Kdo chce řešit dluhy, nedostává šanci. V Česku jdou vyhledat jen úvěry a exekuce


Praha - V Česku není místo, kde by člověk mohl zjistit všechny své dluhy. Placené registry dají informace pouze o úvěrech. "Takže se dostáváme do zvláštní situace, kdy lidé, kteří chtějí řešit své dluhy, k tomu nedostanou šanci," říká Hana Erbsová z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Erbsová upozorňuje, že člověk se zároveň může stát neplatičem, aniž o tom tuší. "Říká se, že právo náleží bdělým. Ale někdy mám pocit, že spíš právo náleží paranoidním, kteří si buď vše evidují, nebo se předběžně všech možných věřitelů vyptávají," uvádí Erbsová.

Potíže způsobují spíš různé nedoplatky za zboží a služby, jež mnohdy vzniknou jen z nedostatečné komunikace nebo chybné evidence a postupně "nabobtnají" o různé úroky a další sankce. "Dlužník se však o jejich existenci často dozví až ve chvíli, kdy si potřebuje půjčit peníze nebo jej rovnou kontaktuje inkasní agentura," vysvětluje Erbsová.
Skoro každý desátý nesplácí
Příkladem, kdy se člověk stane neplatičem bez svého zavinění, může být inkaso platby za telefon. "Operátor si strhával platby za služby inkasem z účtu a jednou požádal o inkaso ve zcela neobvyklém termínu. Platba se proto neprovedla.
Na účtu byl vždy dostatek prostředků, a proto dluh vznikl naprosto neočekávaně. Upozornění na dluh bylo navíc omylem zasláno na již neplatnou adresu, jejíž změnu ovšem zákazník řádně ohlásil," popisuje Erbsová. "Přesně taková shoda okolností pak snadno vytvoří neplatiče i z člověka, který má o svých financích přehled," dodává.

V Česku má spotřebitelský úvěr nebo krátkodobou půjčku přes tři miliony lidí. A skoro každý desátý má problém se splácením jakéhokoliv závazku, ať už menšího úvěru, nebo hypotéky.
"Bylo by dobré položit si otázku, zda a jak vytvořit jednu databázi, kterou by garantoval stát. Z té by každý mohl − i když třeba za poplatek − on-line zjistit, kdo všechno jej považuje za svého dlužníka a z jakého titulu," říká Erbsová. Dodává ale, že podobné registry v evropských státech neexistují.
Pokud chce člověk zjistit, jaké má dluhy, čeká ho série dotazů na desítky míst a také platby v řádu pár stovek korun za nahlédnutí do několika registrů, které v Česku fungují.
Absurditou roku se stal rejstřík zástav
Kromě seznamu úvěrů firem a podnikatelů existují také "bankovní registr" a "nebankovní registr", v nichž si banky či poskytovatelé úvěrů vyměňují informace o klientech. Z nich lze za částku přes 200 korun získat výpis o všech půjčkách.
Dále je k dispozici několik komerčních seznamů, nejznámějším je registr neplatičů Solus. V něm už jsou i "neúvěrové" dluhy, ale pouze po splatnosti. Navíc je založen na dobrovolné účasti věřitelů, takže nezaručuje přehled o všech dluzích. Od července je také možné si nechat udělat na České poště výpis z evidence exekucí. Ten ale spíše slouží ke zjištění, zda vůči někomu jinému, například zájemci o pronájem bytu, není vedena exekuce.

V rámci soutěže Absurdita roku byl kritizován i rejstřík zástav. V praxi nastává neřešitelná situace, když si chce někdo zjistit, zda například pohledávka, kterou jeho obchodní partner nabízí jako zástavu, už není zastavena někomu jinému. "Musí přijít za notářem a v žádosti přesně trefit označení, pod kterým je tato pohledávka už případně zapsána v rejstříku zástav," vysvětluje Erbsová.
Pokud majetek, o němž chce získat informaci, správně neoznačí, dozví se, že dotazovaná věc či pohledávka v rejstříku zástav zapsána není. Po čase však může zjistit, že opak byl pravdou a peníze z prodeje zástavy budou přednostně vyplaceny jinému věřiteli.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy