaných předdůchodů ve třetím pilíři důchodů, tedy ve spoření na penzi. Právě přes tento systém by samy firmy měly vyřešit problematiku předčasného odchodu z pracovního trhu. "Bohužel tento systém nebyl a není v praxi firmami a jejich zaměstnanci zejména z oboru hornické činnosti a dalších namáhavých profesí využíván. Lze se tedy domnívat, že právě tyto firmy očekávají navrhované řešení na úkor prvního pilíře (státní důchody – pozn. redakce),“ dodává Svaz průmyslu a dopravy.