Do důchodu v 73 a půl letech. Zastavme to, v Evropě jsme výjimkou, tlačí Marksová na Babiše


Praha – Dnes narozené děti by měly jít do důchodu až v 73 a půl letech věku. Počítá s tím dosavadní mechanismus, prosazený před pěti lety exministrem Jaromírem Drábkem s koalicí ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Nejsilnější strana současné vlády, ČSSD, chce neomezené zvyšování důchodového věku ještě do voleb zastavit.
Zavedení věkového stropu, o němž hovoří koaliční smlouva mezi sociální demokracií, ANO a KDU-ČSL (nikoliv už ale pozdější vládní program), projedná koaliční rada. Před týdnem totiž ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) znovu neuspěla s návrhem stanovit alespoň dočasný strop v 65 letech. A překvapivě ani s kompromisní variantou odchodu v 67 letech, která měla vyjít vstříc ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO).

„Česká republika je jednou z mála zemí, která teď nemá hranici odchodu do důchodu,“ zdůrazňuje Marksová. „V Evropské unii je třináct zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V jedenácti zemích mají tuto hranici ještě nižší,“ dodává. (Podrobný přehled podle zemí jsme přinesli v této grafice.)
Hranice 65 let je podle Marksové přiměřená. „Lidé, kteří celý život pracovali, si zaslouží v tomto věku právo na odpočinek,“ tvrdí. Řídí se také doporučením takzvané důchodové komise, aby očekávaná doba strávená v důchodu dosahovala čtvrtiny celkové délky života.
Na Babiše tlačí také šéf ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Hnutí ANO podle něj nerespektuje koaliční smlouvu, ale dokonce ani vlastní předvolební program z roku 2013. „Chceme zastavit automatické prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat na vývoj střední doby dožití (...). V současnosti jsme jedinou zemí, která zastropovaný věk nemá,“ uvádělo v něm hnutí ANO.

Babiš nyní změnu odmítá hlavně z rozpočtových důvodů. Podle něj jde také o vábničku ČSSD před říjnovými krajskými a senátními volbami. "Prioritně bychom měli řešit výši důchodů, které máme nízké a řada důchodců má kvůli jejich výši existenční problémy," říká Babiš.
Změna až od roku 2030
Podle Babiše je předčasné a nelogické řešit už nyní změnu, která by se projevila nejdříve v roce 2030. Do té doby se vymění ještě pět nebo šest vlád. A současně pokračuje postupné zvyšování důchodového věku podle dosavadních pravidel – v 65 letech se začne chodit do penze právě až v roce 2030 (půjde o lidi narozené v roce 1965). A pokud by se koalice shodla až na 67 letech, projevila by se změna poprvé v roce 2044.
Ze stejného důvodu zatím zůstávají stranou sporu i lidovci, nejmenší koaliční strana. Problém se podle nich nyní přeceňuje a je předčasné jej řešit už nyní, když to budoucí vlády mohou ještě několikrát změnit. Naznačují také, že jde o snahu ČSSD toto téma politicky využít. „Pokusíme se najít kompromis, abychom se kvůli tomu zbytečně nezasekli," uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek bez bližších podrobností.
Věk odchodu do penze podle dosavadních pravidel (platných od roku 2011)
Rok narození
Muž
Žena bez dětí
Žena 1 dítě
Žena 2 děti
1953
63
62
60+8
59+4
1954
63+2
62+4
61
59+8
1955
63+4
62+8
61+4
60
1956
63+6
63+2
61+8
60+4
1957
63+8
63+8
62+2
60+8
1958
63+10
63+10
62+8
61+2
1959
64
64
63+2
61+8
1960
64+2
64+2
63+8
62+2
1961
64+4
64+4
64+2
62+8
1962
64+6
64+6
64+6
63+2
1963
64+8
64+8
64+8
63+8
1964
64+10
64+10
64+10
64+2
1965
65
65
65
64+8
1966
65+2
65+2
65+2
65+2
1967
65+4
65+4
65+4
65+4
1968
65+6
65+6
65+6
65+6
1969
65+8
65+8
65+8
65+8
1970
65+10
65+10
65+10
65+10
1971
66
66
66
66
1972
66+2
66+2
66+2
66+2
1973
66+4
66+4
66+4
66+4
1974
66+6
66+6
66+6
66+6
1975
66+8
66+8
66+8
66+8
1976
66+10
66+10
66+10
66+10
1977
67
67
67
67
1978
67+2
67+2
67+2
67+2
1979
67+4
67+4
67+4
67+4
1980
67+6
67+6
67+6
67+6
1981
67+8
67+8
67+8
67+8
1982
67+10
67+10
67+10
67+10
1983
68
68
68
68
1984
68+2
68+2
68+2
68+2
1985
68+4
68+4
68+4
68+4
1986
68+6
68+6
68+6
68+6
1987
68+8
68+8
68+8
68+8
1988
68+10
68+10
68+10
68+10
1989
69
69
69
69
1990
69+2
69+2
69+2
69+2
1991
69+4
69+4
69+4
69+4
1992
69+6
69+6
69+6
69+6
1993
69+8
69+8
69+8
69+8
1994
69+10
69+10
69+10
69+10
1995
70
70
70
70
1996
70+2
70+2
70+2
70+2
1997
70+4
70+4
70+4
70+4
1998
70+6
70+6
70+6
70+6
1999
70+8
70+8
70+8
70+8
2000
70+10
70+10
70+10
70+10
2001
71
71
71
71
2002
71+2
71+2
71+2
71+2
2003
71+4
71+4
71+4
71+4
2004
71+6
71+6
71+6
71+6
2005
71+8
71+8
71+8
71+8
2006
71+10
71+10
71+10
71+10
2007
72
72
72
72
2008
72+2
72+2
72+2
72+2
2009
72+4
72+4
72+4
72+4
2010
72+6
72+6
72+6
72+6
2011
72+8
72+8
72+8
72+8
2012
72+10
72+10
72+10
72+10
2013
73
73
73
73
2014
73+2
73+2
73+2
73+2
2015
73+4
73+4
73+4
73+4
2016
73+6
73+6
73+6
73+6
Marksová kromě jiného argumentuje tím, že neexistenci pevně stanovené hranice vnímá veřejnost špatně. Podle ministerstva financí se tak ale veřejnost dívá i na daně, přesto není možné je zrušit. Kvůli zastropování by se mohl navíc zhoršit i stav veřejných rozpočtů, varuje ministerstvo financí. Česko by se mohlo propadnout mezi země s vysokým rizikem jejich neudržitelnosti.
Právě kvůli budoucí udržitelnosti systému se v tuzemsku už dlouho mluví o potřebě důchodové reformy, jejíž vlastní verzi prosadila Nečasova vláda. Současná koalice ji naopak postupně opět zmírňuje, když po zrušení druhého pilíře nyní zvažuje omezit i růst důchodového věku. Marksová připomíná, že dopady změn by se ve státním rozpočtu projevily nejdříve za 14 let.

Babiš je nicméně pro úlevy pro některé profese. „Budu souhlasit s tím, aby u fyzicky a psychicky náročných povolání, jakými jsou řidiči, zaměstnanci v těžkém strojírenství, zdravotní sestry nebo pracovníci v sociálních službách, byl odchod do důchodu stanoven na nižší věkovou hranici,“ uvedl. Důležité je, aby se na výši jejich důvodů podíleli také zaměstnavatelé, dodal.
Jen pětiletá jistota
I kdyby věkový strop ještě před volbami prošel a žádná z dalších vlád by jej už nezvýšila, šlo by jen o pětiletou jistotu. Má být totiž dočasný a pohyblivý – zřejmě pouze směrem vzhůru. Předpokládá se, že věk dožití i nadále poroste – a právě od něj se „nárok“ na čtvrtinu života v důchodu počítá.
K růstu by nedocházelo automaticky. Každých pět let by se věk odchodu do penze měl přehodnocovat podle aktuálních demografických dat a naděje dožití. Analýzu by vypracoval statistický úřad. Ministerstvo práce by pak muselo vládě dát zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém. Součástí dokumentu by byl i návrh na případnou změnu zákona. O navržených úpravách by pak vždy hlasoval Parlament.
Slabinou systému tedy může být fakt, že další zvyšování důchodového věku budou mít v moci opět politici, přičemž zvyšování nepatří k opatřením, která by zvyšovala voličské preference.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy