Češi si vydělají o tisícovku víc než před rokem, inflace ubírá z růstu mezd jen nepatrně


Praha – Průměrná mzda stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 27 297 korun, což je o 1019 korun (3,9 procenta) více než ve stejném období loňského roku. Po odečtení inflace se reálně zvýšila o 3,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad.
Medián mezd – tedy hodnota prostřední z nich, pokud bychom je všechny seřadily za sebe od nejnižší od nejvyšší – dosáhl 23 047 korun. Oproti druhému čtvrtletí loňského roku stoupl o 4,5 procenta. U mužů dosáhl 25 176 korun, u žen 20 567 korun.

Medián, který lépe ukazuje běžnou mzdovou úroveň neovlivněnou extrémními hodnotami nejlépe a nejhůře placených lidí, tak rostl ještě rychleji než aritmetický průměr.
Do průměrné hrubé mzdy se počítají výdělky před zdaněním a povinnými odvody, včetně příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy a podobně. Dlouhodobé statistiky ukazují, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr. Čtyři pětiny zaměstnanců si nyní vydělají částku mezi 11 238 a 43 752 korunami.
V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila nominálně o 3,9 procenta, reálně (po odečtení inflace) o 3,7 procenta, v nepodnikatelské sféře stoupla nominálně o 3,6 procenta, reálně o 3,4 procenta.
Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí podle krajů:
Kraj
Průměrná mzda
Praha
34 939 Kč
Středočeský
28 042 Kč
(Průměr ČR)
(27 297 Kč)
Plzeňský
26 126 Kč
Jihomoravský
26 058 Kč
Liberecký
25 316 Kč
Královéhradecký
25 043 Kč
Moravskoslezský
24 875 Kč
Vysočina
24 873 Kč
Ústecký
24 816 Kč
Jihočeský
24 456 Kč
Olomoucký
24 251 Kč
Pardubický
24 128 Kč
Zlínský
24 122 Kč
Karlovarský
23 104 Kč
Za celé první pololetí stoupla průměrná mzda meziročně o 1074 korun na 26 898 korun. Rostla tak o 4,2 procenta, po odečtení inflace o 3,8 procenta.
Ekonomika roste, firmám chybějí zaměstnanci
"Ve srovnání se situací před krizí, tedy do roku 2008, je nyní zanedbatelná inflace, takže průměrná mzda se zvyšuje reálně takřka stejně jako nominálně; dochází tedy k silnému růstu kupní síly výdělků," říká Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

"K silnému mzdovému růstu dochází za situace zvyšování zaměstnanosti. Růst objemu mezd je tak ještě rychlejší než růst průměrné mzdy," dodává Holý.
Podle analytika finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy je sice růst mezd solidní, ale mírně zaostal za očekáváním. Dynamika meziročního růstu v porovnání s prvním čtvrtletím zpomalila o dvě desetiny procentního bodu.
Přestože se zaměstnavatelům zjevně nedaří nalézat vhodné uchazeče v odpovídající míře, stále si podle Kovandy dokážou „poradit“ i jinak, aniž by museli opravdu citelně se mzdami nahoru. "Připomeňme, že na přelomu let 2006 a 2007, během tehdejší konjunktury, reálné mzdy v meziročním vyjádření několik kvartálů po sobě rostly právě tempem převyšujícím čtyři procenta," dodává.

"V některých oborech se už začíná projevovat nedostatek kvalifikované pracovní síly. Firmy se tak musí předhánět se svými nabídkami, aby vhodné kandidáty přilákaly. To tlačí mzdy postupně nahoru, přičemž stejný trend by měl pokračovat i ve zbytku letošního roku," říká analytička Komerční banky Jana Steckerová.
Vysokoškoláci si vydělají výrazně víc
Podíváme-li se na růst podle oborů, z řady podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška vyčnívají zejména odvětví těžby, kde nominální růst mezd zpomalil na pouhé procento, a na druhou stranu odvětví jako ubytování a stravování (růst o šest procent), kde hraje významnou roli zvyšování minimální mzdy. "Díky načasování bonusů si výrazně přilepšili zaměstnanci ve finančním odvětví (o 6,9 procenta," upřesňuje Sobíšek.

Nejvyšší výdělky měli v prvním pololetí vysokoškoláci, prostřední mzda (medián) u nich dosahovala 34 203 korun. Naopak nejnižší mzdy měli zaměstnanci se základním či nedokončeným vzděláním (medián 17 436 korun); ty však nyní rostly nejrychleji (o 6,6 procenta).
Středoškoláci s maturitou si vydělali více (24 852 korun) než ti bez ní (20 353 korun), předčili je ale zaměstnanci s vyšším odborným, respektive bakalářským studiem (28 087 korun).