Chceme zvýšit mzdy alespoň o pět procent, vyzývá šéf odborů. Zisky z Česka odtékají do zahraničí


Praha – Zvyšte mzdy pro rok 2017 o pět až pět a půl procenta, vyzval dnes odboráře z firem předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Česká ekonomika na to má. Samozřejmě že některé firmy na tom jsou hůře a jiné lépe, vždy postupujeme individuálně,“ uvedl na „manifestačním mítinku" pod heslem Konec levné práce.

Česko je podle Středuly odtokovou ekonomikou, do zahraniční odcházejí dividendy v obrovském množství.
Stejně jako před rokem svolala ČMKOS zhruba 1500 lidí do libeňské Areny Sparta. Podobně jako loni nejde o demonstraci v ulicích, ale spíše motivační školení, jak při kolektivním vyjednávání zatlačit na zvýšení mezd.
Kampaň pod heslem ,,Konec levné práce" odboráři oficiálně spustili právě před rokem. Během roku spustili i dílčí kampaně zaměřené na učitele. Středula dnes přidal i heslo Konec laciných herců.
Podle posledních čísel Českého statistického úřadu stoupla průměrná mzda v Česku za letošní první pololetí meziročně o 1074 korun na 26 898 korun. Rostla tak o 4,2 procenta, po odečtení inflace o 3,8 procenta.

Podle Středuly je růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky. "Spotřeba domácností totiž představuje více než polovinu hrubého domácího produktu a má-li růst, pak si lze sotva představit, že by se zvyšoval jen růstem investic a exportu," zdůrazňuje.
Zaměstnavatelské svazy se samotným růstem mezd problém nemají a shodují se, že když se ekonomice daří, tak je firmy v drtivé většině zvyšují. "V současnosti k nárůstu mezd samovolně dochází a bude k němu docházet i nadále.Tento růst může mít i vyšší tempo než uvažované zvýšení minimální mzdy," řekla v srpnu analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
Upozorňuje však, že o navýšení má rozhodovat především zaměstnavatel. "Zná svoji firmu nejlépe a musí posoudit, kdy má možnosti a kdy je připraven mzdy zvýšit. Vnější zásahy v této oblasti nejsou potřebné," podotýká Kubelková.

V době růstu jsou přitom pro firmu i jiné priority než jen růst mezd – jde obecně o investice do budoucnosti. "Měly by také investovat do techniky, technologií, starat se o svůj majetek, pečovat o vzdělanost zaměstnanců a dodržovat sociální program podepsaný v kolektivní smlouvě," míní prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
„Zaměstnavatelé si neustále stěžují, že nemohou sehnat zaměstnance. Když se jich ale zeptáte, kolik jim dávají, jsou to často opravdu směšné částky," reaguje na požadavky odborářů ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). "Češi lidé pracují stejně efektivně jako lidé v sousedním Německu či Rakousku. A není možné, aby rozdíly ve mzdách byly ještě dnes tak obrovské," dodává.
Rekordní růst minimální mzdy nestačí
Vláda Bohuslava Sobotky už dvakrát výrazně zvýšila minimální mzdu, v září projedná třetí zvýšení – od ledna by měla růst o dosud rekordních 1100 korun na 11 tisíc. Má jít o kompromis mezi požadavky odborářů, kteří chtějí alespoň 11 500 korun, a zaměstnavatelů, pro něž je přijatelná hranice 10 600 korun. Vláda také zvýšila platy učitelům, ve zdravotnictví nebo státním zaměstnancům jako policistům a hasičům, nejnověji chystá speciální zvýšení takzvané zaručené mzdy pro řidiče autobusů.

"Určitě ještě navrhnu zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018," říká Marksová. A to přesto, že vládní slib − dostat se na 40 procent průměrné mzdy − bude po zvýšení na 11 000 korun nejspíš naplněn. Konkrétní částka, kterou zkusí prosadit, podle ní závisí na skutečném růstu mezd.
"Pokud by vláda prosadila růst mezd na 11 tisíc, viděl bych jako reálné, že některé provozy skončí, protože nebudou schopné vyšší mzdy platit," upozorňuje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Toho se bojí i Hospodářská komora. Podle ředitele jejího Odboru legislativy, práva a analýz Ladislava Minčiče hrozí, že některé firmy, aby odvrátily krach, budou propouštět. "A zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno," uvedl Minčič.

Středula ale tyto argumenty odmítá a upozorňuje na to, že třeba i na sousedním Slovensku je minimální mzda vyšší, momentálně o 40 eur, a firmy nepropouštějí ani nekrachují. Podle Středuly by čistá minimální mzda měla být výrazně nad hranicí chudoby, která loni byla na 10 240 korunách. "Teprve potom může platit, že minimální mzda motivuje k práci," dodal Středula.
Hlas odborů slábne
Statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2012 ukazují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v Evropské unii, pokud jde o členství v odborech. Zatímco v severských státech jsou zapojeny dvě třetiny pracovníků, v Rakousku 27,4 procenta a v Německu 17,9 procenta, v Česku jen 13,4 procenta. Počet členů sice klesá ve většině států s výjimkou Španělska, Belgie a Itálie, nicméně v Česku jich za posledních deset let ubyla dokonce polovina.

Jen největší odborová centrála, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), zaznamenala za posledních dvacet let propad z 2,45 milionu na 660 tisíc členů v roce 2005 až na loňských 330 tisíc členů.
Středula se dnes pochlubil, že odborům za poslední rok přibylo 13 152 nových členů, když vzniklo 105 organizací. Zatím ale neuvedl, kolik lidí naopak odešlo a jaká je tedy celková bilance.
Pět týdnů dovolené pro všechny
Středula se na dnešním shromáždění zaměřil také na požadavky odborů týkající se změn v zákoníku práce. Zopakoval, že chtějí obnovit proplácení prvních tří dnů nemoci nebo prodloužit zákonný nárok na dovolenou z nynějších čtyř na pět týdnů i v soukromém sektoru.
"Dále požadujeme spolurozhodování odborů o agenturním zaměstnávání. Usilujeme o účinné potírání nelegální práce i švarcsystému," uvedl mimo jiné šéf ČMKOS. Zmínil také prevenci pracovních úrazů nebo nerovné odměňování mužů a žen.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy