Nejvíce času stráví v práci "líní" Řekové. Nové porovnání zemí EU


Praha - Nejvíce času tráví v práci Řekové, nejméně naopak Dánové. Ukazují to údaje za rok 2015, které shromáždil statistický úřad Eurostat.
Porovnání vychází z průzkumu mezi zaměstnanci v zemích Evropské unie, kteří pracují na plný úvazek. Do odpracovaných hodin jsou započítané i přesčasy. Naopak nezahrnuje přestávky na oběd nebo čas strávený dojížděním.
Průměrný Řek loni trávil v zaměstnání v průměru 44,5 hodiny týdně, zatímco Dánové jen 39 hodin týdně - tedy zhruba o 12,4 procenta méně. Češi jsou v žebříčku na sedmém místě. Podle průzkumu stráví v práci 41,8 hodiny týdně - což je více než Němci, Francouzi, ale také třeba Slováci.
Týdenní odpracovaná doba v EU:
Pořadí
Země
Týdenní průměr
1.
Řecko
44,5 hod.
2. - 3.
Rakousko
42,9 hod.
2. - 3.
Velká Británie
42,9 hod.
4.
Portugalsko
42,4 hod.
5.
Kypr
42,3 hod.
6.
Polsko
42,2 hod
7.
Česká republika
41,8 hod.
8. - 9.
Slovensko
41,6 hod.
8. - 9.
Slovinsko
41,6 hod.
10. - 13.
Belgie
41,4 hod.
10. - 13.
Německo
41,4 hod.
10. - 13.
Španělsko
41,4 hod.
10. - 13.
Malta
41,4 hod.
14.
Bulharsko
41,2 hod.
15.
Chorvatsko
41 hod.
16. - 17.
Maďarsko
40,9 hod.
16. - 17.
Nizozemsko
40,9 hod.
18. - 19.
Estonsko
40,8 hod.
18. - 19.
Lucembursko
40,8 hod.
20.
Švédsko
40,7 hod.
21. - 22.
Itálie
40,6 hod.
21. - 22.
Lotyšsko
40,6 hod.
23. - 25.
Irsko
40,4 hod.
23. - 25.
Francie
40,4 hod.
23. - 25.
Rumunsko
40,4 hod.
26.
Finsko
40,1 hod.
27.
Litva
39,6 hod.
28.
Dánsko
39 hod.
Zdroj: Eurostat
Řecko "zvítězilo" v podobném žebříčku už před rokem - tehdy s průměrnou pracovní dobou 44,2 hodiny. V rámci Evropy je na prvním místě i podle průzkumu, který sestavuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Podle žebříčku OECD za rok 2014 stráví Řekové v práci 2042 hodin ročně, zatímco Češi jen 1776 hodin. Na opačném konci tabulky se nacházejí Němci a Nizozemci, kteří ročně odpracovali 1371, respektive 1425 hodin.
Rozhoduje efektivita i strach z nezaměstnanosti
Důvodů, proč tráví nejvíce času v práci právě Řekové, může být několik, například nízká zaměstnanost žen. Ta zde podle Eurostatu loni činila 54,9 procenta, což byl nejmenší podíl v EU. Pro srovnání, v Česku to bylo 74,8 procenta a v Německu 78 procent. Pokud přitom živí rodinu jen jeden člen, tak lze čekat, že bude zůstávat v práci déle.

Kromě toho je možné, že v zemích s vyšší nezaměstnaností lidé pracují dobrovolně přesčas, protože mají strach ze ztráty místa. V Řecku byl přitom loni bez práce každý čtvrtý obyvatel ve věku 25 až 74 let.
Příčinou delší pracovní doby ale může být i menší efektivita. To potvrzuje statistika Eurostatu, podle níž produktivita práce v Německu loni činila 126,8 procenta průměru EU, zatímco v Řecku to bylo jen 71,6 procenta průměru. "Skandinávské země patří mezi nejbohatší země na světě a je zde týdně odpracováno výrazně měně hodin než v ČR či Řecku," připomíná analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Ze statistik je ale patrné, že Češi tráví v zaměstnání čím dál méně času, byť je pokles pozvolný. Ještě v roce 2003 dosahovala průměrná týdenní délka pracovní doby v Česku 43,1 hodiny.  Za postupným omezováním odpracované doby může stát například nástup mladé generace, která je v tomto směru méně ambiciózní. "Na vyšší místo svých životních priorit staví dosažení rovnováhy mezi profesním a soukromým životem," vysvětluje analytik Lukáš Kovanda. Zároveň se od devadesátých let zvyšuje kupní síla, takže na stejný "koš" výdajů podle něj stačí menší část výplaty.