Českého ovoce prudce ubývá, za dva roky skončila téměř pětina sadů


Holovousy - Plochy ovocných sadů v České republice letos klesly o dalších osm procent na necelých 14 250 hektarů. Rapidní pokles ploch sadů začal loni, za poslední dva roky ubylo zhruba 17 procent sadů. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Důvodem kácení sadů je ztrátovost ovocnářství způsobená pádem cen ovoce po zavedení ruského embarga na dovoz z Evropské unie před dvěma lety.

V posledních letech se v Česku vysazuje kolem 350 hektarů sadů ročně. Jen za poslední dva roky se ale vykácelo 3000 hektarů sadů. Přestože nové výsadby mohou mít proti káceným sadům i násobně vyšší hektarový výnos, úbytek celkové produkce v budoucnu nedokážou zdaleka nahradit. Ludvík upozornil, že ze současné výměry sadů je 6000 hektarů sadů přestárlých, které by bylo potřeba obměnit v horizontu několika málo let.
Ještě před pěti a více lety se plocha sadů pohybovala u hranice 18 000 hektarů. Od té doby nejvýrazněji poklesly plochy broskvoní, a to o 47 procent. Plochy červeného rybízu se zmenšily o 34 procent.
Plocha jabloní, které jsou nejvýznamnějším ovocným druhem, klesla o 21 procent. "Žádný ovocný druh nezaznamenal nárůst ploch. Jen mírný pokles byl zaznamenán u hrušní, třešní, černého rybízu a slivoní," uvedl Ludvík.

Hlavní příčinu problémů ovocnáři vidí v zastavení vývozu ovoce do Ruska. Exportní země, například Polsko, na to reagovaly hledáním nových trhů pro svoje produkty. "To způsobuje pokles cen na celém společném trhu Evropské unie," uvedl Ludvík. Česká republika se navíc stala zemí, kam Polsko své vývozy výrazně zvýšilo. Například u jablek Polsko letos čeká rekordní úrodu přes čtyři miliony tun, zatímco česká úroda se odhaduje na 119 000 tun jablek.
Na špatné situaci ovocnářů se podepsaly i počasím způsobené podprůměrné sklizně z let 2010 až 2013. I letos se čeká kvůli jarním mrazům výrazně podprůměrná úroda. Celkové škody z letošních mrazů ovocnáři vyčíslili na 394 milionů korun. Vláda na konci srpna ovocnářům schválila odškodnění 133 milionů korun.

Pokles ceny není jen u čerstvého ovoce, ale i u ovoce na zpracování. "Zpracovatelé například letos platili za černý rybíz kolem pěti korun za kilogram, za višně méně než deset korun za kilogram, cena jablek na zpracování je meziročně poloviční," uvedl Ludvík.
Výsadba jednoho hektaru sadu přijde na 750 000 korun až jeden milion včetně technologií závlahy či protikroupových sítí. Z různých dotačních programů se na výsadbu dá získat podpora až 40 procent. Další investice však musejí jít do polní techniky a posklizňových linek, bez kterých se už moderní ovocnářství neobejde.
Vývoj ploch ovocných sadů u hlavních druhů:
Ovocný druh
2012
2016
Změna
Jabloň
9071 ha
7178 ha
- 21 %
Slivoň
2041 ha
1996 ha
- 2 %
Višeň
1753 ha
1382 ha
- 21 %
Třešeň
952 ha
889 ha
- 7 %
Meruňka
1105 ha
824 ha
- 25 %
Hrušeň
753 ha
710 ha
- 6 %
Rybíz červený
891 ha
586 ha
- 34 %
Broskvoň
652 ha
349 ha
- 47 %
Rybíz černý
347 ha
332 ha
- 4 %
Angrešt
3 ha
2 ha
- 33 %
Celkem
17 568 ha
14 248 ha
- 19 %
Zdroj: Situační a výhledová zprávy ministerstva zemědělství, Registr sadů ÚKZÚZ Brno, Ovocnářská unie ČR