Babiš sestřelí důchodový strop ve věku 65 let. Nová pravidla pro odchod do penze jdou do vlády


Praha – Nová pravidla pro odchod do důchodu Česko od příštího roku zřejmě nedostane. Návrh na důchodový strop od ministerstva práce a sociálních věcí totiž odmítá ministr financí Andrej Babiš a již s předstihem oznámil, že změny při středečním projednávání na vládě odmítne. A to i přes to, že návrat stropu na růst důchodového věku slíbila právě od roku 2017 koaliční smlouva současné vlády.
Dnes v Česku platí pravidla prosazená v rámci takzvané malé důchodové reformy v roce 2011 tehdejším ministrem práce Jaromírem Drábkem. Důchodový věk má podle těchto pravidel do budoucna stále růst, takže dnes narozené děti by měly chodit do důchodu v 73 letech.

Neomezený růst důchodového věku chce ministerstvo práce pod vedením Michaely Marksové nahradit vlastními pravidly, která částečně vycházejí z návrhu důchodové komise. Podle nich by automatický růst důchodového věku pokračoval minimálně do roku 2037, kdy se pro muže i ženy sjednotí na hranici 65 let. Poté by měla přijít na řadu pravidla navržená důchodovou komisí, podle které by Češi v budoucnu měli mít ze zákona zaručeno, že v důchodu stráví čtvrtinu života.
Děti narozené v roce 2010 by podle nynějších pravidel šly do důchodu až v 72 a půl letech. Podle plánů důchodové komise by se jejich důchodový věk snížil zhruba na 69 let. K růstu by ale podle pravidel navržených důchodovou komisí nedocházelo automaticky. Důchodový věk by měli každých pět let přehodnocovat politici podle aktuálních demografických dat a naděje dožití.
Prognózu by měl připravovat Český statistický úřad, ministerstvo práce by ale mohlo vycházet i z prognóz jiných specializovaných institucí. Pokud by délka života stráveného v důchodovém věku měla pro následující generace být podle prognóz nižší než 24 procent celkové délky života nebo vyšší než 26 procent, muselo by ministerstvo připravit i návrh na úpravu důchodového věku. Dělo by se tak v letech končících vždy číslicemi 4 a 9.
O navržených úpravách by pak hlasoval Parlament. Slabinou systému tedy může být fakt, že další zvyšování důchodového věku budou mít v moci opět politici, přičemž zvyšování nepatří k opatřením, která by zvyšovala voličské preference. Na druhou stranu by se případné změny netýkaly lidí, kteří mají bezprostředně před odchodem do důchodu. Návrh zákona počítá s tím, že lidé od 55 let výše mají mít jistotu, kdy půjdou do důchodu. Na ně už se tedy případné změny vztahovat nemohou.
Babiš proti Sobotkovi
"Je to populistický návrh z dílny paní Marksové, která navrhuje něco, co nastane až v roce 2030, a to tady bude ještě pět šest vlád. Takže je to návrh o ničem. Systém, který dnes máme, kdy se posouvá věk podle průměrného věku života, je v pořádku. Já myslím, že je to bezpředmětná debata, protože si myslím, že za naší koaliční vlády k dohodě nedojde. Je to zbytečná debata pro mě," shodil ale návrh ze stolu už před projednáváním na vládě ministr financí Andrej Babiš.

Současná pravidla ale nenavazují růst důchodového věku na průměrnou délku života. Růst je automatický, když důchodový věk má v budoucnu růst každý rok o dva měsíce.
Ministerstvo práce přitom zareagovalo už na dřívější připomínky ministerstva financí a návrh zpracovalo i ve druhé verzi, podle které by se automatický růst důchodového věku zastavil až v roce 2044 na 67 letech. Propočítat dopady obou možností si na jaře přál právě Babiš.
Na vládě se tak dá ve středu čekat ostrá diskuse i proto, že ČSSD slíbila ve svém předvolebním programu důchodový strop právě ve výši 65 let. "Já si myslím, že není reálné předpokládat, že lidé budou schopni pracovat do 75 let tak, jak by to připadalo v úvahu pro nastupující nové generace. Jsem pro zastropování na pokud možno co nejnižší úrovni a 65 let je, myslím, rozumný návrh," reagoval na Babišova slova premiér Bohuslav Sobotka.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy