Nejsou lidi? Češi chtějí práci na částečný úvazek, firmy ale nedokážou reagovat


Praha – Češi mají zájem o práci na částečný úvazek, firmy ale takovou možnost příliš nenabízejí. A to ani v současnosti, kdy si čím dál více stěžují na nedostatek zaměstnanců. Ani v době ekonomického růstu a nejnižší nezaměstnanosti v EU tak část zájemců nemůže najít práci.
"Na pozice s možností částečného úvazku evidujeme o polovinu více reakcí zájemců, než na pozice pouze s plným úvazkem," říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, provozovatele portálů Jobs.cz a Prace.cz. Na místa s částečným úvazkem se podle něj obvykle hlásí i lidé, kteří jsou často vytlačeni mimo pracovní trh – rodiče malých dětí, lidé starší 50 let, do určité míry i studenti vysokých škol snažící se získat praxi při studiu.

Možnost částečného úvazku uvádějí firmy pouze u 6,5 procenta z obsazovaných pracovních míst, uvádí Dombrovský. Podle nejnovějších statistik Eurostatu pracuje v Česku na částečný úvazek pět procent zaměstnanců, zatímco průměr Evropské unie dosahuje 19 procent a třeba v Německu je to 27 procent.
Zájem o částečné úvazky potvrzuje i analýza inzertních novin a webu Annonce. "Porovnáme-li naše data za poslední rok a půl, vidíme, že zájem o částečné úvazky se stále pohybuje mezi 29 a 30 procenty poptávek po práci. a navzdory nízké nabídce takových zaměstnání neklesá,“ říká výkonná ředitelka Annonce Lenka Černá. Podle ní je překvapivé, že zaměstnavatelé na tuto situaci téměř nereagují. Nějakou formu sníženého úvazku podle statistik Annonce dlouhodobě nabízí jen asi desetina inzerentů.
"Je to dáno především stereotypy ve firmách a nízkou mírou ochoty změnit přístup k vedení lidí,“ domnívá se Dombrovský. Firmy podle něj často argumentují například větší administrativní náročností při vyšším zastoupení lidí částečných úvazků, jde však spíše o podružný důvod. A ukazuje na výsledky jednoho z dřívějších průzkumů mezi personalisty. "Jako největší bariéra pro větší rozšíření částečných úvazků se ukázal přístup managementu firem," uvádí.
Nejde to všude
Podle zástupců firem ale existují objektivní důvody, proč nelze nabídnout více částečných úvazků. "Důvodů omezené nabídky částečných úvazků je více: některé provozy to zkrátka kvůli charakteru práce neumožňují – typicky výroba, obchod, realizační provozy," říká Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podnikatelů ČR.

"Limitně blízko nule se zastoupení částečných úvazků blíží především v technických zaměřeních –včetně těch s náročnou vysokoškolskou kvalifikací jako třeba konstruktéři, strojaři, průmysloví designéři, elektroinženýři, což je poměrně překvapivé. Právě v této oblasti totiž kvalifikovaní lidé chybějí firmám zdaleka nejvíce," poukazuje Dombrovský.
Konkrétní příklad z praxe? "Jsme výrobní firma, kde se pracuje na směny. Hledáme především lidi na těžkou manuální práci, ve většině případů tedy muže – a ti o práci na částečný úvazek velký zájem nemají," říká Jaroslav Struhala, finanční ředitel strojírenské skupiny 2 JCP, která se nyní potýká s nedostatkem zaměstnanců.
Ideální jsou naopak částečné úvazky u administrativních prací, zadávání faktur, jednodušších účetních operací nebo u práce na firemní recepci, říká Břečková. „Na těchto pozicích je ale uchazečů o práci dostatek, takže si firmy mohou vybírat. Jde o důsledek nevyváženého školského systému, který chrlí humanitně zaměřené absolventy s prakticky nulovou specializací, které je obtížné uplatnit v náročnějších povoláních," zdůrazňuje.

Také Břečková zmiňuje jako jednu z překážek administrativní náročnost spojenou se zaměstnáváním na částečný úvazek. "Administrace pracovníka na plný či zkrácený pracovní poměr je naprosto stejná, tedy ve výsledku vyjde částečný úvazek firmu vlastně dráž," říká.
Podle ní i přesto firmy částečné úvazky nabízejí nebo alespoň akceptují třeba u svých ověřených zaměstnanců, kteří se ocitnou v životní situaci, která kratší pracovní dobu vyžaduje. Typicky jde o rodičovskou dovolenou, rozvod nebo péči o nezletilého potomka či o nemocné rodiče.
Příkladem může jít stát
Břečková také obrací pozornost na veřejnou správu, tedy úřady. "Proč stát – coby masivní zaměstnavatel – nenabízí více částečných úvazků? Tam jde o klasickou administrativní činnost, kde to tedy charakter práce víceméně dovoluje, přičemž procento zaměstnaných na částečný úvazek tam rozhodně není vyšší než v privátním sektoru," říká.
Podle Dombrovského jsou částečné úvazky jednou z velmi slibných a žádoucích cest k širšímu zapojení lidí, kteří si dnes nemohou z určitých – typicky rodinných – důvodů dovolit pracovat na plný úvazek. „Firmy však svůj přístup zatím mění zoufale pomalu a zůstávají ke své škodě dost nepružné," říká analytik.

Kratší úvazky častěji využívají třeba obchodní řetězce. A pochvalují si je. "Jsou cestou, kdy můžeme skloubit potřeby firmy a uchazečů o zaměstnání," říká za síť Tesco mluvčí Andrea Špitálská. Firmě to umožňuje rychleji obsadit volné pozice. "Navíc máme zkušenosti, že nám tito lidé následně – po vyzkoušení si brigády – nastupují na plný pracovní úvazek," dodává.
Naopak dopravní společnosti, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem řidičů, s nabídkami na částečné úvazky velké úspěchy nemají. "Práci na částečný úvazek už nabízíme delší dobu na více pozicích včetně řidičských. V tuto chvíli musím ale říct, že pokud jde o řidičské pozice, odezva není taková jako v případě zaměstnání na plný úvazek," říká mluvčí společnosti Arriva Nikola Šeligová.