Rok po začátku Dieselgate žalují Volkwagen další spolkové země. Koncern prodal více aut než loni


Německé spolkové země Hesensko a Bádensko-Württembersko zažalují automobilku Volkswagen o odškodné za újmu, kterou jim způsobil skandál kolem manipulace s emisemi. Informovala o tom ministerstva financí těchto spolkových zemí. Hesenský ministr financí Thomas Schäfer uvedl, že pokles ceny akcií Volkswagenu v důsledku skandálu připravil Hesensko zhruba o 3,9 milionu eur (105,4 milionu Kč).

"Kdo vloží své peníze do akcií, musí se umět smířit i se ztrátami. Je ale nepřijatelné, když ztráty vzniknou tak, že akciová společnost poruší své oznamovací povinnosti. A právě to udělal Volkswagen," uvedl Schäfer. Podle zpravodajského serveru Hessenschau.de investovalo Hesensko do akcií Volkswagenu část peněz z penzijního fondu pro státní zaměstnance.
Bádensko-Württembersko podle předběžného výpočtu tamního ministerstva financí kvůli poklesu ceny akcií Volkswagenu přišlo zhruba o 400 000 eur (10,8 milionu Kč). "Existují náznaky, že Volkswagen nepřikročil k okamžitému zveřejnění informací, které se týkaly manipulace s měřením emisí," uvedlo ministerstvo.
Volkswagen loni v září přiznal, že po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Aféra, která se rovněž týká asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto, vedla k prudkému poklesu ceny akcií Volkswagenu. To přineslo investorům značné ztráty.
Automobilka už čelí řadě žalob, ve kterých investoři tvrdí, že je vedení Volkswagenu o podvodech kolem měření emisí včas neinformovalo. Volkswagen ale taková obvinění odmítá.
První spolkovou zemí, která oznámila záměr podat na Volkswagen kvůli aféře s měřením emisí žalobu, se začátkem srpna stalo Bavorsko. To chce od automobilky získat až 700 milionů eur, o které v důsledku propadu ceny akcií automobilky přišel bavorský penzijní fond.

Skandál se týká turbodieselových motorů pod typovým označením EA 189 ve verzi Euro 5. Princip podvodu byl takový, že řídicí jednotka rozpozná, když se vůz podrobuje emisnímu testu a přejde na ekologický režim, při kterém vůz produkuje výrazně nižší množství škodlivin. Vozy s těmito motory se už v Evropě neprodávají.
Skandál se týká 11 milionů automobilů. Z toho připadá zhruba pět milionů vozů na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na vozy značky Škoda a 700 000 na Seat.
Asi 8,5 milionu z 11 milionů postižených automobilů se nachází v Evropské unii, v Německu se skandál týká 2,8 milionu vozů, v Británii 1,2 milionu vozů, ve Francii zhruba milionu vozů a v Itálii asi 650 000 vozů. V USA bylo softwarem umožňujícím falšování vybaveno asi 570 000 vozů. V Česku se skandál týká přibližně 164 000 aut, které začal koncern svolávat k opravám letos v květnu.

Koncern kvůli skandálu čelí řadě žalob a vyšetřování. Letos v červnu přistoupil Volkswagen na to, že v USA za urovnání vládních a spotřebitelských žalob souvisejících se skandálem zaplatí až 15,3 miliardy dolarů (téměř 370 miliard Kč). Majitelé dotčených vozů se podle dohody mohou rozhodnout, zda budou požadovat úpravu auta, nebo aby Volkswagen jejich vůz odkoupil.
Dohoda také předpokládá, že majitelé obdrží odškodné 5100 až 10 000 dolarů (123 000 až 241 000 Kč). Červnová dohoda se týká jen aut s dvoulitrovým motorem, kterých je 482 000. O postupu u vozů s třílitrovým motorem (85 000 kusů) zatím nebylo rozhodnuto.
V srpnu se Volkswagen také dohodl, že za problémy spojené se skandálem odškodní své americké prodejce. Podle odhadů médií automobilka na toto odškodnění prodejců vynaloží více než 1,2 miliardy dolarů (zhruba 29 miliard Kč).

V Evropě zahájil vyšetřování na konci loňského roku Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který zkoumá především to, zda automobilka nezískala neoprávněně úvěry od Evropské investiční banky (EIB) a zda peníze od Evropské unie určené na vývoj a výzkum nepoužila k jiným účelům. EIB od roku 1990 poskytla Volkswagenu výhodné půjčky v objemu kolem 4,6 miliardy eur (124 miliard Kč). Peníze měla automobilka využít mimo jiné k financování vývoje motorů šetrných k životnímu prostředí.
Ohledně odškodnění je ale evropský systém odlišný od amerického. "V EU není možnost kolektivního odškodnění upravena podobným způsobem. V některých zemích musí vzít spotřebitelé věc do vlastních rukou a obrátit se na soud, aby rozhodl o jejich právu na odškodnění," popsala situaci eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová. EK posuzuje, zda Volkswagen porušil směrnice EU týkající se spotřebitelů. VW to odmítl s tím, že nevidí proto potřebu kompenzovat dotčené vlastníky aut.

Skandál měl personální dopady v automobilce a zasáhl do hospodaření koncernu i do ceny akcií. Generální ředitel Volkswagenu Martin Winterkorn odstoupil z funkce kvůli skandálu 23. září a o dva dny později byl novým šéfem koncernu s okamžitou platností jmenován Matthias Müller, který dosud řídil dceřinou společnost Porsche.
Volkswagen loni vykázal kvůli nákladům spojeným s emisním skandálem rekordní celoroční ztrátu 1,6 miliardy eur (přes 43 miliard Kč). V roce 2014 přitom vydělal téměř 11 miliard eur.
Nejnovější čísla o prodeji aut koncernu VW jsou ale pozitivní. Za prvních osm měsíců letošního roku meziročně stoupl o 1,8 procenta na 6,663 milionu vozů. Odbyt samotné značky Volkswagen meziročně klesl o 0,2 procenta na 3,827 milionu vozů.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy