Helcelet věří, že zlomil medailové prokletí. V Riu by se ale nezlobil ani za čtvrté místo


Amsterodam - Roky vozil ze seniorských šampionátů čtvrtá a pátá místa, ale v Amsterodamu desetibojař Adam Sebastian Helcelet smůlu prolomil. I přesto, že po prvním pokaženém dnu se smál nad myšlenkami na medaili, i přesto že jeho přípravu v letošní sezoně poznamenaly zdravotní problémy. Nakonec vybojoval stříbro v soutěži, kterou podle jeho slov hodně ovlivnil točící se nárazový vítr na stadionu.

Když mu v sobotu večer zavolala přítelkyně Denisa Rosolová, která kvůli zranění do Amsterodamu přijet nemohla, radila mu, aby bojoval. "Tu medaili urveš, nevzdávej to," řekla mu do telefonu. Helcelet se rozesmál. Vždyť v dálce a výšce ztratil přes 100 bodů. "To mě zradilo hodně," uznal. I proto zapomněl na medailovou šanci. Druhý den ale zabral. "A dohnal jsem to. Měla pravdu, vůbec jsem tomu nevěřil, dnešní den se povedl, velká radost, že jsem to dohnal," řekl Helecelet.
Osobní rekord v disku, kvalitní tyč, osobní rekord v hodu oštěpem. To byly kroky, které ho posunuly na stupně vítězů. Po oštěpu uviděl, že je druhý. Opět se rozesmál. Tentokrát příjemným překvapením. Okamžitě začal počítat. Mohl útočit na zlato, ale raději vzal zavděk medailovou jistotou a při patnáctistovce nehrál hru všechno nebo nic. Sledoval čtvrtého Ukrajince Oleksije Kasjanova a po očku také třetího Srba Mihaila Dudaše, vynikajícího běžce.
"Nechtěl jsem, aby mě Kasjanov zezadu porazil. Pak jsem ale viděl, že Dudaš tuhne, tak jsem sebral síly," popsal. V cíli netušil, že je druhý. Nakonec v jeho prospěch hrály čtyři body. Vrátil tak Dudašovi porážku z halového ME v Göteborgu před třemi lety, kdy Helceleta připravil o bronz. Díky tomu si mohl poprvé v kariéře užít tradiční čestné desetibojařské kolečko s vlajkou kolem ramen. "To byla neskutečná radost," přiznal.
Medaile letos visely nejníže za posledních více než 40 let a Helcelet toho využil. "Museli by si ale všichni zažít podmínky, co tu byly. Vítr to znehodnotil. Na čtyřstovce foukalo snad tři sta metrů proti, to samé překážky, stovka, tyč," vypočítal. Potíže měli i specialisté tyčkaři, jimž stačilo 535 cm na finále. "Bylo to těžké, ale zvládl jsem to," komentoval 490 cm, klíčový krok k medaili.
"Tohle byl ten nejlepší trénink na Rio"
Helcelet věří, že zlomil medailové prokletí. "Ale kdyby to bylo čtvrté místo v Riu, tak bych se nezlobil. Ani za páté nebo šesté. Ale dál už asi ne," rozesmál se vícebojař. "Rio ale bude jiná liga. Připravují se nejlepší, většina tu ani nebyla. Tam to bude mazec," tuší.
Zlato přál Belgičanovi Thomasi van der Plaetsenovi, který před dvěma lety onemocněl rakovinou varlat, ale uzdravil se. "Je to super kluk. Vícebojaři tady drželi při sobě, nebyl tady nikdo, kdo by někomu něco nepřál, všichni jsem se podporovali. Byla tu super parta," uvedl.
Věří, že když zlepší skoky, může se dostat na hranici 8300 bodů. "Teď trochu tápu ve skocích. Výšku zvládnu, ale s dálkou je to horší," přiznal. I kvůli bolavým achillovkám. "Nemůžu si hrát s rozběhem, což potřebuji. Musím se dát dohromady a vyladit na Rio, protože tohle byl ten nejlepší trénink," uvedl.
Je dnešní výsledek satisfakcí po zdravotních problémech? "Asi ani ne, vždyť mě ty achillovky pořád bolí," pousmál se hořce. "Ale víceboj je o tom, kdo přežije. Kluci popadali na překážkách, někteří pokazili čtvrtku, někteří se zranili. Takových vícebojařů, co jsem viděl brečet, to jsem nezažil. Emoce tady hrály neskutečně," doplnil. Ty jeho byly pozitivní.