Senioři v Česku pracují čím dál tím častěji, je mezi nimi více specialistů, ukazuje statistika


Praha - Zaměstnanost lidí starších šedesáti let výrazně roste. Může za to především růst věkové hranice odchodu do důchodu, ale i celkové stárnutí populace. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Českého statistického úřadu.
Za posledních dvacet let se počet pracujících starších šedesáti let více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 1995 jich v Česku bylo zhruba 168 tisíc, na konci loňského roku už 356 tisíc.
Celkový počet pracujících lidí v Česku bez ohledu na věk přitom od roku 1995 stoupl o necelých 80 tisíc, zatímco počet pracujících ve věku 60 let a více o 188 tisíc - roste tak jejich podíl na celkové zaměstnanosti.
Počet pracujících ve věku 60 let a více značně převažuje nad počtem pracujících do 25 let. A počet pracujících ve věku 65 a více je dokonce pětkrát vyšší než počet zaměstnaných mladých do 20 let, uvádějí statistici.
Vliv má především zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu. "Růst zaměstnanosti je patrný především ve věkové skupině 60 až 64 let," říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Růst souvisí nejen s tím, jak stát postupně prodlužuje věk odchodu do důchodu, ale také se stárnutím populace. Celkový počet obyvatel ČR nad 60 let se za posledních dvacet let zvýšil o 776 tisíc na 2,634 milionu ke konci loňského roku.
Roste ale i počet zaměstnaných ve věku 65 let a více. Jejich míra zaměstnanosti se od roku 1995 pohybovala mezi 3,7 až 5,3 procenta, v minulém roce už ale stoupla na 5,6 procenta a roste i letos. Mezi nimi převažují lidé, kteří jsou již v řádném starobním důchodu - podle statistiků jich loni bylo 99 tisíc ze 108 tisíc všech pracujících v tomto věku. Častější je zastoupení mužů (loni 62,1 tisíce) než žen (45,5 tisíce).

Více vysokoškoláků a podnikatelů
K aktivním patří hlavně senioři s vysokoškolským diplomem - ve skupině pracujících lidí nad 65 let tvoří třetinu (33,4 procenta), zatímco na celkovém počtu zaměstnaných - tedy nad 15 let věku - se vysokoškoláci podílejí jen necelou čtvrtinou (23,3 procenta). Výraznější je také podíl podnikatelů, tedy osob samostatně výdělečně činných. "Ve skupině 65letých a starších dosahuje podíl sebezaměstnaných, včetně pomáhajících rodinných příslušníků, 38,7 prodenta. V celé skupině pracujících starších patnácti let jde přitom jen o 17,3% podíl," uvádí Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Přibývající roky s sebou přinášejí i omezenější pohybové možnosti, což se odráží i na druhu vykonávané profese. Výrazně klesá počet řemeslníků a opravářů a pracujících v dalších fyzicky náročných profesích, jako je obsluha strojů a zařízení. Naopak vysoký je podíl starších v řídících funkcích.

Hlavní rozdíl proti struktuře všech pracujících je v tom, že mimořádně vysoký počet pětašedesátníků a starších je zařazen ve skupině specialistů. Dva z pěti pracujících v této třídě jsou přitom obyvatelé Prahy. Zároveň ale častěji pracují senioři jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.
Nejvyšší podíl lidí starších 65 let v rámci Evropské unie pracuje v Portugalsku (5,27 procenta z celkového počtu zaměstnaných starších 15 let), Estonsku (4,34 procenta) a ve Velké Británii (3,78 procenta).  Naopak nejnižší je na Slovensku (0,78 procenta). Česko (2,1 procenta) se blíží unijnímu průměru (2,3 procenta).