Půjčky jsou rekordně levné. Kontokorenty a kreditní karty přesto zdražují


Praha – Úrokové sazby na finančním trhu jsou na rekordně nízkých hodnotách, což se projevuje například v levných spotřebitelských úvěrech nebo hypotékách. Výjimkou zůstávají úvěry z kontokorentů a kreditních karet – pro Čechy jsou stejně drahé jako před krizí.
Banky dokonce tento typ rychlých a pohodlných půjček letos ještě zdražily. Podle květnové statistiky ČNB lidé platí za úvěr z kontokorentu průměrný úrok 17,92 procenta ročně. V případě úvěrů z kreditních karet, které klient nesplatí v bezúročném období, dosahuje průměrný úrok 24,24 procenta ročně.

Ještě těsně před příchodem krize v roce 2008 šlo na účtu „zajet“ do minusu za sazbu pod 14 procenty ročně. To odpovídalo průměrnému úroku, za který banky tehdy půjčovaly standardní spotřebitelské úvěry.
V Česku tak kontokorenty a kreditní karty zůstávají z úvěrů jediné, na nichž banky drží vysoké sazby. Průměrný úrok spotřebitelských půjček podle ČNB v květnu klesl na 10,14 procenta. A průměrná sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu byla v červnu dokonce 1,87 procenta.
Důvodem drahých úvěrů z karet je podle ekonomů slabý tlak klientů. Lidé si kontokorent a kreditku pořizují spíš jako rezervu. A ti, kdo ji nakonec využijí, výši úroků neřeší, protože se chtějí zadlužit většinou do výplaty a příslušný roční úrok v řádu dnů a týdnů jim nepřijde moc vysoký.

"Úvěry z karet považují lidé stále za levnější řešení než půjčky od nebankovních firem. U těch je roční sazba i více než 1000 procent," tvrdí Ondřej Hák, ředitel úvěrových produktů Equa bank. Ani pro banky podle něj nejde o favorizované produkty, přes které by chtěly víc půjčovat.
"Svým charakterem jde o poskytnutí úvěrových rámců, u nichž banky nevědí, zda je klienti využijí. I tak je ale musí zahrnout do úvěrů a tím se jim zvyšují náklady na kapitál. Proto velký obrat v sazbách nečekám," vysvětluje Hák.
Vysoké úroky z karet mnoho Čechů už také prohlédlo a zájem o tento typ půjček klesá. Důvodem je možnost přefinancovat je levnějším spotřebitelským úvěrem, který banky klientům nabízejí. Banky potvrzují, že objemy úvěrů přes kontokorenty a kreditní karty v posledních třech čtyřech letech klesají.

Podle statistiky ČNB na kontokorentech banky ke konci května rozpůjčovaly 15 miliard korun, což je meziročně zhruba o jednu miliardu méně. V případě kreditek objem úvěrů meziročně vzrostl na 21 miliard. U těch je bankovní statistika ovlivněna zaúčtováním zhruba osmi miliard úvěrů společnosti Cetelem v červnu 2015, která se stala bankou.
Klesá i zájem o samotné kreditní karty. V oběhu je jich 2,2 milionu, zhruba o 50 tisíc méně než koncem roku 2011. Jejich současné úroky většina bank chce udržet. Z významných hráčů, jež redakce oslovila, jediná Moneta Money Bank od minulého týdne snížila novým klientům úrok z úvěrů na kreditní kartě MoneyCard Fix o šest procentních bodů na 17,88 procenta ročně. Moneta po vstupu na burzu potřebuje posílit retailové úvěry, které jsou její hlavní doménou. Nově nabízený úrok Monety však podle bank nebude signálem pro rozpoutání boje o klienty, jako je to u hypoték a spotřebitelských půjček.

"O změně sazeb u kontokorentů a kreditních karet v současné době neuvažujeme," potvrdila Kristýna Havligerová, mluvčí České spořitelny. Podobně se vyjádřila ČSOB a UniCredit Bank. Možnost snížení sazeb naznačila Komerční banka.
Dalším důvodem, kterým banky zdůvodňují, proč kontokorenty a kreditky nezlevňují, je evropská regulace poplatků za transakce s kartami. "Ta od loňského prosince snížila výdělky bank z tohoto zdroje zhruba na jednu pětinu. Udržení nebo zvýšení úroků je logický krok, kterým si to kompenzují," potvrzuje Pavel Vlček, mluvčí mBank.