Tři tisíce tři sta metrů ve zbrusu novém Hyundai Tucson. Reportáž z testovací dráhy v Nošovicích


Motorističtí novináři mají obvykle na otestování kvality nového modelu auta šest dní, Michal Ištok, který je jedním ze zkušebních řidičů zaměstnaných v automobilce Hyundai v Nošovicích, dvanáct minut.
Redaktor online deníku Aktuálně.cz měl možnost se s ním vypravit na 3,3 kilometru dlouhý testovací okruh, který se nachází přímo v areálu výrobního závodu. Čerstvě vyrobené modely Hyundai i30 ve třech karosářských verzích, dále malé rodinné auto ix20 a superúspěšné SUV Tucson vyjíždí na okruh bezprostředně poté, co byla dokončena jejich montáž, poprvé naskočil jejich motor a prošly seřízením sbíhavosti kol a geometrie světel.

Každé auto také vjede do válcové zkušebny, kde se akceleruje až na rychlost 120 kilometrů v hodině. Vyzkoušena je přitom činnost převodovky a brzd. "Je to také kvůli bezpečnosti, abychom zkušební řidiče nevystavovali příliš velkému riziku při jejich práci na zkušební dráze, vysvětluje František Rasch, šéf kontroly kvality.
"Všechny parametry z testovací jízdy se zaznamenávají do speciálního záznamového zařízení, které je připojeno k diagnostické zásuvce vozu. V podstatě jde o takovou černou skříňku, dodává Rasch. Následně se vyhodnotí, zda nenastala nějaká anomálie.
Úkolem zkušebního řidiče ale není pouze řízení. Ještě než usedne za volant vozu, obejde ho kolem dokola, otevře a zavře všechny dveře. Přitom si poslechne, jak znějí při zavírání, prověří také funkce centrálního zamykání nebo sklápění zrcátek.

"Celkově musím udělat více než třicet dílčích úkonů," svěřuje se řidič Michal Ištok, jakmile bránou vyjíždíme ven z tovární haly a zatroubí na klakson. To je také jeden z nich. Platí přímá úměra: Čím více je testované auto větší a více vybavené, tím více úkonů musí řidič provést.
Některé by nás ani nenapadly. Například během krátkého zastavení v prudkém kopci se zkouší nejen činnost systému hill holder, který takzvaně auto podrží při rozjezdu, ale prověřuje se také to, zda byla couvací kamera namontována správně. Tudíž zda obraz přenášený z ní na displej není obrácený.

"Na testovací dráze máme momentálně deset různých typů povrchů," prozrazuje další aspekt testování František Rasch. "Počínaje betonem, klasickým asfaltem přes dlažební kostky, betonovou dráhu s různě velkými zářezy až po povrch s velkými vlnami," vysvětluje. Podle něho se v brzké době instalují ještě dva další - kočičí hlavy, s nimiž se lze stále ještě setkat v historických městech, a naopak takzvaný tichý asfalt, který dokáže pohlcovat valivý hluk kol.
Řidič při přejezdu těchto pastí musí celým tělem vnímat chování auta a samozřejmě také poslouchá, zda někde něco nedrnčí nebo vydává jiné nežádoucí zvuky.

Krátce nato nás Michal Ištok poněkud vyděsí, když na rovince provede několik prudkých změn směru připomínajících slalom mezi tyčemi na lyžařském svahu. "Pokud by během montáže například do obložení dveří zapadl nějaký šroubek nebo jiný materiál, takto bychom ho zaregistrovali," vysvětluje a dodává, že přesné místo, kde se tento problém nachází, se pak ověřuje při projíždění takzvaných osmiček na speciální vyčleněné ploše.
Zhruba v polovině trati vjíždíme na vyvýšenou rampu. Řidič vystupuje a jde se dolů podívat na stav podvozku. "Kontrolujeme hlavně to, zda nedochází k únikům nějakých provozních kapalin," vysvětluje. Z našeho vozu evidentně nic nevytéká, a tak pokračujeme dále.
Průběžně zkoušíme činnost stěračů, ostřikovačů, systém ABS při brždění, stahování okének a další a další funkce moderního vozu. A to Tucson, v němž sedíme, zdaleka není v té nejvyšší možné specifikaci. Například nemá střešní okno, ventilované sedačky a další komfortní prvky. V takovém případě by se samozřejmě musela prozkoumat bezvadná funkčnost i těchto záležitostí. 

Projíždíme pěknou táhlou klopenou zatáčkou a na následující rovince řidič akceleruje až na dálniční rychlost mezi 130 a 140 kilometry v hodině. "To ale máme povolené pouze za situace, jako je dnes, tedy že je sucho," říká Ištok.
Pokud prší, délka ujeté vzdálenosti na dráze se zkracuje na polovinu, stejně jako v zimě, kdy všude okolo leží sníh. Samozřejmě se pak snižují i rychlosti v jednotlivých úsecích.
"Máme traktory a pluhy, takže dokážeme vždy dráhu udržet v provovozuschopném stavu," říká Ištok a dodává, že stejně jako auta vyrobené během ranní směny, což byl náš případ, se testují exempláře smontované na odpolední či noční směně, když venku panuje tma. Rozhodně otestujeme každý vyrobený vůz," tvrdí rozhodně Rasch.

Na schopnosti testovacích řidičů poznat nějaký problém je podle něho spolehnutí. "Také to nemůže dělat každý," uvádí s tím, že noví řidiči se rekrutují z okruhu inspektorů kvality. Nyní jich je 39, přičemž na každou směnu nastupuje třináct z nich.
"Pokud se nějaké místo uvolní, zájemce prověřujeme přímo na naší testovací dráze. Během krátké chvíle jsme schopni odpozorovat jeho styl ovládání auta a podle toho se rozhodneme, zda se pro tuto práci hodí či ne," vysvětluje Rasch.
Řidičům se každopádně jejich práce vžije pod kůži, což dosvědčuje i Michal Ištok. "Vždy když usednu k někomu do cizího auta, tak mám tendenci zkoumat, jak je kvalitně vyrobeno. Je to prostě nemoc z povolání," říká s úsměvem. Tuto práci dělá teprve dva roky. V továrně Hyundai ale jako inspektor kvality pracuje od počátku její historie, tedy osm let. Auto, které používá pro soukromé účely, si prověřil sám. "Mám na zaměstnanecký pronájem kombík i30," dodává na závěr.
Naše auto prošlo bez závad. Vyhráno však ještě zcela nemá. Dříve než se vlakem nebo na kamionu vydá na cestu za zákazníkem, musí projít ještě zkouškou těsnosti v tlakové myčce a absolvovat závěrečnou kontrolu laku, výbavy a dokumentace.
Podrobný redakční test nového Hyundai Tucson, včetně cen a technických dat najdete zde.