Platy soudců a politiků se musí určit nově, statistici změní výpočet průměrné mzdy


Praha - Zákon, podle něhož se počítají platy soudců, státních zástupců nebo politiků, se musí změnit. Důvodem je rozhodnutí Českého statistického úřadu, který od roku 2017 přestane zveřejňovat údaje o průměrné mzdě rozdělené na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru.
Statistici budou nadále zveřejňovat jen jediný ze tří dosavadních hlavních údajů, a to souhrnnou průměrnou mzdu společně za podnikatelský i nepodnikatelský sektor.
Na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře jsou přitom nyní navázané právě platy soudců, státních zástupců i politiků včetně prezidenta. Zákon by tak odkazoval na neexistující údaj.
Pokud by se platy nově počítaly jen podle celkové průměrné mzdy, mohli by soudci či politici dostat méně peněz, než by podle dosavadních pravidel měli. Když totiž dáme do stejné skupiny na jednu stranu výdělky vysokoškolsky vzdělaných soudců či politiků a na druhou stranu mzdy v soukromém sektoru, které táhnou dolů špatně placené profese jako například uklízečky, bude celkový průměr nižší.
Platy soudců, státních zástupců či politiků by tak podle dosavadních koeficientů rostly pomaleji než dosud. Jejich měsíční výdělky by tak mohly být teoreticky o několik stovek až dva tisíce korun nižší, než kdyby rostly podle současných pravidel.
Na změnu jsou dva roky
"Současný předpis se stejně bude muset novelizovat, aby v něm už nebyla zmíněna nepodnikatelská sféra," potvrzuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Záleží podle něj na politicích, čím zrušený ukazatel nahradí, jestli zmíněnou souhrnnou průměrnou mzdou v celé ČR nebo jinou veličinou, například minimální mzdou.
Na změnu zákona ale politici dost času. ČSÚ sice přestane mzdy za nepodnikatelský sektor zveřejňovat už v lednu, platy soudců či politiků se vždy ale počítají podle čísel z předminulého roku - to znamená, že v příštím budou teprve pracovat s čísly za rok 2015. "Dokonce ještě v roce 2018 bude k dispozici údaj za rok 2016, takže problém nastane až s údajem pro stanovení platů v roce 2019," dodává Holý.
Ministerstva či soudy zatím mnoho informací o změnách nemají. Podle mluvčího Nejvyššího státního zastupitelství Petra Malého jsou jednání s ČSÚ teprve na samém počátku.
Podrobnosti nezná ani ministerstvo vnitra. To pomocí průměru ČSÚ počítá jednorázové odškodnění, na které mají při pracovním úrazu nárok například policisté či hasiči nebo jejich pozůstalí. Kromě toho se od průměrné mzdy odvíjí příspěvek, který příslušníci bezpečnostního sboru dostanou v případě, že se pracovně stěhují do jiné obce.

Přechod na novou metodiku by se neměl dotknout ani firem. "Domníváme se, že pokud nějaký podnik má mzdu navázanou na průměrnou mzdu v ekonomice, jedná se spíše o výjimku,“ říká analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková. Taková firma ale podle ní s možnými změnami počítá.
"S výpočty ČSÚ pracujeme pouze orientačně, nejsme na ni navázáni přímo," říká pak předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renata Burianová.
Nastupuje ESA2010
Proč se vlastně statistici pro změnu rozhodli? Podle nich bylo stále náročnější určit, co do nepodnikatelské sféry vlastně zařadit. Problém je to například u nemocnic, které jsou sice akciovými společnostmi, ale zároveň patří státu.
"Termín nepodnikatelská sféra není ustaven žádným mezinárodním předpisem či doporučením, ani žádnou českou normou," uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová v květnovém vydání časopisu Statistika&My.

Konec dělení na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru není jedinou změnou při počítání průměrné mzdy. Statistici zároveň přecházejí z dosavadní metodiky ESA1995 na ESA2010. Na rozdíl od hrubého domácího produktu, který před dvěma lety po podobném přepočtu mírně zvýšil, se ale hodnoty mezd podle Holého nijak nezmění.
Do průměrné hrubé mzdy se počítají výdělky před zdaněním a povinnými odvody, včetně příplatků za přesčas, odměn nebo náhrad mzdy. Statistici vycházejí z podnikového výkaznictví, ze kterého zjistí celkové pracovní příjmy. Následně počítají podíl připadající na jednoho zaměstnance. "Standardně se zapojují všechny větší podniky, u menších je oslovován jen výběrový vzorek. S použitím administrativních zdrojů se potom dopočítávají výsledky na celé národní hospodářství," upřesňuje Holý.
Kromě ČSÚ sleduje průměrnou mzdu i ministerstvo práce a sociálních věcí. V jeho Informačním systému o průměrném výdělku čtvrtletně vycházejí informace jak o mzdách, tak o platech. Do této databáze přispívají povinně v rámci statistického šetření přímo vybraní zaměstnavatelé. Z údajů ministerstva se pak také odvíjejí nároky na různé sociální dávky a jejich výši.