Rybář: Nechápeme, že MS získalo právě Rusko. A Koukalová? Byla psychicky dole, ale lepší se to


Praha – Už jen dva měsíce zbývají do startu nové biatlonové sezony. A Češi mají plné ruce práce. Chtějí totiž udržet příslušnost k té nejužší světové špičce a zachovat nefalšovanou biatlonovou horečku, kterou v tuzemsku zažehli před několika lety.
Ta největší zodpovědnost padá na hlavu Ondřeje Rybáře. Sedmatřicetiletý rodák z Turnova opět povede české biatlonové hvězdy do boje coby šéftrenér celého ansámblu. A starostí má více než dost, jak potvrdil v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Jak jste zatím spokojen s průběhem přípravy na novou sezonu? Stíháte všechno, co jste si s týmem naplánovali? 
Příprava je v plném proudu a zatím těžko hodnotit. Do začátku sezony zbývají dva měsíce, což je doba, za kterou se dá stihnout hodně, ale zároveň už cítíme, že se nám čas krátí. V globálu nemám důvod být nespokojený, byť jsme se samozřejmě nevyhnuli komplikacím.
Zřejmě máte na mysli různé zdravotní problémy biatlonistů. To je problém každé přípravy, obzvlášť na podzim. Koho to postihlo tentokrát?
Máte pravdu, jedná se především o různé chřipky a nachlazení. Je to v téhle části roku náš běžný problém. Abych se přiznal, letos to je zatím trochu horší, než jsme čekali. Více problémů má tým žen než mužů. 
Jak moc to komplikuje jeden z hlavních úkolů přípravy, kterým je - jak jste avizoval před jejím začátkem - zlepšení rychlosti střelby? A jak se vašim svěřencům daří tuhle nedílnou součást biatlonového výkonu vyladit?

Věděli jsme, že tam máme určité rezervy, tak se je snažíme co nejvíce smazat. Jsou tam vidět pokroky, ani tady nemohu být nespokojený. Pracujeme na tom. Jak na tom jsme, ale uvidíme až na začátku sezony v konfrontaci se zbytkem světa. 
Gabriela Koukalová v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznala, že u ní je zrychlení střelby zatím na úkor přesnosti. A naznačila, že by se mohla spíše vrátit ke svému osvědčenému tempu. Jak to u ní vypadá teď?
Je pravda, že ona je jedna z těch, u kterých k výraznému progresu nedošlo, i vinou těch zdravotních problémů. Ale ještě nic nevzdáváme, máme ještě dva měsíce a k pomalejšímu tempu střelby se můžeme vrátit vždycky. Vyhodnotíme to zřejmě až těsně před sezonou. 
Koho tedy můžete pochválit za to, že na rychlosti střelby už nyní výrazně zapracoval?
U mužů je to zlepšení citelné, zmínil bych konkrétně Jardu Soukupa, který se zatím vrací do své někdejší střelecké pohody. Doufáme, že mu to vydrží. A daří se také Veronice Vítkové. Ta úspěšnost obecně ještě není taková, jakou bychom si přáli, ale dostáváme se už na časy, které bychom u našich závodníků rádi viděli. Ten trend tam je, uvidíme, co pak v ostrých závodech udělá nervozita.

Ještě jednou se vrátím ke Gabriele Koukalové. Nedávno se během mistrovství republiky vyjádřila v tom smyslu, že se pere sama se sebou, hledá motivaci, že se cítí trochu jako po olympiádě v Soči, kdy měla výraznou krizi. Jak jste vnímal tahle její vyjádření a co její pocit podle vás způsobilo?
Příčiny vidím v tom, že se jako sportovec zase posunula úplně někam jinam. Dostala se jako vítězka Světového poháru do nové situace. Stejně tak v soukromí, stala se z ní vdaná žena. K tomu se přidaly zdravotní problémy hned v úvodu přípravy, což ji hodně zbrzdilo. Nemohla stoprocentně trénovat, přepadly ji chmurné myšlenky, ztrácela trochu víru. Chvilku trénovala, chvilku ne, psychicky byla dole. Začala myslet negativně, hledat, co všechno je špatně.
A jak to vypadá teď, zlepšilo se její psychické rozpoložení?
Ano, zlepšilo. A to výrazně. Už je zpět, funguje, jak má. Na začátku přípravy hodně chtěla, těšila se, teď se jí ta chuť vrací. Věřím, že bude všechno v pořádku.
Bude jedním z hlavních cílů nové sezony zlepšení mužské části reprezentace? Loni to přece jen nebylo takové, jak byste si asi představovali...

Ten názor chápu, naši muži loni nebyli tak výrazní jako v předchozích letech. Ale roli hrála spousta faktorů. Měli jsme třeba velký problém s lyžemi, což jsme nikde příliš neprezentovali. Klukům se vůbec nepovedl první trimestr, pak se dali psychicky dohromady, ale to už čelili velkému tlaku okolí, to byl opravdu mazec. Nicméně v dobrém světle se ukázal Michal Krčmář, který nakoukl do špičky. A také ostatní ukázali, že na špatné cestě nejsou.
Jak před další sezonou hledají motivaci zkušení biatlonisté, jako je Jaroslav Soukup nebo Michal Šlesingr?
U Jardy Soukupa je to tak, že se poslední dva roky trochu hledal, proběhly u něj životní změny, stal se otcem od rodiny, ty priority měl možná nastavené maličko jinak. Teď mám pocit, že se vrací do své bývalé formy. Dvakrát vyhrál mistrovství republiky a za ty poslední tři roky se mi jeví nejlépe. Michal Šlesingr hodně chce makat kvůli olympijským hrám v roce 2018, ten má motivaci jasnou, protože tu poslední olympiádu v Soči promarodil. Jsem s nimi spokojen.
Jaký je hlavní plán reprezentačního týmu, u kterého došlo v právě probíhající přípravě k jasnějšímu rozdělení na A a B, vzhledem k dalším týdnům?

V říjnu se chystáme do Hochfilzenu, do dějiště světového šampionátu. Většina týmů už se tam vystřídala a i my si to tam chceme vyzkoušet. Stalo se z toho trochu nové místo, udělali tam kvůli MS řadu úprav a je to velmi kvalitně udělaný areál.
Českému svazu se nepodařilo získat pořadatelství světového šampionátu 2020 nebo 2021 v Novém Městě na Moravě. Už to přebolelo?
Ono nás ani tolik nemrzelo to, že jsme nevyhráli. Spíš to, že Mezinárodní olympijský výbor vydá kvůli ruskému dopingovému skandálu doporučení, že by měla panovat opatrnost s přidělováním velkých akcí právě Rusku, a v biatlonu uspěje Ťumen. Mezinárodní biatlonová unie se k tomu postavila naprosto opačně. Jinak nám to tolik nevadilo, máme letos u nás Světový pohár, to je taky velký svátek biatlonu a já věřím, že zase všem ukážeme, že tu nejsme žádní nýmandi. A myslím si, že kdyby hlasovali závodníci a lidi z biatlonových týmů, tak by bylo Nové Město velkým favoritem. Možná je to rychle po minulém MS, které jsme pořádali. Asi si musíme zase chvilku počkat.