Více peněz a sociálních jistot. Brusel vymýšlí, jak státům nařídit vyšší minimální mzdu


Brusel – Pozitivní vztah k Evropské unii mezi občany tohoto společenství upadá. Evropané se na projekt dívají čím dál skeptičtěji, a Britové si už dokonce v červnovém referendu odhlasovali odchod z Unie. Evropská komise proto plánuje přidat EU "sociální" dimenzi. Tu občané většinou nejlépe pocítí na svých peněženkách.
Komise chce tlačit na státy, aby zavedly minimální mzdu, a to ve výši "adekvátní minimálním standardům". Co si pod tím představit?

Boj o minimální mzdu má být součástí nové sociální politiky, jež podle předsedy Evropské komise Jeana‑Clauda Junckera "bere na vědomí měnící se realitu pracovního trhu a světa". Komise chce spustit iniciativy kladoucí důraz na práva zaměstnanců, antidiskriminační opatření, rovné podmínky mužů a žen nebo důchodové reformy.
Právě minimální mzda se stala v posledních letech horkým tématem a Juncker už několikrát slíbil, že se zasadí o její zavedení ve všech evropských státech. Dosud ji nemají Kypr, Rakousko, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko. Do roku 2015 ji nemělo ani Německo, které minimální mzdu zavedlo loni na úrovni 1440 eur, tedy asi 39 tisíc korun. V Česku je pro srovnání 9900 korun.
Podle plánu Evropské komise by i země, které minimální mzdu zavedenou mají, měly její výši přizpůsobit tak, aby odpovídala "adekvátní úrovni, jež zajistí obstojný životní standard".
Minimální mzdu určují státy
Organizace Social Platform, což je největší aliance bojující za sociální spravedlnost v Evropě, která sdružuje na 48 evropských nevládních organizací, například navrhuje, aby byla výše minimální mzdy stanovena nejméně na 60 procent mzdového mediánu každé země. Komise však své konkrétní představy ještě nezveřejnila.

Její ambiciózní plány navíc maří fakt, že stanovení výše minimálních platů je plně v kompetenci členských států a nemůže být podle základních evropských smluv nijak regulována Unií.
Podle zdrojů bruselského týdeníku Politico je ale šance, že by pravidla ohledně minimální mzdy mohla být zavedena prostřednictvím takzvaného rozhodnutí Rady Evropské unie. Tedy že by se vlády shodly, že něco zavedou, aniž by to muselo projít řádným unijním legislativním procesem.
Podle zastánců plánů Evropské komise je v Unii po Brexitu jedinečné politické klima k tomu, aby se tato záležitost mohla někam posunout. Odpůrci jsou naopak skeptičtí a upozorňují na to, že levicové strany, které tradičně práva pracujících obhajují, zažívají v Evropě těžké časy.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy