Chci jet i na olympiádu v Tokiu, vyhlásil Synek. Kvůli Čáslavské


Co všechno pomohlo vašemu náhlému rozhodnutí, že se chcete zúčastnit své páté olympiády?
Zní to možná trochu divně, ale bylo to úmrtí Věry Čáslavské, která mě mentálně podporovala a moc mi přála, abych v Riu dosáhl na zlatou medaili. Dobře vím, že v roce 1964 si z Japonska přivezla tři nejcennější kovy a navíc se tam stala snad nejoblíbenější sportovkyní. Získala tam spoustu přátel a vždy se tam ráda vracela. Bylo by tedy pro mě krásné, kdybych i já tam dosáhl svého vrcholu, s čímž by tam kdesi nahoře byla určitě spokojena.
Když se ještě vrátíme do Ria. Mohl byste ho hlavně po organizační stránce srovnat s Londýnem?
Nechci si stěžovat a vůbec ne naříkat. Nicméně špatný dojem jsem měl z téměř nulové bezpečnosti a pokud jde o organizaci her, tak byla ze všech mých dosavadních čtyř olympiád vůbec nejhorší. Všechna negativa však nahradila výborná parta celého českého týmu.
Co všechno jste měl ve svém  programu po návratu z Brazílie?
Byl hodně bohatý. Hned po příletu jsem letěl na Lipno a potom do dalšího Ria-parku do Ostravy. Rozhovorů jsem rozdal možná víc, než za celé čtyři roky před olympiádou. Na Lipno jsem se pak ještě vrátil, ale už na klidnou dovolenou. Došlo i na cestu do Řecka.
Co vás čeká v nejbližších týdnech?
Odpočinek, po dohodě s profesorem Pavlem Kolářem vyšetření mých bolavých zad pomocí magnetické rezonance a potom speciální cvičení. Mimochodem, v posledních dnech žádné bolesti necítím.
Do jaké míry vás omezovaly?
Vznikly po kdysi zlomeném obratli a pociťoval jsem je často v přípravě. Trápily mě hlavně na jaře, a proto také vše, co souviselo s účastí na letošní olympiádě, považuji za mimořádně náročné. Ale popral jsem se s tím. Teď bude důležité, abych s přibývajícími lety trénink přizpůsobil svým možnostem, nezapomínal na odpočinek a důležitou regeneraci. Mám však svůj sport rád, stále mě baví a ani manželka nemá námitky, abych v něm pokračoval.
Nemáte obavy, že olympiáda v Tokiu je ještě hodně daleko?
Vím, že čtyři roky je strašně dlouhá doba. Bude velice těžké se rok od roku stále svědomitě připravovat, ale mám velkou motivaci až do Tokia v současné podobě pokračovat. Od listopadu začnu se zimní přípravou a už mám v kalendáři i účast na mistrovství Evropy, které se uskuteční příští rok v Račicích. Tam přece nemůžu chybět.
Jste předsedou veslařského klubu v Brandýse. Jaký je mezi mládeží zájem o veslování?
Máme celkem téměř 90 členů a plná polovina z nich jsou děti do 18 let. Nechybějí nám ani obětaví trenéři, takže s celkovou činností mohu být spokojen. Pokud se nám podaří získat potřebné finance, tak chceme postavit novou loděnici a zároveň rozšířit členkou základnu. Třeba tam vyroste nějaký můj nástupce.
Kdo je zatím po vás v domácí konkurenci nejlepší skifař?
Michal Plocek, který na nedávném mistrovství světa do 23 let skončil na třetím místě. Je nadějný, před čtyřmi lety se stal juniorským světovým šampionem, ale zatím se mi dívá na záda (smích).

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy