Největší stres v práci cítí Řekové. Česko si polepšilo, ukazuje nové porovnání zemí


Paříž, Praha – Největší přetížení cítí v zaměstnání Řekové a Španělé, nejmenší Finové a Dánové. Vyplývá to z porovnání, které sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a zahrnuje její evropské členské státy. Česká republika se nachází na devátém místě z jednadvaceti.
Podle průzkumu v průměru 43 procent zaměstnanců zažilo v loňském roce stres plynoucí z výkonu práce. Polovina z nich uvedla jako hlavní důvod tohoto zatížení časový tlak, jedna třetina pak ohrožení na zdraví. Pouze čtvrtina Evropanů hodnotí prostředí, v němž pracují, jako přívětivé.

Nejhorší situace je podle průzkumu v Řecku, kde pracovní přetížení či stres uvedlo 64 procent lidí, a ve Španělsku (52 procent). Naopak relativně nejlépe vyšly z porovnání Finsko (28 procent) a Dánsko (30 procent).
Ze získaných dat vyplývá, že míra stresu v práci souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, ale i pohlavím jedince. Méně kvalifikovaní pracovníci zažívají více stresu v práci než kvalifikovanější. Žen, které se potýkají s pracovním stresem, je v průměru o pět procent méně než mužů. Nejvíce se s ním setkávají mladí lidé věku od 15 do 29 let, s přibývajícími lety naopak procento klesá.
Na kvalitě pracovního prostředí a zátěži v práci se podepsala i světová ekonomická krize. V roce 2010, tedy po začátku krize, se situace oproti roku 2005 v mnoha zemích značně zhoršila, zejména v dosud nejlepším Finsku. Díky ekonomickému růstu ale v loňském roce opět došlo ke zlepšení.
Česká republika si za posledních deset let polepšila – z původních téměř 50 procent přetížených lidí se dostala na nynějších 40 procent.

Na předcházení stresu v zaměstnání tlačí také odboráři v Evropské unii, což se projevilo i v návrhu novely českého zákoníku práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce mezi povinnosti zaměstnavatelů nově zařadit právě předcházení riziku stresu spojeného s prací. Jak by to ovšem v praxi mělo fungovat a jak by probíhala kontrola, je nejasné.
"Podle mého názoru bude potřeba lékařský posudek, který konstatuje, že došlo k psychické újmě na základě výkonu práce," říká náměstek Jiří Macíček ze Státního úřadu inspekce práce.
Na důležitost omezení stresu v práci upozorňuje i Radek Ptáček z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Nespokojený a přetížený pracovník rovná se vyšší riziko pracovních úrazů i chyb,“ uvedl s tím, že na takový přístup pak doplatí i zaměstnavatel. Řešení tohoto problému nařízením ale podle něj není dobrý nápad.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy