Kolik je dvouprocentní úrok ze sta korun? Češi se ztrácí v otázkách na peníze


Praha - Výši inflace, která vyjadřuje růst cen v ekonomice, dokáže správně odhadnout jen necelá desetina Čechů. Tento ukazatel je přitom důležitý zejména proto, aby lidé obecně věděli, o kolik méně nebo více zboží a služeb si ve srovnání s minulostí mohou za svoje peníze koupit.
Míra inflace kromě toho spolurozhoduje například o tom, o kolik se zvýší důchody, nebo se podle ní dá určit, zda se prostředky uložené v penzijním fondu reálně zhodnotily.
Průzkum provedený na základě metodiky OECD agenturou ppm factum pro ministerstvo financí ukázal, že dvě třetiny Čechů inflaci nadhodnocují. Nejčastěji si myslí, že se inflace pohybuje mezi jedním a třemi procenty. Průměrná roční inflace přitom naposledy byla nad jedním procentem v roce 2014, loni dosáhla jen 0,3 procenta.
Odpověď
Kolik lidí ji tiplo
do 1 %
9 %
1 - 3 %
38 %
3 - 5 %
19 %
5 - 10 %
7 %
10 % a více
2 %
Nevím
25 %
Růst všeobecné cenové hladiny souvisí také se zhodnocováním prostředků v penzijních fondech. Inflace, která je vyšší než výnos fondu, peníze reálně znehodnocuje. Klienta v takovém případě může dostat do kladných čísel jen státní příspěvek, pokud nějaký dostává.
Důsledky inflace dokáže správně odvodit 59 procent lidí. Že si při růstu cenové hladiny budou moci za stejné množství peněz koupit méně zboží a služeb, ví hlavně lidé s vysokými příjmy. Naopak 11 procent lidí vůbec neví, jaké má inflace dopady. Dalších téměř třicet procent Čechů si myslí, že by v případě inflace dostali z bankovního účtu méně peněz, než na začátku vložili.

Respondenti v průzkumu ovšem dostali otázku směřující také na to, zda lze budoucí výnos fondu předpovídat z jeho předchozích výsledků. Modelový fond v roce 2010 vykázal výnos 1,7 procenta ročně, v každém dalším roce byl výnos o jednu desetinu procentního bodu vyšší, v roce 2014 tedy činil 2,1 procenta ročně. Na základě těchto údajů si více než polovina lidí myslí, že i v roce 2015 výnos poroste. Pouze 13 procent lidí správně odpovědělo, že na základě předchozích výnosů fondu nelze rozhodnout, jaký bude výnos v dalším roce.
Průzkum se věnoval také investičním rozhodnutím. Dotazovaní měli například uvést, zda by při investici ve výši 3000 korun dali za stejné období přednost patnáctiprocentnímu výnosu z investované částky nebo výnosu ve výši 300 korun. Pro patnáctiprocentní výnos se správně rozhodly jen dvě třetiny lidí.
Ještě horší výsledky přinesl příklad, který předpokládal uložení 100 korun na spořicí účet s garantovanou úrokovou sazbou dvě procenta ročně. V zadání stálo i to, že na účtu nebudou za celý rok žádné další pohyby a nezohledňují se ani daně a poplatky. Zůstatek na účtu na konci prvního roku spoření, ve chvíli, kdy se připíše úrok, (tedy 102 korun) správně určilo jen 58 procent lidí.