Kdo nahradí Špotákovou, Synka a další? Je třeba myslet na budoucnost, varuje Kratochvílová


Praha - Biker Jaroslav Kulhavý uzavřel v neděli český účet z olympijských her v Rio de Janeiru. Jedna zlatá medaile, dvě stříbrné a sedm bronzových kovů je stejný počet, jakého dosáhli čeští sportovci před čtyřmi lety v Londýně, kde se však radovali ze čtyř nejcennějších medailí a tří bronzových.
"Česká republika má deset milionů obyvatel, tak s deseti cennými kovy můžeme být spokojeni,“ říká legendární atletka Jarmila Kratochvílová při svém ohlédnutí v rozhovoru pro Aktuálně.cz za letošním vystoupením českých sportovců v Riu.
Zlaté a stříbrné ovace
O nejcennější kov se s hlasitým potleskem popral judista Lukáš Krpálek. Porazil i úřadujícího mistra světa a potvrdil, že na velký turnaj se umí dokonale připravit.
"Toto prvenství mu moc přeji, zasloužil si ho. Splnilo se mu i jeho velké přání, neboť ve své bohaté sbírce mu olympijská medaile dosud chyběla. Také kajakář Josef Dostál byl ozdobou české výpravy. V obrovské konkurenci skončil druhý a navíc ještě čtyřkajaku pomohl k bronzu. Možná, že v koutku duše myslel i na nejvyšší příčku, ale určitě je spokojený. Stejně jako biker Jaroslav Kulhavý, který ještě na jaře po zlomenině ruky vůbec nevěděl, zda stihne potřebnou přípravu. Musel vynechat i několik důležitých závodů, ale nakonec na nesmírně těžké trati podlehl jen světovému šampionovi Schurterovi ze Švýcarska. Proto stříbro má pro něj hodnotu zlata,“ zdůrazňuje při svém vyjádření k trojici nejlepších.
Bronzová radost i smíšené pocity
Po zlomenině nohy měla nemalé zdravotní problémy také oštěpařka Barbora Špotáková, se zlomeným obratlem startoval skifař Ondřej Synek a na svoji první olympiádu se vydal vodní slalomář Jiří Prskavec. Přesto všichni dosáhli na bronzové ocenění.
"Každý však asi s jinými pocity. Synek si přál konečně porazit  Novozélanďana Drysdala a vybojovat první zlatou olympijskou medaili. Nakonec se však musel spokojit s bronzem. Nicméně dokázal, že stále už řadu let patří mezi světovou špičku. Špotáková byla po mistrovství Evropy dost rozladěná, ale v Riu si už věřila. V nesmírně dramatickém a úžasně vyrovnaném souboji, v němž jí 13 centimetrů dělilo od stříbra a necelý půlmetr od sedmé příčky, byla nakonec nadšená z bronzové odměny. Když uvážíme, že celá příprava na olympiádu musela být po zranění úplně jiná, tak je nádherné, že vlastně jako jediná z českých atletů našla cestu na stupně vítězů. Prskavec byl jako úřadující mistr světa asi největším favoritem, ale na divoké vodě stačí jediná malá chybička a je na po naději,“ připomíná Kratochvílová
Tenisté příjemně překvapili
Když si Tomáš Berdych s odkazem na virus zika udělal před olympiádou jiný program, tak se o medailových nadějích tenistů moc nemluvilo. A přesto se jim podařilo třikrát dosáhnout na bronzový stupínek.
"Tenisté představují mezi sportovci tak trochu jinou společnost, ale v Riu zapadli do party a připravili sobě i českým fanouškům hodně radosti. Petra Kvitová byla moc smutná po vyřazení v semifinále, ale potěšila ji bronzová medaile a celková neopakovatelná atmosféra, jakou na tenisových turnajích nikdy nikde nezažila. Radost projevoval debl Šafářová, Strýcová a doslova nespoutané nadšení neskrýval Štěpánek, po úspěšném vystoupení v mixu s Hradeckou. A to ještě dvakrát jediný míček dělil od úspěchu pár Hradecká, Hlaváčková, v němž na sebe po zranění české hráčky nesportovním chováním upozornila Hingisová,“ připomíná legendární atletka.
Velice cenná je i čtvrtá příčka
Čtyři čeští zástupci obsadili nepopulární čtvrtou příčku. Nejvíc to asi mrzelo čtvrtkařku Zuzanu Hejnovou, která v rozběhu i semifinále naznačovala své velké šance pro finále. V něm však brzy přišla o reálnou naději na vítězství a v posledních metrech dokonce i o medailovou příčku.
"Na jaře musela řešit problémy s achilovkou, její léčení a tréninku dala přednost před několika závody, ale ještě v Riu si věřila. Medaile se zdála být jasná, ale i když na ní nedosáhla, tak vydala ze sebe všechno a její vystoupení hodnotím jako úspěšné. Mimo jiné i proto, že dosáhla svého nejlepšího letošního času, ale soupeřky byly rychlejší. Podobné platí i na tyčkaře Jana Kudličku. Už delší dobu podává stabilní, kvalitní výkony. Také v Riu skočil 575 centimetrů, ale tři soupeři byli prostě lepší. Sportovní střelec David Kostelecký byl ve svých 41 letech nejstarším členem české výpravy a přesto se dokázal protlačit do elitní finálové šestky, v níž potvrdil své umění. Za úspěch považuji i "bramborovou placku“ vodního slalomáře Vítězslava Gebase. Naopak velká smůla ve zrádné vodě postihla deblkanoisty Kašpara se Šindlerem, kteří sahali po triumfu, ale těsně před cílem se s lodí převrátili,“ vzpomíná Kratochvílová.
Od koho se čekalo víc
Vedle radosti má na olympijských hrách své místo i zklamání. Také v Riu bylo několik českých sportovců, od nichž se čekaly lepší výkony, přesněji takové, které jim do Ria otevřely dveře. Většina z nich také sebekriticky přiznala, že se svým vystoupení spokojeni nejsou.
"Začnu atletikou, ke které mám samozřejmě nejblíž. Především to byli všichni tři oštěpaři, kteří sice potěšili postupem do finále, ale v něm už se jim vůbec nedařilo, zůstali daleko za svými letošními výsledky. Mílař Jakub Holuša zvítězil v rozběhu v nejlepším čase, ale v semifinále doběhl až na devátém místě. Jiří Sýkora po kolapsu v tyčce už po několikáté desetiboj nedokončil. Výškař Jaroslav Bába s 220 centimetry skončil ve finále poslední. Někdo pak čekal víc od čtvrtkaře Pavla Masláka, ale ten na víc neměl. V Evropě patří mezi nejlepší, ale svět mu utíká. Stejné platí i na české plavce, určitě víc se čekalo od silničních cyklistů,“ neskrývá své pocity bývalá vynikající atletka, která však při jejím všestranném zájmu o sport nevynechala ani jediný noční televizní přenos.
Sbohem Rio, na shledanou v Tokiu
Dnes v noci středoevropského času byly olympijské hry zakončeny. Krátce před jejich zahájením však byly poznamenány řešením předchozích dopingových malérů, které ohrožovaly zákaz startu především všech ruských sportovců. Nakonec Mezinárodní olympijský výbor předal pravomoc jednotlivým federacím a v Riu chyběli pouze ruští atleti a vzpěrači.
"Nikdy jsem nesouhlasila s plošným verdiktem, a proto je velká škoda, že Světová atletická federace dala všem ruským atletům červenou. Nebylo to správné rozhodnutí a hodně férovým sportovcům to ublížilo," tvrdí česká legenda. 
"Pokud se vrátím do českého týmu, tak pro některé stálice byla letošní olympiáda asi poslední a už dnes po většině z nich vidím  dost velkou mezeru. Mám na mysli například Špotákovou, Hejnovou, Synka, Topinkovou, pětibojaře Svobodu a další. Je proto potřeba začít myslet na mladé a talentované sportovce, kteří jsou schopni do čtyř let získat potřebnou kvalitu a zkušené předchůdce nahradit„ dodává Jarmila Kratochvílová, které i v po výborném čase Caster Semenyaové z JAR (1:55,28) zůstal v držení světový rekord na 800 metrů z roku 1983, který má hodnotu 1:53,28.