Kolik stojí chleba? Mladí lépe znají cenu iPhone 6 a benzinu, ukázal průzkum


Praha – Nejvyšší finanční gramotnost mají Češi kolem 40 let věku. Starší ztrácejí zájem o novinky a často nechávají finanční záležitosti na svých potomcích. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, jehož nejnovější část uskutečnila pro Českou spořitelnu letos v létě společnost Millward Brown.
Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci jsou na tom dvakrát lépe než lidé se základním vzděláním. Podobně jsou na tom i domácnosti s příjmy nad 40 tisíc měsíčně. Roli má také rodinný stav. Takzvaní singles (tedy mladí žijící samostatně) a rozvedení lidé si ve správě svých financí vedou hůře než lidé žijící v manželství nebo s partnerem. Lepší výsledek měly také osoby samostatně výdělečně činné (podnikatelé) oproti zaměstnancům.

Finanční gramotnost lidí od 12 do 25 let se mírně zlepšuje. Největší nárůst oproti srovnatelnému průzkumu v roce 2013 zaznamenala schopnosti dětí od 15 do 17 let hospodařit s penězi. Hodnocení, které dále zahrnovalo zjišťování znalosti bankovních pojmů, cen a zájem o oblast finance, ukázalo největší pokrok u dětí na středních školách.
Znalost cen zboží je poměrně vysoká už i u menších dětí. Ukazuje se ale, že znají více cenu benzinu a iPhone6, než kolik stojí chleba nebo vejce. „Oproti poslednímu průzkumu ještě víc vzrostl počet dětí, které vědí, co stojí iPhone, a naopak je méně těch, co tuší, kolik zaplatí za běžné potraviny,“ říká Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny.
Správnou cenu benzinu Natural 95 uvedlo v průzkumu 88 procent dětí, u iPhonu pak 70 procent, zatímco cenu chleba jen zhruba polovina. „Odráží to, po čem děti touží. A že také s rodiči hodně cestují autem a všímají si víc všeho, co je s tím spojené,“ tvrdí Korečková.

Problém zůstává znalost finančních pojmů. Mladí i dospělí mají dlouhodobě potíže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Podle průzkumu to ví jen třetina lidí.
Zatímco u debetní karty čerpají klienti vlastní peníze ze svého účtu, u kreditní karty jde vždy o úvěr – bezúročný je v předem daném období, které se pohybuje podle podmínek jednotlivých bank až do 55 dnů. Když člověk bance v tomto období nevrátí celou částku, pohybuje se sazba RPSN, což je roční úrok včetně všech poplatků s ním souvisejících, kolem 25 ročně. Peníze z „kreditek“ tak patří k nejdražším půjčkám.
Zhruba polovina lidí neumí vysvětlit ani pojmy jako hypotéka, kontokorent či jaké důsledky má inflace na výdaje nebo jak se krach banky dotkne uložených peněz.

Vyhledejte si ten nejlevnější Hotel se slevou až 80% !

Nejčtenější zprávy