Změní šrotovné a příspěvky na ekologická auta český vozový park? Vláda si vzala oddechový čas


Peníze na takzvané šrotovné, které v Česku na rozdíl od okolních zemí nikdy nebylo zavedeno, mají být čerpané ze Státního fondu životního prostředí. Resort životního prostředí je však proti. 

Ministerstvo životního prostředí upozornilo na to, že vedle příspěvku na likvidaci aut, u kterých budou majitelé motivování právě finanční kompenzací, se ročně vyřazují desítky tisíc starých vozů i bez kompenzace, a i ty bude nutné do čerpání příspěvku zahrnout.
Návrh na zlepšení struktury vozového parku v České republice pro vládu obsahuje dalších šest opatření, která by mohla věkovou strukturu aut na tuzemských silnicích změnit k lepšímu. MPO chce mimo jiné přimět státní instituce k vyššímu využívání operativního leasingu, které by podle něho vedlo ke zvýšení obrátky relativně mladých ojetin na trhu. Zároveň si od tohoto kroku slibuje úspory na pořízení nových referentských vozů v řádu až statisíců korun.
Zatím pouze úřadů se týká i zavedení příspěvku na nákup aut s alternativní pohonem, kdy na každý elektromobil dostane veřejná správa 150 000 Kč, na nákup hybridu 100 000 Kč a na auto s pohonem na zemní plyn (CNG) 50 000 korun. Program by se měl rozjet již letos. Podobná by časem mohla být i zvažovaná podpora pro domácnosti a firmy.  Státní správa by navíc podle návrhu MPO měla od roku 2018 pořizovat v rámci pravidelné obměny vozidel polovinu aut v rámci veřejných zakázek na alternativní pohon.
Pokud by platily podpory, které stát nabídne sám sobě, zemní plyn by se stal mnohem atraktivnějším palivem.  Se slevou 50 000 Kč by se například malá Škoda Citigo nebo větší Octavia s plynovým pohonem daly pořídit za ceny, za které jsou nyní s benzinovými motory. Plynová auta jsou přitom na provoz zhruba o polovinu levnější.

U plynových vozů by mohlo navrhované opatření znamenat výrazný impulz pro růst prodejů. Nyní tvoří zhruba jedno procento trhu osobních aut v Česku, zájem o ně navíc klesá kvůli nižší ceně nafty. S podporou by se jejich podíl mohl minimálně zdesetinásobit.
Na elektromobily a hybridy s možností dobíjení ze zásuvky nabízí ministerstvo ještě vyšší dotace. Nezvýhodní je ale vzhledem k autům na běžná paliva tolik jako vozy na zemní plyn.  Uvedené hybridy mají větší baterie a náročnější techniku, a jsou tedy i výrazně dražší. Nabídnou ale ujetí i několika desítek kilometrů jen na elektřinu. Jejich vlastníci, kteří je pravidelně dobíjí, mohou například do práce jezdit bez emisí.

Běžné hybridy, bez možnosti dobíjení ze zásuvky, se podpory nedočkají. „Bohužel tomu rozhodnutí nerozumíme. Velmi bychom podporu uvítali a také jsme se o ni snažili,“ popisuje mluvčí Toyoty Jitka Jechová.
Právě tato značka nabízí řadu hybridních vozů, které i bez státní podpory tvoří čtvrtinu jejích českých prodejů. Ekologické motory hybridů se projevují hlavně ve městě. Vozidlo při zpomalování například před křižovatkou či semaforem ukládá energii do baterie a následně ji používá při rozjezdu. Právě při něm vytváří běžná vozidla nejvíce emisí.
Nejlevnější ze zásuvky dobíjený hybrid na českém trhu je Toyota Prius Plug-in, který stojí zhruba 900 tisíc korun. Takové auto je i se stotisícovou slevou stále poměrně drahé. Ceny dalších vozů této kategorie už překonávají hranici milionu korun. Tyto automobily jsou ovšem skutečně ekologické pouze tehdy, pokud je majitelé pravidelně dobíjí.
Levnější jsou možná paradoxně skutečné elektromobily. Mají sice velké baterie, obejdou se ale bez spalovacího motoru a s ním spojených dílů. Nejprodávanější elektromobil světa, Nissan Leaf, se v Česku prodává v základní verzi za 730 tisíc korun. Pokud stát skutečně nabídne dotaci 150 tisíc korun, bude Leaf už téměř srovnatelný s řadou konkurentů s naftovými motory.

„Kdyby taková podpora byla plošná, věřím, že by se prodej elektromobilů znásobil. Nyní jich prodáváme zhruba sedmdesát ročně. S dotacemi by mohlo snadno jít o dvě až tři stovky,“ popisuje mluvčí Nissanu Petr Kolář.
Mezi další prodávané elektromobily patří v Česku i v Evropě vozy značek BMW či Volkswagen. VW prodává i aktuálně nejlevnější elektromobil v Česku. Malý e-up! přijde na 639 900 korun. Po odečtení příspěvku by stál méně než půl milionu.
S podporou by se z těchto vozů mohlo snadněji stát například druhé auto do movitějších městských rodin. Zájem o ně by mohly mít i taxislužby. Co se z vládních návrhů nakonec uskuteční, není zatím jasné. Skepsi vyjadřuje například automobilka Volkswagen, která nabízí vozy na zemní plyn, dobíjecí hybridy i elektromobily. „Zatím počítáme s tím, že se plánovaná podpora ekologických aut bude týkat pouze státní správy,“ říká mluvčí Volkswagenu David Valenta.

Také další navrhované opatření by mělo při nákupu nových aut v rámci registrace motivovat motoristy k nákupu vozidel s nízkými emisemi skleníkových plynů. Šlo by o systém bonusů a malusů. Bonus při registraci by se navíc mohl zvýšit při předložení dokladu o ekologické likvidaci starého vozidla. Součástí navrhovaných opatření MPO je také analýza současných forem zpoplatnění a zdanění vozidel, tedy například silniční daně, dálničních známek nebo mýta. Materiál uvádí, že například zavedení silniční daně pro všechny osobní i lehké užitkové vozy by znamenalo roční příjem fondu dopravy nejméně 4,5 miliardy Kč.
Dalším opatřením je zavádění nízkoemisních zón v centrech měst, kam budou mít vjezd jen vozy plnící emisní limity.
Počet osobních aut v registru vozidel letos za pololetí podle údajů Svazu dovozců automobilů vzrostl o 116 000 na 5,275 milionu. Proti konci roku 2015 se zvýšilo i stáří vozidel ze 14,3 na 14,9 roku.