Na Hudlera se moc těším, snad mi nesebere místo v sestavě, směje se forvard Dallasu Faksa


A.cz: Radku, jak zatím probíhá vaše letní příprava?
Výborně. Silově se cítím lépe než loni, totéž platí i u psychiky. Minulý rok jsem začal přípravu později kvůli operaci. Letos je to všechno v klidu. Mám místo v týmu, vím co a jak.
Na ledě trénujete stejně jako Ondřej Palát s Frýdkem-Místkem. Nelákala vás  příprava s extraligovým Třincem, kde jste strávil kus kariéry?
Já jsem se hned domluvil s pány Juříkem a Malíkem, kteří to ve Frýdku skvěle vedou. Jsou tam fakt tvrdé a náročné tréninky, což mi naprosto vyhovuje. Jinak mám pro sebe led i v Opavě, kde mi vycházejí vstříc. I když jsem za Třinec hrál od sedmé třídy až do juniorky, pořád jsem doma v Opavě, proto mě trénování tady vlastně ani nenapadlo. Asi by bylo kvalitnější, ale mám to trochu z ruky.
Za Hudlera jsem rád, jen víc Čechů do týmu
Jaká je vaše pozice v Dallasu pro nadcházející sezonu?
Myslím, že nějaké jméno jsem si tam v uplynulé sezoně udělal. Pokud bych měl stejnou pozici jako na konci play off, byl bych rád. Dostával jsem hodně prostoru a s přibývajícím časem na ledě se hráč cítí mnohem líp. Mužstvo ale máme neskutečně našlapané a konkurence zejména v útoku bude velká.

A to ji před několika dny ještě navýšil Jiří Hudler, který právě s Dallasem podepsal smlouvu...
To je pravda, ale opravdu se té konkurence nebojím. Právě naopak je to hnací motor, který mě vybičuje k maximální snaze a nejlepším možným výkonům. Jinak to, že přivedli právě Jirku, je skvělé. Další Čech v týmu, spolu s Alešem Hemským už tam budeme tři. Tedy pokud se tam sám udržím. (smích)
Nepsal jste mu třeba esemesku?
Nene, to ne. Osobně se neznáme. Znám jen jeho taťku, který dělá agenta. Už se na něho ale těším, určitě s ním bude sranda.
Strašák jménem AHL
Jak sám říkáte, úplně jisté místo v prvním týmu ještě nemáte. Je pro vás "sešup" do AHL stále velkým strašákem?
Určitě. Mám stále ještě nováčkovskou smlouvu a nic nemám jisté, to ale nemá nikdo. Může se stát cokoliv. Strach ale nemám. Kdyby jo, nemusel bych do Ameriky ani jezdit.

Jak vůbec hráči vnímají AHL?
Je to kvalitní soutěž. Mně osobně farma v přípravě na NHL moc pomohla a rozhodně bych ji každému doporučil. Je to nejlepší možná vstupní brána v cestě nahoru. Když si vás pak tým vytáhne do NHL, neskutečně si toho vážíte, už jen za to, že tam vůbec jste. Motivace udržet se v prvním týmu je pak o to větší.
Jaká je v takovém farmářském týmu atmosféra v kabině? Přece jenom je to obvykle skupina 25 chlapů, kteří se mezi sebou rvou o místo na slunci...
To je pravda, ale já osobně jsem třeba nějakou negativní náladu na farmě v Texasu nezažil. Každý chce, ať mu jednou zazvoní telefon s informací, že jde nahoru, ale nikdo si tam klacky pod nohy nehází.
Po sezoně vám končí smlouva. Vnímáte už teď důležitost blížícího se ročníku?
Jasně, uvědomuju si to. Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Vím, že to bude sezona, ve které mi půjde o další živobytí v NHL. Uklidňuje mě ale to, že jsem opravdu skvěle fyzicky připravený. Budu se snažit hrát co možná nejlíp a nemyslet na to.
Na SP můžeme jen překvapit
Ještě před sezonou vás ale čeká Světový pohár, na který jste dostal pozvánku. Jak vnímáte prognózy, ve kterých jsou Češi v drtivě většině na posledním místě?
Já se takové věci snažím vůbec nečíst a nevnímat. Na jednu stranu to pro nás může být výhoda, že se od nás nic neočekává a můžeme jenom překvapit. Bude tam množství skvělých týmů a stát se může cokoliv.

Čekal jste, že se v nominaci objeví i vaše jméno?
Doufal jsem v to. Druhou polovinu sezony v NHL jsem měl super, dařilo se mi a věřil jsem, že to přijde. V Česku je ale množství kvalitních hokejistů, takže jsem nevěděl, zda to bude stačit.                                                       
Mohlo trenérům v rozhodování pomoct to, že jste loni letěl na MS přes půl světa kvůli pár zápasům?
Asi ano. Myslím, že to trenérům ukázalo můj charakter. Pro mě je ale reprezentační dres největší poctou a vždycky, když budu moct, rád přijedu.
Moc prostoru jste ale v Moskvě nedostal. Nebyl jste naštvaný?
Naštvaný jsem nebyl. Já jsem zhruba s takovým vytížením počítal. Týmu se dařilo a trenéři do něj nechtěli sahat. Určitě mě to mrzelo, chtěl jsem hrát víc, ale panu Vůjtkovi jsem rozuměl. Navíc já jsem hráč, který v týmu přijme jakoukoli roli.
Dřina, dřina a zase dřina. Je ale potřeba i štěstí
Když jste před pěti lety odcházel do Ameriky, nebyl jste žádná superhvězda. Přesto jste se ale v OHL okamžitě chytl a sbíral jste plno bodů. Co stálo za takovým progresem?
Tvrdá práce a zámořský styl hokeje, který mi sedí. Odmala jsem si šel tvrdě za svým. Vždycky ale potřebujete i porci štěstí. Já ho měl ve skvělých spoluhráčích i trenérech. Nikde jsem ale nedostal nic zadarmo. Všude jsem začínal ve čtvrté lajně a musel jsem se sám dostat nahoru a počkat si na šanci. V létě jsem makal a úspěch se pak dostavil.

Jaké je to teď pro kluka z Opavy hrát vedle hráčů jako Benn, Spezza nebo Seguin?
Je to sen. Sám jsem ale nečekal, jak těžké to bude. Příchod do USA mi otevřel oči. Myslel jsem, že místo mám všude jisté, což ale samozřejmě byla hloupost. Přišel jsem na první trénink a tam šedesát frajerů, kteří všichni výborně bruslili i stříleli. Pochopil jsem, že pokud chci do NHL, musím dřít víc než ostatní a leccos obětovat.
Trenérem Stars je veleúspěšný Lindy Ruff. Navenek se zdá tvrdý, nesmlouvavý. Jaký je ve skutečnosti?
Je to vynikající kouč. V týmu má mezi hráče obrovský respekt. Sám hrál dlouho NHL, což kluci respektují a berou ho. Už má něco odtrénováno, je velikou autoritou. Každý maká, nic si vůči němu nedovolí. Mně osobně hodně pomohl, on mi dal první šanci a jsem mu za to pořád vděčný.