Komu seberou práci roboti? Vytlačí každého, kdo má rutinní profesi, tvrdí expertka


Praha - Nástup čtvrté průmyslové revoluce postihne vedle dělníků u pásové výroby třeba i pojišťovací agenty nebo úředníky v bankách. Varuje před tím Annemarie Muntzová,  prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce Ciett, která zastupuje pracovní agentury z více než čtyřiceti zemí světa.
Počítače nebo roboti podle ní v celé Evropě včetně Česka nahradí většinu zaměstnanců, kteří dělají rutinní práci. "Nejlépe placené profese zůstanou, stejně jako špatně placené práce, které nejsou rutinní. Středně placená místa, pro která je často typická automatizovaná činnost, však zmizí," říká.
Průmysl 4.0, označovaný také Práce 4.0, přináší digitální revoluci a další rozvoj automatizace. "Je to postupný proces, který potrvá roky, nebo dokonce dekády. Nedávná ekonomická recese jej ale urychlila, protože řada firem se musela rychle modernizovat," dodává Muntzová .
Vedle práce v továrnách zvládnou stroje i řadu administrativních činností, takže by mohly nahradit třeba zaměstnance v cestovních kancelářích, dispečery, pojišťovací agendy nebo bankéře. "Když si kupujete dům a chcete hypotéku, tak musíte splnit několik kritérií, například mít určitou úroveň příjmů. Toto vše může schvalovat stroj," tvrdí Muntzová.
"Zaměstnanci pošty, řidiči metra, prodavači, knihovníci," přidává další rutinní pozice, které jsou ohrožené, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Zikeš. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče mohou stroje nahradit i mzdové účetní či referenty.

Některé jednotvárné činnosti sice budou lidé dělat dál, kvůli modernizaci ale na ně bude třeba méně zaměstnanců než dosud. "Místo pěti kopáčů s krumpáčem to zvládne jeden bagrista, a ne za dva dny, ale za hodinu. Takže je hravě nahradí a ještě předčí ve výkonu," očekává Burkovič.
Seznam profesí, v nichž by v příštích patnácti až dvaceti letech mohli na místa lidí nastoupit roboti, zpracoval nedávno také ekonom Aleš Chmelař z Úřadu vlády ČR. Žebříček  je součástí dvousetstránkové studie nazvané Národní iniciativa Průmysl 4.0, která analyzuje připravenost České republiky na masivní automatizaci a digitalizaci. Nejvíce jsou podle Chmelaře ohroženi úředníci, řidiči a pokladní.
Pozice
Index ohrožení digitalizací
Úředníci pro zpracování číselných údajů
0,98
Všeobecní administrativní pracovníci
0,98
Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních)
0,98
Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek
0,97
Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech
0,97
Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci
0,97
Ostatní úředníci
0,96
Sekretáři (všeobecní)
0,96
Obsluha pojízdných zařízení
0,96
Chovatelé zvířat pro trh
0,95
Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
0,95
Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin
0,94
Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru
0,94
Úředníci v logistice
0,94
Montážní dělníci výrobků a zařízení
0,93
Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků
0,93
Pracovníci s odpady
0,93
Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech
0,93
Strojvedoucí a pracovníci zabezpečující sestavování a jízdu vlaků
0,92
Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení
0,92
Prudký růst nezaměstnan osti nehrozí
Obavy, že kvůli robotizaci skokově stoupne nezaměstnanost, ale Muntzová označuje za nesmysl. Před růstem nezaměstnanosti varují v Česku hlavně odboráři, podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je ohroženo až 40 procent pracovních míst.
Spolu s každou novou odbornou pozicí podle Muntzové vzniknou i tři až čtyři místa ve službách. "Mohou to být prodavači, kadeřníci, doručovatelé nákupů, cokoliv," předpokládá. Každý, kdo přijde kvůli průmyslové revoluci o práci, bude podle ní mít dost příležitostí najít si uplatnění jinde. "Tito lidé se rekvalifikují a rozhodně to nebude na hůře placenou pozici," věří prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce.

V některých případech se také může změnit náplň práce. "K rutinním činnostem přibude spousta nerutinních úkolů - například ze sekretářky se může stát osobní asistentka," dodává. 
Potřeba budou technici, ale i kadeřníci
Největší zájem bude podle Muntzové naopak o techniky či počítačové experty. "Rozhodně potřebujeme lidi ve STEM oborech, to znamená vědu, technologie, strojírenství a matematiku," vyjmenovává.
Přesvědčit Evropany, že jsou populární zrovna technické profese, bude ale běh na dlouhou trať. "Je to o tom, že budete vyprávět správné příběhy, podávat příklady a informace," věří. Žádný zákon ani nařízení vlády podle ní nepomohou, rozhodující roli bude hrát marketing. "Je to podobné, jako proč máme iPhone. Protože je to uznávaná značka, něco, co si lidé přejí mít," říká.
Podle Burkoviče je důležité, aby technici začali být na tuto práci hrdí a vedli k tomu svoje děti. "Žádné: běda, jak se nebudeš učit, skončíš jako táta ve špinavé fabrice," zdůrazňuje.

Zároveň by podle něj pomohlo, kdyby se změnil způsob financování škol. Ty by měly dostávat od státu jen menší část peněz, zatímco většina by pocházela od místních firem, které by si pak samy rozhodly, co zaplatí. "A budou podporovat řemesla a techniky, ne výtvarníky a sociální teoretiky. Potřební jsou samozřejmě všichni, jen těch prvních řádově více," doplňuje Burkovič.
Štěstí budou mít v době digitalizace ale i hůře placení zaměstnanci, kteří musí při práci prokázat nějakou zručnost. "Nechci, aby mým kadeřníkem byl robot," vysvětluje Muntzová. Ta si myslí, že přežijí všechny profese, které "nejsou jen o rutině". Podle Zikeše navíc lidem, kteří se věnují řemeslné či zakázkové výrobě, případně poskytují zákazníkovi služby "na míru", postupně porostou mzdy.
Česko je solidně připraveno
Na čtvrtou průmyslovou revoluci jsou v Evropě nejlépe připraveny Švýcarsko, Německo a země Skandinávie, domnívá se Muntzová.

"Pokud se podívám na úroveň průmyslu nebo míru nezaměstnanosti v Česku, řekla bych, že jste na tom spíše dobře. K tomu, abychom zhodnotili, jak je Česko připravené, nám může pomoct index konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum," říká. V něm se Česko nachází na 31. místě ze 140 zemí světa, respektive na 13. místě z osmadvaceti zemí EU. Kromě zmíněného Německa a Skandinávie dopadly lépe země Beneluxu, Velká Británie, Irsko, ale také Estonsko.
"Myslím si, že jsme na tom dobře," souhlasí Burkovič. Česku podle něj mimo jiné pomáhá i to, že obyvatelé obecně vnímají technologie jako pozitivní věc. "Divili byste se, jak negativně třeba Britové přistupovali k mobilním telefonům, které jim nahrazovaly oblíbené červené telefonní budky na každém rohu," říká.
"Bojovat proti budoucnosti a modernizaci, to nikdy nefungovalo," zdůrazňuje Muntzová. Jako příklad zmiňuje luddity, kteří v Anglii na přelomu 18. a 19. století manifestačně ničili stroje kvůli tomu, že je "připravují o práci". 

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy